Age of Empires Definitive Edition Recenze Age of Empires: Definitive Edition

Age of Empires: Definitive Edition

David Rozsíval

David Rozsíval

28. 2. 2018 10:40 8
Reklama

Myslím si, že nebudu sám, pro koho byl vždycky první díl Age of Empires ve stínu svého mladšího bratříčka. A nejenom z toho důvodu, že dvojka dotáhla formuli série takřka k dokonalosti, ale i proto, že jsem k ní zkrátka přičichl dříve, a k jedničce jsem se musel vracet. Stejně to nejspíš vnímají i hlavouni v Microsoftu, protože to byla právě dvojka, která se jako první dočkala opětovného vydání v HD edici. Z výsledku jsme tehdy extra nejuchali, ale poté, co vášně vychladly, už snad hráči oceňují možnost zahrát si kultovní real-time strategii (relativně) bez problémů na moderních strojích. Spolutvůrci remasteru ze studia Forgotten Empires a SkyBox Labs dokonce přišli hned s trojicí datadisků, kterou sice původní hra vůbec nepotřebovala, ale co už. A následovaly remastery další – Age of Mythology (i k němu Forgotten Empires přibalili datadisk, o který se nikdo neprosil) a Rise of Nations. Není proto až takové překvapení, že nakonec došla řada i na hru, která to tehdy všechno odstartovala – první Age of Empires.

V roce 1997 šlo o jeden z prvních vážnějších pokusů Microsoftu etablovat se i jako herní vydavatel. O tom, že nešlo o pokus nepodařený ostatně svědčí i skutečnost, jak to má s hrami gigant z Redmondu dnes. Age of Empires tehdy vynikala na svou dobu vynikajícím výtvarným zpracováním, ale i rafinovaným skloubením hratelnosti strategií jako byl Warcraft na jedné straně a Civilizace Sida Meiera na straně druhé. Zkrátka – byla to tehdy velká věc.

Z OŠKLIVÉHO KÁČÁTKA KRÁSNOU LABUTÍ

Je to ale velká věc i dnes? Předně si pojďme říci, že Definitive Edition není „pouhým“ balíčkem HD textur a optimalizace kódu pro vysoká rozlišení, jako to autoři předvedli u remasteru druhého dílu nebo Age of Mythology. Hra vypadá jako z gruntu nová – a vypadá nádherně. Přibyla možnost přiblížit kameru ještě o kousek níž, než v původní hře (která byla při maximálním rozlišení 800x600 pixelů v roce 1997 přiblížená tak nějak automaticky) a zkoumat lecjaký drobný detail nových modelů budov a jednotek, ale i oddálit ji do výšin takřka nebeských a kochat se úhledně seřazenými domečky či poli posetými těly padlých reků.

Sledovat padající budovy v hráči probudí skryté sny šéfovat demoličním četám.

Modely budov a jednotek zjevně neprošly jen drobnou úpravou, ale kompletním přepracováním, nemusíte ale mít strach – staré známé poznáte pořád bez problémů. Překrásně vypadá ale i prostředí, zejména vodní hladina, a autoři se vyřádili i na animacích – sledovat padající budovy v hráči probudí skryté sny šéfovat demoličním četám. Zkrátka a dobře, v definitivní edici se za pomoci rafinovaných líčidel Age of Empires mění z postarší matróny znovu v šarmantní svůdnici, která se neztratí ani v houfu o dekádu mladších děvčat.

KLIKNI SEM, KLINI TAM, JÁ SE TI TAM PODÍVÁM

Obrodou prošlo i uživatelské rozhraní, a i na tomto místě můžeme změny jenom kvitovat. Velká část z rozhraní nyní mizí, pokud nemá hráč nakliknutý žádný objekt, díky čemuž lze snáze získávat přehled o situaci. Zmizelo otravné proklikávání se k cílům konkrétní mise – ty si nyní můžete nechat zobrazit přímo ve hře. Přeskupily se i ovládací ikony konkrétních jednotek a stavební menu, přičemž jasný inspiračním zdrojem pro nově zvolenou podobu je druhý díl série. S definitivní edicí se tak první a druhá epizoda slovutné ságy ještě více navzájem přiblížila. Oproti původní verzi hry lze nově vytvářet v budovách výrobní fronty, tato možnost ovšem přibyla už před lety s datadiskem Rise of Rome a navíc lze stále vytvářet fronty jen z jednoho druhu jednotek najednou, takže v tomto případě mohli tvůrci remasteru klidně na pilu přitlačit trochu více.

Dvacetiletý posun výpočetní kapacity se projevil nejenom na možnosti užívat si hru ve vyšších rozlišeních a oddalovat pohled kamery, ale také umožnil hráčům vytvářet a označovat větší skupiny jednotek (což je super) a tvůrcům zase dovolil zvednout populační limit (což už tak skvělé není). Oproti původnímu vydání se tak můžete dočkat o poznání masivnějších bitev několika desítek jednotek, což bylo tehdy něco takřka nepřestavitelného. Jenomže velké bitvy obnažují v plné nádheře i chyby, které za sebou tvůrci z minulosti vláčí jako želenou kouli, a snad z věrnosti originálu (ale spíš z důvodů omezení technických či jiných) se jich odmítají zbavit. Ano – chvála je u konce, a nastává čas se podívat, jaký je remaster Age of Empires pod pocukrovanou polevou. Najdeme tam chutný fondán, nebo lacinou čokoládu odkudsi z východní Evropy?

BELGICKÝ FONDÁN, NEBO POLSKÁ ČOKOLÁDA?

Původní Age of Empires rozhodně nebyla bezchybná hra, a přešlapy, kterých se tvůrci dopustili, ještě více vynikly ve srovnání s druhým dílem, na němž je znát, jak moc se autoři z chyb první hry poučili. Forgotten Empires se ovšem raději rozhodli zůstat věrni originálu, a tak si můžeme v nové verzi užít ty stejné podivnosti, jako před jedenadvaceti lety. Národy, které splývají jeden s druhým nechme stranou – takový zásah do původního díla, který by to změnil, by skalní fanoušci asi nepřekousli. Nemá ani smysl moc rozebírat fakt, že jednotlivá vylepšení, která v průběhu hry vynalézáte, jsou rozházená mezi jednotlivými budovami bez ladu skladu – a tak například v sýpce vymýšlíte obranné věže, na trhu technologie pro rozvoj zemědělství a ve skladu lepší zbroje pro lučištníky. Ostatně, tohle všechno se můžete (a budete muset) naučit, chcete-li se třeba pustit do hry více hráčů.

Vojáci a vesničané jsou z principu stoiky, okázale ignorujícími nepřátelské meče, bořící se do zad kolegům v nejbližším okolí

Co se ale odpouští už jen velice těžko, je úroveň umělé inteligence, která je bez přehánění naprosto tragická. Začíná to naprosto zoufalým pathfindingem, kdy si jsou dvě jednotky schopné navzájem dávat přednost a tancovat kolem sebe čtverylku třeba celý den (a nechtějte ani vědět, co se děje, když si jednotek navzájem překáží víc). Fascinující neschopnost vyrovnat se i statickými překážkami v cestě vede samozřejmě k tomu, že vaše pracně budované armády budou po mapě pochodovat spíše v podobě štrůdlu mravenců, než jako sevřené oddíly legionářů. Vojáci a vesničané jsou z principu stoiky, okázale ignorujícími nepřátelské meče, bořící se do zad kolegům v nejbližším okolí, ale radostně vyrážejících na výpravy za zbloudilým průzkumníkem klidně přes celou mapu. Jedinými jednotkami, které si nepřátel všímají až příliš rády, jsou obléhací stroje, jež nevynechají jedinou příležitost vysypat svoje střelivo do řad vašich vojsk, kdykoli kolem nich prosviští nepřítel na koni. A od katapultu to vážně bolí, takže vám často svojí „přátelskou palbou“ ušetří stravu třeba i za čtyři vojáky najednou.

GENERÁL LOBOTA

Celá lapálie pak vrcholí v chování umělé inteligence, která zkrátka nedokáže pochopit, že u tohohle konkrétního brodu hlídkují vaši vojáci a že by asi bylo dobré bezbranné vesničany posílat na lov či sbírání otýpek jinudy. Tragikomickým vyvrcholením pro mě pak byly situace, kdy jsem v nějakém zapadlém koutě mapy objevil početnou skupiny nepřátelských vesničanů bezradně hledících na mořskou hladinu, kterážto fascinace jim vydržela i ve chvíli, kdy se na ně v rozporu s Ženevskými úmluvami vrhl houfec mých mordýřů. 

Age of Empires: Definitive Edition
i Zdroj: Hrej.cz

Ano, chápu, jde ve své podstatě stále ještě o hru z roku 1997. Ale na druhou stranu, vydavatel ji znovu vydává dnes, a je tedy na místě ji poměřit s dnešním standardem, který už je, díky všem bohům na Olympu, přece jenom o trochu dál. Na druhou stranu, ono je té konkurence dnes tak málo, že vlastně není moc s čím poměřovat, a tak snad tvůrci doufali, že jim tohle lajdáctví projde.

KLIKNI, VYČKEJ A KLIKNI ZNOVU

Když umělá inteligence selhává, pomůže multiplayer. V lobby na hráče dýchne nostalgická atmosféra, vida názvy zápasů jako „4v4 no noobs“ a podobně. Aktivních zápasů ani takto brzy po vydání není mnoho, na druhou stranu, pokud založíte hru (a máte rozumné nároky), zaplní se většinou poměrně rychle. Pořád je ale asi (i vzhledem k absenci jakéhokoli bodování zápasů) nejlepší domluvit se s přáteli a v lobby se sejít už připraveni. Hru pro více hráčů podle mé zkušenosti trápí relativně nepříjemný lag, kdy jsou vaše pokyny zpracovávány serverem rozhodně déle, než by bylo záhodno, ale hra nabízí i možnost hostovat přímo z vlastního počítače, což by tento negativní jev mělo pomoci odbourat. Pro multiplayer (podobně jako skirmish) si mohou hráči nastavit celou řadu podmínek, velikostí a typem mapy počínaje, rychlostí hry nebo výběrem speciálního scénáře zdaleka nekonče. Kromě toho je k dispozici i zajímavá možnost přepnout konkrétní hru na grafické zpracování původní verze – samozřejmě převedené do aktuálních rozlišení.

S editorem se pracuje vcelku příjemně, ale ostatně tak tomu bylo i v původní verzi. 

Age of Empires toho nabízí hromadu – všech osm kampaní z původní hry a datadisku, spolu se dvěma minikampaněmi (za Chetity a Kartagince), které svého času sloužily jako trial verze. Ve srovnání s druhým Warcraftem nebo třeba sérií KKND se mi kampaně v Age of Empires nikdy nezdály nějak třeskutě originální, na druhou stranu se ale alespoň dozvíte ledasco z historie. Osobně se ale na tomto místě musím přiznat, jak mě vždycky dráždilo, že kvůli omezenému počtu národů a jednotek musím zkousnout antické jezdce v barvách raného Japonska nebo falangy v řadách Asyřanů. Navíc, pokud se vám pojetí historie, jak jej předkládají kampaně, nepozdává, můžete vzít přiložený editor misí a kampaní a připravit něco akurátnějšího, nebo naopak nachystat nějakou opravdovou divočinu. S editorem se pracuje vcelku příjemně, ale ostatně tak tomu bylo i v původní verzi. 

VE ZDRAVÉM TĚLE HLOUPÝ DUCH

Je rozhodně dobře, že jsme se definitivní edice Age of Empires dočkali. Založila kultovní strategickou sérii a sama pomáhala formovat žánr, který dnes bohužel strádá na úbytě. Co do grafického zpracování se nedá hře v podstatě nic vytknout, skvěle se podařila i modernizace uživatelského rozhraní, a obsah rozhodně hráčům také nějaký ten pátek vydrží. Na druhé misce vah ovšem těžce leží podivná designová rozhodnutí převzatá z původní hry, a hlavně otřesná umělá inteligence, která ovlivňuje nejenom singleplayer, ale, skrze zmatená rozhodnutí vašich vlastních jednotek, bohužel i hru více hráčů. Jako kus historie stojí Age of Empires: Definitive Edition rozhodně za vyzkoušení, ale jako moderní RTS už v konkurenci dnešních her příliš neobstojí. Tedy, kdyby tu nějaká konkurence vůbec byla…

Age of Empires Definitive Edition
Linux Linux
Windows PC
Apple Mac

Verdikt

Vizuálně je sice podařenější, ale jinak se remasteru prvního Age of Empires zase nepodařilo vykročit ze stínu slavnější dvojky – zejména kvůli zoufalé umělé inteligenci.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama