Assetto Corsa Competizione Recenze Assetto Corsa Competizione 

Assetto Corsa Competizione 

Tadeáš Pepř

Tadeáš Pepř

2. 7. 2020 15:50 3
Reklama

Je tak nějak zvykem, že se na začátku recenze přiznám k něčemu, co ve výsledku devalvuje její význam. I tak ale toto riziko podstupuji, abych zachoval férový přístup k Vám, čtenářům. Nyní tomu nebude jinak, nejsem totiž žádným vášnivým virtuálním závodníkem. Ano, miluji auta. Ano, hraji prakticky každou závodní hru, která vyjde. Ale ne, nevlastním závodní volant, moje domácnost nepřipomíná závodní kokpit a netrávím hodiny a hodiny pilováním setinek na Monze.

Jenže…

V případě konzolové verze Assetto Corsa Competizione jsem se prostě musel zakousnout, smontovat playseat a vrhnout se do maximálního simulačního zážitku, který značně omezená konzolová scéna nabízí. Od píky jsem se jako letitý gamepadista učil trefovat apexy, jemně korigovat ideální stopu a dráždit obrubníky s vybavením, za které se už při tvrzení “mám rád závody” nemusím stydět. Z recenzování Assetto Corsa Competizione se tak stala malá Tadeášova katarze. A tohle je její výsledek.

POHLEDY DO ZPĚTNÉHO ZRCÁTKA

Jméno Assetto Corsa není na závodním poli žádnou převratnou novinkou. Italské studio KUNOS Simulazioni sídlící na okruhu Vallelunga kousek od Říma poprvé vyrukovalo s ostrou závodní simulací v roce 2013. Od té doby ale původní Assetto Corsa ohlodal zub času, původní engine už nedostačoval konkurenci a zákonitě muselo přijít pokračování. V roce 2018 tak přišla vylepšená verze Competizione, postavená na novém enginu, ale omezená na jednu jedinou závodní disciplínu, GT závody série Blancpain. Nu, ale píše se polovina roku 2020, proč tedy přijít s Corsou až nyní?

V takhle nekompromisní hře je prostě záhodno nechat vše zapnuto.

Vychází totiž na konzolích, a jak se tak nějak shodneme, svět simulátorů obecně svědčí spíše otevřené platformě PC, kde jakékoliv autorské nedostatky rychle vychytá početná komunita fanoušků. To na PS4 ani Xboxu One nehrozí, tady se musí hráči spokojit s tím, co dostanou v den vydání (plus pár dodatečných balíčku obsahu) do ruky. Stojí tedy Assetto Corsa Competizione za zájem motoristických nadšenců s herními krabičkami u televizí?

LEHKO NA CVIČIŠTI

Zatím si pokládáme samé otázky, čas přinést odpovědi. Assetto Corsa Competizione je simulátorem. Není někde na půl cesty mezi simulací a arkádou, i při zapnutí všech asistentů vás dokáže celkem (i když o něco méně) potrápit v technicky náročnějších zatáčkách a počítá se spoustou dílčích okolností, které dělá závodění závoděním, jako jsou opotřebení a tlaky v pneumatikách, ten fakt, že je motor jen hromada součástek, které mají tendenci odcházet a podobně. A i když umožňuje řadu podobných prvků povypínat, takové jednání vlastně nedává smysl. V takhle nekompromisní hře je prostě záhodno nechat vše zapnuto tak, jak to osmiválcový bůh chtěl.

Jsem si jistý, že řada hardcore fanoušků rFactoru a iRacingu namítne, že je Assetto Corsa pořád jen hříčkou pro děti (možná proto, že se nejmenuje aSetto, hehe), na konzolích ale nic autentičtějšího neseženete. 

Auto se tady prostě chová jako auto. Se správně nastaveným force feedbackem a odezvou volantu cítíte každý vrtoch, a co je nejdůležitější, vždycky přesně víte, kde se stala chyba, jak právě koreagují jednotlivé složky jízdy (rozuměje křehký vztah mezi motorem, převodovkou, pneumatikami a povrchem tratě) a proč je právě v tenhle moment lepší ubrat, přibrzdit, nebo naopak potýrat vidlicový destiválec co vám to jen pedál dovolí. Nastavení volantu je mimochodem na PS4 slušná výzva, poněvadž i přes použití nativně podporovaného vybavení Thrustmaster T300 RS hra automaticky navolila naprosto obskurní (nehratelné) hodnoty.

TĚŽKO NA BOJIŠTI

Reálně to tedy znamenalo, že jsem prvních pár desítek kol na Nurburgringu, Monze a Zolderu trpěl, postupně chytal do ruky ovládání celkem pokojné Acury NSX a ikonického Huracánu. Ale to nejdůležitější je, že jsem se naprosto úžasně bavil. V Assetto Corsa Competizione je prostě zábavné i obyčejné pilování časů na prázdné trati, a možná se jedná jen o radost simulátorového benjamína, ale je to prostě fakt. Navíc, když už si začnete připadat alespoň trochu jistě v kramflecích, zauvažujete o zvýšení obtížnosti nad potupnou nejnižší osmdesátku, povypínáte asistenty a začnete mít pocit, že je jedním z vašich předků Senna, stačí vletět na další okruhy a osedlat například neposednou bestii v podobě Porsche 911 GT3. Nadšení vás rychle přejde.

Závody jsou tedy nepředvídatelné.

Samotné ježdění a závodění je v Assetto Corsa Competizione radost. Soupeři jsou patřičně agresivní (v závislosti na tom, jak je nastavíte), závody jsou tedy nepředvídatelné, napínavé. Rozhodně nečekejte typické vláčkování, pochopitelně je třeba počítat s taktikou pitstopů, tím že auto mění vlastnosti se sjížděním gum, špiněním trati, dynamickým počasím, denní dobou nebo vyprazdňováním nádrže… Je to prostě ta věda, kterou mají fanoušci motorsportu tak moc rádi. 

TO PRAVÉ OŘECHOVÉ

Zatím jsme se v tomto ohledu bavili jen o singleplayeru, přičemž jakási “kariéra” nestojí vůbec za řeč. To vše je totiž jen rychlou průpravou na to, v čem si jsou autoři a potažmo hra samotná naprosto nejjistější. Multiplayer. Hra více hráčů je alfou a omegou většiny realističtějších závodních her, a u Competizione je zaměření na esport přímo jednou z featur. Hra tak obsahuje poměrně komplexní systém hodnocení jednotlivých hráčů, kdy vám v závislosti na vašich závodnických vlastnostech (z počátku v offline režimech) přiděluje body. Systém je to mimořádně složitý a v té haldě zkratek se ani za mák nevyznám, důležité jsou ale především ty hodnoty, které měří vaše chování na trati z hlediska bezpečí. Jednoduše řečeno, čím větší rytíř silnic jste, tím více vám naskáče hodnocení “safe” a tím se otevírají brány na určité moderované, čili lepší a zábavnější, multiplayerové servery.

Assetto Corsa Competizione 
i Zdroj: Hrej.cz

Jak moc takové řešení funguje v praxi se zeptejte kolegů na počítačích, v prvních pár dnech to totiž lze hodnotit jen těžko, věřte ale, že v prvních hodinách hraní se prostě na většinu serverů nedostanete, a už vůbec zapomeňte na to, že by vás hra nechala čelit lepším soupeřům, pokud jezdíte, lidově řečeno, jako prase. Nejdřív je třeba chytit do ruky správný rytmus, jezdit na hraně, ale bez kontaktů, a teprve potom pomýšlet na nejzábavnější boje po síti.

VADY NA KRÁSE

Dosud přišla řeč jen na klady, kde ale tkví problémy hry? Vedle trochu humpoláckého zpracování menu a obecně kontextových nabídek, které skutečně nepřipomíná rok 2020, ale budiž, jde především o obsahovou a technickou stránku věci. Assetto Corsa Competizione nabízí jen dva ročníky série Blancpain, a to se vším všudy, tudíž všemi eventy, závodními speciály i licencovanými jezdci. Tím pádem si zajezdíme na Zolderu, Monze, Hungaroringu nebo Brands Hatchi. Dále je k dispozici obsahový balíček, který odemkne pár dalších okruhů mimo Evropu a nová vozidla ze světové série, pořád ale mluvíme výhradně o divizi GT3. Brzy by navíc měly dorazit balíčky GT4 a British GP, ale ty teď nechme stranou. A i když se jedná o zdaleka nejoblíbenější esportovou závodní disciplínu, neubráním se pocitu, že je to někdy trochu málo.

Tratí je v součtu v zásadě dostatek, i tady ale původní Assetto Corsa nabízela o něco zajímavější vyžití.

Nechtěl bych snad, aby se autoři snažili do svého vypilovaného výtvoru stůj co stůj nacpat desítky různých závodních tříd. Pár speciálních strojů, neúprosných starších závoďáků nebo jen nějaké té sériovky na odreagování by nicméně neuškodilo. Tratí je v součtu v zásadě dostatek, i tady ale původní Assetto Corsa nabízela o něco zajímavější vyžití.

FATÁLNÍ CHYBY

A teď se dostáváme ke skutečnému jádru pudla. Technickému stavu. Na PC platí Competizione za nádhernou a vypilovanou hru. To se ale o konzolové verzi rozhodně říct nedá. Recenzovat jsem začínal na původním PlayStationu 4, kde je, omlouvám se, naprosto neuvěřitelně šeredná. Moje přítelkyně dokonce při zkoušení (na 4K monitoru) prohlásila, že jí z té rozmazanosti bolí hlava a nedokáže hrát déle než pár minut. Jediné, co Competizione nelze upřít, jsou pěkně zpracované modely vozidel. Na PS4 Pro je situace výrazně lepší, ostřejší, i když celkově hra detaily skutečně spíše šetří. 

Assetto Corsa Competizione 
i Zdroj: Hrej.cz

Možná ještě zásadnější je ale problém s frameratem. I na nejvýkonnější konzoli Xbox One X je totiž Competizione zamčeno na 30 snímků za sekundu, a to prostě na ideální závodní zážitek nestačí. K tomu si přičtěme ne úplně přesvědčivé načítací časy, doskakování textur a občasné glitche, a i když jsem se nesetkal s fatálními pády frameratu, které ohlašují jiní hráči a kritici, technická stránka je velkou bolístkou. Nezachrání to ani perfektní zvukové zpracování, které je skutečně ohlušující (v tom dobrém slova smyslu) a vtáhne vás do děje. Tohle je velká škoda.

CÍLOVÁ ROVINKA

Stojí tedy Assetto Corsa Competizione za to? Pokud nemáte možnost závodit na slušném PC a netrváte na technicky vycizelované zábavě, pak ano. Lepší, silnější, autentičtější a adrenalinovější zážitek z ježdění a závodění na konzolích asi nenajdete. Pokud ale hledáte možnosti, jak uspokojit svou automobilovou fetiš, nebo toužíte po grafické estetice, budete zklamáni a neuspokojeni. Jako kovaní simulátoroví fanoušci s výkonným počítačem si klidně z hodnocení odečtěte dva, tři bodíky. A i v opačném případě platí, že jde spíše o čtyřku s odřenýma ušima, než náběh na dokonalé závodění.

Ale to ježdění, to ježdění pane doktore...

Assetto Corsa Competizione
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Competizione zvládá dokonale samotnou simulaci, v ostatním má ale mezery. Jak v případě technického zpracování, tak obsahu. Škoda.

Reklama
Reklama

Související články

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama