Age of Conan: Unchained Recenze Age of Conan

Age of Conan

Luke

Luke

19. 6. 2008 22:29 14
Reklama

Tak instantní flashback jsem u hraní dlouho nezažil: zatímco mlátím krumpáčem do skály, přižene se zezadu jakýsi bojovník a několika ranami mě zabije. Obnovím se o kousek dál a chvíli později a vidím, jak po horizontu metelí zabiják a za ním rytíř a mág, navzájem si vyměňují rány a urážky o svých rodičích. Nakonec vrah umírá pod zbraněmi kladných hrdinů. Nahlas zajásám a pogratuluji úspěšných lovcům. Otočí se, dvě sekundy na mě beze slova hledí... pak už vidím jen fireball a můžu se znovu narodit za vzteklého mumlání: „%&#$^@# PKčka!“ Naposledy jsem byl podobně nešťastný v Ultimě Online. Deset let. Jednu dekádu se online hry snaží poučit z chyb svých předků a nakonec to Norové z Funcomu v oblasti zabíjení hráčů hráčem zase nevychytají. Nebo je to naopak? Age of Conan má věkové hodnocení 18+, krev, zabíjení, vulgarita a dokonce i erotika v ní mají své místo a ve světě drsném jako šmirglpapír by bylo divné, kdyby si hráči nemohli navzájem škodit. A že právě nelítostné prostředí vypreparované z literárního odkazu R. E. Howarda chtějí, dokazuje více než miliónový počet kupců a světlé zítřky plné nového obsahu – a krve. Rybníků krve.

Age of Conan není revolucí ve smyslu zcela nového herního zážitku – inovací ano. Dobře je vidět zkušenost týmu ve vyváženosti získávání zkušeností a ve zvyšování vlastních schopností. Zatímco v konkurenčních produktech šplhání na vrchol pomyslné pyramidy bolí, v našem případě je růst avatara tak přirozený a hladký, že do pětatřicáté úrovně skoro nenastoupí frustrace z grindování nebo zmatenost z rozlehlého herního světa. Až po pětatřicáté úrovni herní zážitek mírně škobrtá. Autoři spoléhají na stovky příběhových misí, které se větví a navazují na sebe, a odměna je rozdávána jak po dokončení úkolu, tak v průběhu jeho plnění. U drtivé většiny misí tedy získáte stejný počet zkušeností z vybíjení nepřátel jako z dosažení cíle. Štědrost odměn je taková, že na jednu úroveň stačí průměrně splnit šest nebo sedm misí o délce dvaceti minut a po hodině hraní máte náhle nové schopnosti a body k rozvíjení stávajících. Příběhy jsou navíc napsané svěží rukou, leckdy narážejí na reálie z Howardova díla a nabízejí řadu dialogových scén, jaké známe z offline RPG her. Svým obsahem fungují také jako průvodci po nových lokacích, které nejprve skrz malou misi poznáte a posléze se do ní vrátíte jako protřelý válečník. Po čtyřicáté misi příběhovost začíná kolísat, ale vzhledem k tomu, že jde o opravitelný obsah, nikoliv fundamentální chybu, nemůžeme se na hru dívat skepticky.

Proměnlivost obsahu je pro recenzenty tuhým oříškem u všech MMORPG. Povoláním lidí z autorského týmu je každý den opravovat místa, kde herní zkušenost vrže. Chyby včerejška jsou zítra opravené a po přečtení rok staré recenze na MMORPG nevíte, co vše ve hře zůstalo. Kromě narativnosti dělá Age of Conan výbornou zábavou soubojový systém, který dovoluje intimnější konfrontaci s nepřáteli – a rozhodně nejde o dýchánek za svitu měsíce v polním stanu. Při útoku je nutné vysledovat, na jaké straně se nepřítel kryje, a sekat na tu druhou, v případě drtivých komb pak tisknout tlačítka podle zobrazované sekvence. Po čtyřicáté úrovni přijdou dvě další tlačítka. Kolizní model je dotažený tak daleko, že můžete náhodou prorvat meč skrz dva nepřátele v řadě nebo vějířem šípů sklátit bandu mobů útočících v houfu. Šťavu přidávají i fatality – ojedinělé závěrečné animace, při kterých krev lítá zevnitř na obrazovku, useknuté hlavy odletují do dáli a torza padají k zemi jako kuželky. Souboje jsou rozhodně jedním z mechanismů, který nepřestane bavit ani po desítkách hodin hraní. A, mimochodem, tancování funguje na stejném principu jako boj – správné tisknutí tlačítek vyvolává nové kroky a otočky.

Kolem čtyřicáté úrovně, která je dosažitelná v průběhu jednoho týdne, se otevírají možnosti pro ježdění na koních, nosorožcích či mamutech a samotné mise přitvrzují natolik, že je nutné dát se dohromady s partou dalších hrdinů. Mnoho instancí je otevřeno pro všechny hráče, teprve s přeplněním se otevírají jejich kopie, takže soudruha ve zbrani můžete najít i v nich – na druhou stranu, další instance jsou pouze pro vás (režim NORMAL jde pro sólování a z nepřátel nevypadávají tak skvělé věci) nebo vaší partu (režim EPIC – nepřátelé jsou drsnější a po smrti z nich vyrabujete parádní předměty). Proto dvakrát měřte, než někam vyletíte zabíjet nepřátele. Zabíjením je ostatně svět Conana živ i v druhém plánu, jak dokazují nepřátelé napíchání na kůly nebo oběšení piráti (jeden úkol vás na začátku dokonce přinutí narvat hlavy nemedijských kapitánů na kůly) a mírumilovné povahy nemají mnoho seberealizačních možností. Ano, můžete vyrábět předměty a živit se prodejem, ale stále musíte pro suroviny chodit za hradby a bojovat. Boj ve skupině má pochopitelně svoje kouzlo, ovšem narazil jsem při hraní na nepříjemnost: do pokročilých instancí se skoro nedá sehnat skupinka! Jeden ze spoluhráčů tvrdil, že tři dny čekal, než našel spolubojovníky a mohl tu samou instanci projít. Časem se situace jistě urovná, stále jsme ještě v prvních měsících aktivity, kdy se komunita teprve ustaluje – budiž vám tento příklad alespoň varováním.

Při dosažení osmdesáté úrovně už nezbývá nic jiného, než se vrátit zpět k zabíjení hráčů. Už není, co jiného dělat. Funcom podporuje války guild několika herními modely (slibuje v dohledné době nový obsah chránící nováčky od Pkček a speciální výbavu jen pro PvP), a tak tu dostanete i to, co bude hlavní předností Warhammer Online. Při hraní se ale nezasmějete a zdá se, že některé herní prvky zůstaly v embryonální fázi – například v mnoha misích máte možnost hrát na dvě strany, ale bez viditelného dopadu na postavení hráče ve světě. Ze začátku to vypadalo, jako že by hráč mohl s plným požehnáním vývojářů být zlou podlou krysou, ale za svoji podrazáckost není nijak hodnocen – a to je škoda. Když už něčeho litujeme, tak také zmiňme vyřazené uvěznění zlých PKček do vězení. Systém byl funkční, ale vývojáři ho vyjmuli, snad ze strachu, že by vězení byla rychle přeplněná. K věcem, které by zaručeně potřebovaly vylepšit, patří přesun po herním světě, který se sice omezuje jen na tři království a jejich provincie (další v expanzích), ale pohyb po nich je i na koni příšerně zdlouhavý.

Pakliže budete chtít vidět Age of Conan stejně jako na obrázcích, potřebujete silný počítač, optimálně se čtyřmi gigabajty paměti a pořádnou grafickou kartou. Na dvoujádrovém 2,3 Ghz/4 GB RAM/ GeForce 8800 GT stroji se širokoúhlým 22“ LCD nahrávací časy netrvají déle než několik sekund a vše se skvěle hýbe i na nejvyšší detaily. Teprve s nimi je patrná exotičnost procházených krajin a jejich rozlehlost – nejen, že jsou velké ve smyslu čtverečných kilometrů, ale jsou také vysoké. Každou chvíli je možné lézt na nějakou skálu nebo ruiny starobylého chrámu a kochat se výhledem z nejvyššího vrcholku. A tady přichází druhý flashback: tu samou posvátnou hrůzu z rozlehlosti jsem poprvé cítil při vstupu do Anarchy Online, taktéž od Funcomu. Ti Norové holt ví, jak na věc. Navíc mají asi tu barbařinu v krvi, protože jinak není možné, aby Age of Conan byla nejlepší dospěláckou online hrou současnosti. Skvělou atmosféru, malou chybovost a parádní propracovanost kazí jen fakt, že vlastně nejde zase až o tak převratný koncept.

Age of Conan: Unchained
Windows PC

Verdikt

Pakliže přemýšlíte, jakou online hru si vybrat, tak jste právě našli.

Co se nám líbí a nelíbí?

Rychlé získávání zkušeností, příběhovost, dynamický soubojový systém a odvaha udělat kvalitní online hru s věkovým hodnocením 18+
Příšerné PKčkování, malý inventář, nutnost modifikovat interface externími programy pro více slotů a kondiční běhání přes zabírající desítky minut mezi úkoly.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama