XCOM: Enemy Unknown

Ve čtvrtek jsme měli na pořadu kolečko her od 2K a po Borderlands 2, ze kterých vám přineseme dojmy později, jsme si zahráli ještě NBA 2K13 a XCOM: Enemy Unknown. Basketbal nás tolik nevzal, vypadá na první pohled skutečně jako předchozí díl, zato XCOM se začíná vybarvovat ve stále zářivějších barvách.

Prezentace byla zaměřena na multiplayer, tedy část, o které se zatím příliš nemluvilo, o to radostněji jsme po krátkém uvítání přešli do herní místnosti a pustili se do hraní. Bohužel, nejprve jsme museli splnit požadavek vývojářů a projít tutorialovou části singleplayeru. Nezdrželi jsme se dlouho, a přitom jsme stihli pochytit základní mechanismy a postupy, které se budou v průběhu hraní pochopitelně prohlubovat. I to dokazuje, že XCOM bude přístupnou hrou i pro ty z vás, kdo nehráli duchovní předchůdce.

Země je v ohrožení

Pokud jste dosud o XCOMu nečetli, pak byste si ho v první řadě neměli plést s akcí nazvanou stejně. Tenhle XCOM, s podtitulem Enemy Unknown, je tahovou strategií s nejrůznějšími taktickými možnostmi. Nad rámec vlastní akce navíc dostanete možnost velet celé organizaci a řídit jednotlivé sekce. Pro multiplayer to není příliš podstatné, i tak jsme ale rádi, že se vývojáři nepustili na scestí a ctí původní záměry a myšlenky. Jednou z nejdůležitějších věcí je vyvolat v hráči pocit, že je Země skutečně v ohrožení, a že pokud nebude XCOM fungovat jako jedna velká rodina a silný tým, může to znamenat konec lidstva. I z toho důvodu je každá postava ve hře nenahraditelná a se smrtí spolubojovníka o něj do konce hry přijdete. Jestli to vyvolá tolik žádaný pocit sounáležitosti, nejsme schopni po pár minutách hraní říci, vývojáři o tom jsou do jednoho napevno přesvědčení.

Emzáci proti lidem

Teď už ale k multiplayeru, který jsme hráli bezmála půl hodiny a stálo to za to. Vzhledem k tomu, že je XCOM tahovou strategií, rozhodli se vývojáři přidat časový limit, aby se bitvy nevlekly a hra měla spád. Ze začátku vám ale možná ani těch 120 sekund stačit nebude, protože rozmístit po mapě celou skupinu vojáků a specialistů, dá docela práci, máte-li tak učinit i v souladu s nějakou taktikou. Hru jsme navíc hráli na Xboxu, takže těch pár vteřin člověk ztratí i kvůli přizpůsobování se na analogové páčky. Na obranu XCOMu ale musíme uznat, že ovládací schéma je navrženo dobře a i na konzolích budou hráči bojovat bez omezení. Pro představu – jednou páčkou vybíráte, kam daná jednotka poběží, druhou páčkou pohybujete kamerou. Triggery slouží k přepnutí do bojového režimu, shoulder tlačítka pro přepínání mezi jednotkami a D-padem rotujete pohledem, abyste viděli za každý roh a skulinu.

Schovej se, rychle!

XCOM navíc přichází s vcelku dobře fungujícím systémem krytí, kdy před odesláním jednotky na místo ihned vidíte, zda bude dostatečně chráněna. A mít jednotky v krytu se rozhodně vyplatí, protože v momentě, kdy se na scéně objeví nepřítel, může jít rychle do tuhého. Nám se však podařilo rozmístit jednotky rychle a docela rozumně, takže jsme ihned sledovali velkou část bojiště a měli přehled o pohybu protivníka. K tomu slouží možnost nechat vyšplhat jednotku na střechu budovy (pokud je to možné díky potrubí, žebříku...), čímž se zvýší dohled a akční radius. Smůlu jsme ale měli v momentě, kdy na nás nepřítel vyrukoval s létajícími drony, které se postaraly o rychlou likvidaci strážců střechy.

Zvláštní mix

Sestava vašeho týmu se odvíjí od vašeho výběru před samotnou hrou a na výběr je několik skupin vždy s trochu odlišnými jednotkami, v nichž navíc můžete mixovat lidské vojáky a emzáky. V tomhle směru si neodvažujeme odhadnout, která ze sestav je nejlepší, nebo která má nejvíce slabin, my jsme nakonec zjistili, že úderná pěší jednotka má v bitvě šanci. Zatímco střecha padla, začali jsme totiž čistit zem vojáky s brokovnicí, hodili jsme pár granátů a blížili se ke zdárnému splnění mise. Jakožto nováčci jsme ale doplatili na mazanost tvůrců a v momentě, kdy jsme si mysleli, že je vítězství naše, objevila se na scéně dvojice silných vojáků, které nepřítel od začátku nepoužíval. Holt, stává se.