Assassin's Creed: Unity Recenze Assassin's Creed Unity

Assassin's Creed Unity

Jiří Bigas

Jiří Bigas

13. 11. 2014 14:10 21
Reklama

Pokud se nějaká herní série drží na výsluní popularity tak dlouho jako právě Assassin's Creed, zcela nezbytně musí nastat v jejím vývoji okamžik zlomu, který předznamená nevyhnutelný úpadek. I přes drobná zakolísání se autorům z Ubisoftu podařilo udržet si od roku 2007 vysoko nastavenou laťku a je vlastně s podivem, že při tak vražedném tempu neutrpěla sága výraznější újmu na pověsti. Po sedmi letech života, šesti hlavních titulech a bezpočtu vedlejších her se ocitl Assassin's Creed na rozcestí, které dobře ilustruje i letošní schizma. Zatímco hráči, kteří zůstávají věrní dosluhujíci generaci konzolí, se v Severní Americe zúčastní Francouzsko-indiánské války v novince s podtitulem Rogue, nová generace prožije na vlastní kůži události Velké francouzské revoluce v Paříži.

REVOLUCE V PODÁNÍ UBISOFTU

Je to symbolický okamžik. Ačkoli hráči na PC si budou moci užít obě hry, nová a stará generace se podle všeho prolíná nejen hernímu systémy, ale i samotnými tituly. Rogue představuje završení celé jedné generace ságy na jejích mateřských platformách, kdežto Unity nám mělo umožnit nahlédnout do budoucnosti série a vehnat ji čerstvou krev do žil. Vývojáři si nemohli pro tento klíčový krok vybrat lepší okamžik ani kulisy. Revoluční Francie patřila mezi hráči nejčastěji spekulovaná místa, kde by se mohl odehrávat příští Assassin's Creed a velmi jsme této vizi fandili i my. Nejen proto, že tomu mnohé nasvědčovalo, ale také z toho důvodu, že lze v tomto bodě dějin ideálně navázat na některé události z předchozích her. Velká francouzská revoluce představuje nezpochybnitelný historický milník, který může podtrhnout dějepisnou hodnoty série a přitom posloužit jako výtečné podhoubí pro spletitý a dramatický příběh plný napětí a nezapomenutelných misí.

Budete pozorovat davy Pařížanů, kteří se hlásí o svá práva a volají po krvi těch, kteří je pošlapávali.

Naneštěstí se však vývojářům podařilo naplnit tuhle nepochybně ambiciózní vizi jen zčásti. Ačkoli vývoj Unity začal už krátce po dokončení Brotherhood z roku 2010 a kromě vedoucího montrealského studia se na něm podílelo devět týmů z celého světa, výsledek jejich snažení zůstal ve stínu nemalých očekávání a jako zlomový díl působí novinka nepřesvědčivě až rozpačitě. Je to hra velkých kontrastů a protikladů, díky nimž se ve vás budou neustále mísit pocity ohromení a rozčarování. Na jedné straně nový Assassin's Creed exceluje ve vylíčení virtuálního světa – revoluční Paříž zmítaná chaosem má docela jinou atmosféru než města, která jsme až doposud v sérii navštívili. Francouzská metropole vás bude i po desítkách hodin uchvacovat svou velkolepou architekturou a strhujícími událostmi, které se v jejích kulisách odehrávají. Budete pozorovat davy Pařížanů, kteří se hlásí o svá práva a volají po krvi těch, kteří je pošlapávali. Popravy a nepokoje jsou během revoluce na denním pořádku a gilotina před radnicí Hôtel de ville se jen málokdy zastaví. Špína, bezpráví, zmar. Morální, fyzický i společenský úpadek můžete pozorovat doslova na každém kroku. Takhle živý svět v sérii Assassin's Creed ještě nefiguroval a ani přes podobnou revoluční tématiku se mu nepodobá nic z toho, co jsme mohli vidět ve třetím dílu.

VIRTUÁLNÍ PRŮVODCE PAŘÍŽÍ

LOKALIZACE

Pokud jste si v případě série Assassin's Creed zvykli na luxusní českou verzi, čeká vás minimálně v případě PS4 verze malé vystřízlivění. Hra sice obsahuje české titulky, ale s výjimkou dialogů jsou všechny ostatní texty v angličtině. Platí to pro rozhraní hry, menu, ale bohužel i celou databázi. Je to o to větší škoda, že samotný překlad je na vysoké úrovni a výsledný mix anglických pokynů a českých titulků působí trochu zvláštně. Ačkoli ti, kteří na češtinu spoléhají, budou vděční alespoň za tuto možnost. Je proto velká škoda, že hra se spustí rovnou bez menu a titulky vám umožní zapnout až dodatečně, což je zbytečná chyba autorů, kteří o této možnosti očividně příliš nepřemýšleli.

Cenou za tuto podívanou jsou velmi dlouhé nahrávací časy, které vás bohužel z vaší spanilé jízdy chtě nechtě vytrhnou. Jakmile se ale jednou ocitnete ve městě nad Seinou, nemůžete vynechat žádnou pamětihodnost, kostel, hostinec či sídlo. Vůbec poprvé můžete se svým hrdinou plynule přecházet z interiérů do exteriérů, aniž by vás zdržela nahrávací obrazovka, anebo byste měli pocit, že místnost tvoří jen holé obvodové zdi. Hledání přístupových cestiček a prozkoumávání honosných sálů i chrámů naopak tvoří jeden z hlavních stavebních kamenů Unity. Otevřená povaha zdejšího světa vynikne především na konci jedné z dvanácti příběhových kapitol, z nichž většina vrcholí úkladnou vraždou. Plánování momentu, kdy zasadíte nepříteli rozhodující ránu, se opět dostalo do popředí zájmu, a Assassin's Creed se tak zčásti vrací ke svým kořenům. Samotnému zabití totiž předchází důkladné prozkoumání terénu, potenciálních rizik i příležitostí, jak si usnadnit cestu. Vývojáři dávají hráči konečně trochu víc svobody nejen v tom, jak a kdy svůj cíl zlikvidují, ale nechávají jen na vás, jestli se rozhodnete využít všech příležitostí, které daná situace nabízí.

Ačkoliv to může vypadat tak, že si nemáme důvod stěžovat, zatím jsme kolem problémů, které hru sužují, kroužili jako zbabělý sup, který čeká než jeho oběť i oběd přijde o své síly. Celé vaše počínání totiž táhne ke dnu velmi překvapivě už výchozí zápletka a vůbec celý příběh, který v žádném případě nesnese srovnání s těmi nejlepšími z předchozích dílů. Coby horkokrevný sirotek Arno Dorian se vydáte po stopách úkladných vrahů, kteří sprovodili ze světa vašeho adoptivního otce. Samozřejmě během vašeho snažení zahoříte láskou, pocítíte osten zrady a otřese s vámi nejeden příběhový zvrat. Nic z toho ovšem nestačí k tomu, aby scénář skutečně získal vaši pozornost. Děj hry tvoří jen slepenec planých floskulí a otřepaných frází, které jsme slyšeli bezpočtukrát. Ačkoli potkáte úctyhodnou plejádu slavných postav a stanete se svědky celé řady historických momentů, jejich potenciál nedovedli vývojáři jaksepatří zúročit a zůstal pohříchu nevyužitý. Doslova se přitom nabízejí desítky možností, jak kroky vašeho fiktivního hrdiny zaplést do dějepisných fakt. Tuto hozenou rukavici ale nikdo nesebere, a tak vaše postava spíše klouže po povrchu, než abyste získali pocit, že skutečně otáčíte neviditelnou rukou kormidlem dějin, tak jako tomu bylo třeba u hráči kritizovaného třetího dílu. Ten i přes některé své chyby exceloval právě v tom, jak mísil fantazii s historií a učinil z vás hybatele dějin, který není jen komparzem, ale rovnocenným partnerem dávno zesnulých velikánů.

NEOPOUŠTĚJ STARÉ CHYBY PRO NOVÉ

Polovičatě dopadla i snaha autorů vyrovnat se s některými přetrvávajícími problémy, které komplikovaly akrobatické pasáže, šplhání po budovách i rychlý pohyb v přeplněných uličkách města. Na jedné straně se jim podařilo mírným přepracováním parkouru vyhnout se části notoricky známých záseků a nevynucených pádů. Nicméně je vystřídala nová záplava problémů. Arno se opakovaně odmítá chytit římsy, která je pro další postup klíčová, namísto doprava ručkuje zničehonic po obvodu oválné střechy doleva, při seskoku ze střechy zabije jen jednoho protivníka místo obou, případně odmítá vlézt oknem do domu, nebo naopak hned, co se mu to podaří, z okna zase vyskočí. Můžete namítat, že jde o porodní bolesti nového ovládání nebo neschopnost recenzenta, pravda je ale taková, že novinka v podobě rychlého šplhání dolů byla draze vykoupena novými nešvary, které zřejmě budou sérii ještě nějakou dobu provázet. A protože je na ovládání třeba si nějaký čas zvykat, abyste mu přišli trochu na kloub, vyšlo tak dodatečně najevo, proč Ubisoft na E3 prezentoval Unity novinářům tak, že hru neovládali sami, ale jejich pokyny plnil důkladně proškolený pomocník.

Pochvalu si naopak autoři zaslouží za odvážné rozhodnutí konečně upozadit události ze současnosti, které hráče spíše vytrhávali z pracně budované historické nálady a atmosféry. Drtivou většinu času strávíte v revoluční Paříži na sklonku 18. století, přičemž povahu virtuálního prostředí vám hra připomene jen párkrát, když vás zavede na krátký okamžik do míst a údobí, která nemají na první pohled s hrou žádnou spojitost. Nikdy nekončící boj s Abstergem a prostředí Animus tak konečně hraje roli, která by neměla být přeceňována. Obojí je pojítkem v sérii, prostředkem k tomu, aby sága pokračovala, ale více místa si zaslouží historická podstata hry. Velká francouzská revoluce je plná malých i velkých příběhů, které prožijete ve francouzské metropoli a v menší oddělené lokaci situované do Versailles. Ačkoli se hra svou rozlohou, množstvím aktivit a plejádou dovedností nemůže měřit s Black Flag, jenž završil mnohaleté úsilí vývojářů, když v sobě skloubil mnoha prvků, které se osamoceně objevily v některém z předchozích dílů, nudit se v Unity určitě nebudete.

MÉNĚ JE NĚKDY VÍCE

KOOPERACE

Série Assassin's Creed byla synonymem masivního singleplayeru. Pak přišel Brotherhood a odvážný pokus zapojit do ságy i hru více hráčů. Povedlo se. Z multipayeru se stala vedlejší, ale povedená stálice. O to větší překvapení vzbudil záměr autorů opustit kompetitivní multiplayer ve prospěch kooperace. Výsledek překvapil opět příjemně. Multiplayerové mise se nepletou s příběhovými, jsou určeny až pro čtyři hráče a ti se jich mohou zúčastnit v podstatě v libovolnou chvíli. Ve své podstatě jde o klasické vedlejší mise, jako je ochrana důležité osoby, likvidace padoucha nebo třeba krádež. Podmínky jsou ale výrazně obtížnější než v singlu a asistenci určitě oceníte, ačkoli když se do hry nikdo nepřipojí, anebo ji naopak kolegové opustí, můžete klidně výzvu dokončit sami. Výsledek je o to působivější, že se vše odehrává v otevřeném světě, v němž se můžete svobodně pohybovat a nejste svázáni malými arénami po vzoru map z kompetitivního multiplayeru.

Čekají na vás desítky hodin zábavy a množství vedlejších misí i úkolů, které nikoho nenechají na pochybách, že Ubisoft ví, jak své hýčkané sérii vdechnout i po dohrání hlavního příběhu druhý život. Celá mapa je doslova posetá nejrůznějšími ikonami, které reprezentují všemožné aktivity. Ačkoli se tak neprojedete na koni, nepoplavíte oceány ani nebudete lovit divokou zvěř, odvaha autorů zbavit se některých nepodstatných částí, které by narušovaly harmonii hry, je chvályhodná. Někdy však ve svém snažení zašli možná až příliš daleko. Uvědomíte si to například ve chvíli, kdy pracujete s přepracovaným inventářem, postrádáte některé vybavení anebo dovednost. Proč například Arno neumí přilákat pozornost stráží zapískáním jako dříve, aby je skolil ukrytý za nejbližším rohem? Vystačit si musíte se speciální rachejtlí. Podobně pozbyl hrdina schopnost plavat pod hladinou, aby se nepozorovaně dostal až k nepříteli stojícímu na břehu.

Místo toho se rozhodli autoři výrazně rozšířit možnosti úpravy vlastního hrdiny. Můžete jej převléct doslova od hlavy až k patě, vybavit jej libovolnou z bohaté nabídky zbraní a postupně obohatit jeho zpočátku velmi skromné dovednosti o pár známých fíglů. Nejen kvůli snaze navázat na hru mikrotransakce , které mají méně schopným nebo trpělivým usnadnit jejich počínání, ale učinili autoři z nákupu zásob, zbraní i oblečení jen těžko popsatelný chaos. V Unity existuje paralelně hned čtveřice na sobě vzájemně nezávislých virtuálních platidel. Každé z nich nabýváte jiným způsobem a v jiných misích. Uplatníte přitom vlastně všechny, ačkoli klíčové jsou minimálně tři, a hlavně každý měšec slouží k nákupu něčeho jiného. Za zásoby, oblečení, vybavení a správu domu platíte něčím jiným než třeba za aktivaci dovedností a nějakou úplně odlišnou investici si žádá upgrade vaší výbavy nebo změna barvy šatstva. Jedním slovem zmatek.

Ten ostatně panuje na více místech a mnohdy je důsledkem až křečovité snahy propojit hru s nejrůznějšími sociálními funkcemi. Vidět je to třeba na truhlicích. Drtivou většinu neotevřete jen tak stiskem tlačítka jako dříve. Minimálně je musíte odemknout. Ale to se vám nepodaří, protože tuto dovednost neovládáte. Jakmile si ji osvojíte a k bedně se vrátíte, zjistíte k vašemu údivu, že její obsah je vám stále zapovězen. Vaše umění páčit zámky je totiž na nedostačující úrovni. Potkáte další truhlu a ta vám jen suše oznámí, že musíte cosi splnit v mobilní aplikaci, která hru doprovází. Ale pozor, je tu ještě jedna truhla! Tak ne, ani tu neotevřete, protože jste pro změnu nenasbírali dostatek bodů v nové sociální sítí Assassin's Creed Initiates. Z minulých her se bohužel vývojáři nepoučili, ani pokud jde o dávkování informací a textů. A tak vás od samého počátku hra bombarduje vzkazy, tipy, nápovědami a upozorněními bez ohledu na to, jestli s vámi někdo vede dialog, nebo se snažíte přes všechny ty tabulky lapit nějakého padoucha. Pokud si vzpomínáte na informační smog z Watch Dogs, jste doma. Problém Unity spočívá v tom, co se vymstilo i iniciátorům Velké francouzské revoluce. Vývojáři, stejně jako kdysi Pařížané, chtějí všechno hned. Unity chtělo být revolucí ve všech ohledech a často za sebou autoři pálili všechny mosty, které je pojily s minulostí. Ve výsledku tím sice celou sérii mírně posunuli kupředu a naznačili její další směřování, ale jen za cenu velkých obětí a ztrát, které nebyly nevyhnutelné.

Assassin's Creed Unity
i Zdroj: Hrej.cz

Hledat chyby na Unity je velmi snadné a existuje mnoho prvků, které by šlo podrobit drtivé kritice. Nicméně pod vším tím balastem se schovává stále velmi kvalitní hra, která sice zůstala stát ve stínu svých předchůdců, ale vzhledem k její velikosti a ohromnému objemu práce, jde stále o působivé dílo. I když propagační videa co do oslnivosti grafiky poněkud přeháněla a hru sužují občasné problémy s plynulostí, Unity představuje krásný svět, který vás sám o sobě občas donutí zůstat o něco déle. Působivou prezentaci navíc podtrhuje už tradičně výtečná hudba, která se naštěstí nebojí otevřeně přihlásit k barokní a klasicistní tématice. Pokud si série Assassin's Creed ceníte především coby výletu do historie a překousnete její četné vrtochy, přijdete si na své. Pakliže ale k dějepisu nebo tématu Velké francouzské revoluce nemáte žádný vztah, jen stěží vývojářům odpustíte, že letos nedokázali navázat na úspěch Black Flag.

Assassin's Creed: Unity
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Unity je jeden ze slabších milníků v sérii Assassin's Creed. Bohužel. Snaha o revoluci se obrátila v některých momentech proti jejím podněcovatelům. Přesto je to hra s mnoha skvělými momenty. Hůře se jim ale přichází na chuť kvůli množství chyb a přehmatů.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama