Vampyr - dojmy z E3
Až letošní E3 prokázala, že nový projekt francouzských vývojářů z Dontnod Entertainment je více než hrstka concept artů a screenshotů. Jejich Vampyr se objevil na stánku francouzského vydavatelství Focus Home Interactive, kde vývojáři představovali podobu hry, své myšlenky za herními mechanismy a především živé záběry z hraní. Ano, je to tak, Vampyr skutečně existuje a dočkat bychom se ho měli už příští rok.
Žerty stranou, Vampyr bude temné akční RPG bez humoru, zato s pořádně těžkým ústředním dilematem. Doktor Jonathan Reid, jenž se v Londýně na počátku minulého století vypořádává s epidemií španělské chřipky, bude po celou dobu hry řešit vnitřní konflikt. Na jednu stranu mu vlastní morálka káže zachraňovat lidi a léčit je, na druhou jeho nová upíří podstata touží po blahodárné krvi. Dva přístupy protínají celkovou hratelnost a volba mezi nimi nespočívá v pouhém zvolení jedné či druhé možnosti v rámci konverzace, ale vychází z hráčova celkového herního stylu. Následování morálky vyústí ve zdravější město, propadnutí krvelačnosti zas Jonathanovi propůjčí upíří schopnosti a nadlidskou sílu, která se v potemnělých uličkách Londýna bude setsakramentsky hodit.
LONDÝNE, NEDÝCHEJ
Londýn totiž kromě přirozené epidemie stihla ještě epidemie nadpřirozená, takzvaná Vampireza. Chřipka zasáhla i tvory noci, kteří se zřejmě jejím vlivem mění v primitivní a vysoce agresivní Skavy, postupně vyvražďující celé čtvrti. Jonathan si vezme za úkol najít lék i na tuto nemoc a kdo ví, třeba přitom vyléčí i sebe z nepříjemných upířích tendencí. Výzkum jej ale zavádí do kontaktu nejen s nebezpečnými Skavy, ale i s dalšími nelidskými příšerami. Doktor Bolíto se tak nevyhne soubojům jak s upíry, tak i s profesionálními lovci upírů, kteří mezi řáděním Skavů a Jonathanovou potřebou občas někoho zakousnout nevidí rozdíl. V rychlých, ale plynulých soubojích, ze kterých je cítit inspirace v Bloodborne, jde o uhýbání a načasování útoků a kromě střelných a improvizovaných sečných zbraní, vyrobených z různých lékařských nástrojů, mohou přijít ke slovu i mocné upíří dovednosti. Příkladem budiž telekineze, teleportace nebo schopnost protivníka paralyzovat či z něj rychle vysát krev. Krev samozřejmě funguje jako palivo upířích výhod, a tak je nutné se občas nakrmit, k čemuž vybízí i fakt, že krev je jediným způsobem, jak ve hře postavu Jonathana vylevelovat. Pokud tedy chcete, můžete se vydat na krvavé hody a odemykat nové upíří dovednosti v košatém stromu schopností. Vaše činy však s sebou ponesou následky a čím více obětí padne vašemu hladu, tím se více stáváte upírem, tím více lidí v Londýně skutečně ubývá a tím více městu ubližujete.
Je pak už na vás, zda otce čtyř dětí, kleptomanku nebo alkoholického dělníka, kteří vám právě otevřeli své srdce, skutečně zakousnete.
Herní Londýn je rozdělen do čtvrtí, přičemž vaše aktivita má vliv na situaci v každé lokalitě a potažmo i celém městě. Když lidé umírají, ať už kvůli vám, kvůli jiným upírům či na následky nemoci, ulice se vylidňují, obchody uzavírají, propuká chaos a Skavové drze vylézají ze svých úkrytů. Jonathan tu a tam obdrží prorocké vize, které mu naznačí jaké dané čtvrti hrozí zkáza, pokud se do řešení situace nepustí. Zvrátit osud můžete tak, že začnete lidem pomáhat, vyrábět léky, léčit nemocné a... opatrně vybírat, koho si dáte k večeři.
KDYŽ VÁS HONÍ MLSNÁ...
Touhu po krvi nelze ignorovat a když už se potřebujete nasytit, musíte zvážit, zda smrt vaší vybrané oběti nebude mít vážné následky. Proto je třeba vybírat, vyčmuchat člověka s kvalitní krví a třeba jej poznat blíže a zapříst s ním konverzaci. Můžete se tak o nich dozvědět více nebo je rovnou svým upířím pohledem zhypnotizovat a nechat si vyzradit jejich nejniternější tajemství. Je pak už na vás, zda například otce čtyř dětí, kleptomanku nebo alkoholického dělníka se sklony k agresivitě, kteří vám právě otevřeli své srdce, skutečně zakousnete. Každá postava může někde a někomu chybět a její ztráta může mít na situaci ve městě nečekaný i zcela logický vliv. Zabijete-li například kolegu doktora, stoupne počet nakažených lidí v oblasti a tím se vám zúží výběr dalšího jídla. Nemocné Londýňany přece jíst nebudete. Podmaněné osoby však můžete ušetřit a získané informace využít k vysledování jiné, lepší oběti, zajištění další stopy vedoucí k odhalení původu a léčby nemoci či se jen posunout dál při plnění různých questů.
Jak sami vidíte, balancování na hranici mezí lidskostí a upírstvím je napojené na mnoho herních prvků, které se navzájem ovlivňují. Situace Jonathana tlačí k upířímu chování, odpovědnost vůči lidem zase zrazuje od vybírání snadných řešení. Anebo ne, pokud chcete, také můžete sami vyvraždit celé čtvrtě a nasytit se krví vašich obětí. Sice za to budete čelit vysokému počtu výprav vyzbrojených lovců, kteří mají na upíří otázku docela jasnou odpověď, ale takový je už následek vaší volby. Sami si svým chováním do jisté míry určíte obtížnost hry. Pokud se vydáte cestou upíra, bude vaše postava silnější, boje tedy budou snazší, ale utrpí tím stav herního světa. Ochrana lidí tedy bude představovat ten náročnější způsob hraní, Jonathan si nepřijde na takové upíří vychytávky, ale alespoň budete moci usínat s čistějším svědomím a možná i s vidinou lepšího konce hry.
NECHME SE PŘEKVAPIT
Představená ukázka mě rozhodně potěšila a právě propletenost herních mechanismů momentálně vypadá jako ta nejzajímavější věc na celé hře. Vyčíst nešlo nic ani grafické stránce hry, přesněji realistickým světelným efektům, stínům a detailním texturám. Kde snad ještě vývojáři zapracují, je lipsync, který v ukázce stejně jako v Life is Strange pohyboval rty postav v nesouladu s probíhajícím dialogem a zbytečně to jinak skvělé prezentaci škodilo.
Vampyr má slušně našlápnuto k tomu, aby svlažil hrdla hráčů dlouhá léta dychtících po další dobré upíří hře a potěšil všechny, které se těší na další projekt tvůrců Life is Strange. Přesto je na místě držet naše očekávání na uzdě. Vydavatel Focus Home Interactive není známý pro produkci velkých titulů, a byť má na kontě i úspěšné větší hry jako Sherlock Holmes: Crimes & Punishment, Farming Simulator 16 či konzolové verze Divinity: Original Sin, ani ty svými produkčními hodnotami nedosahují na hry, nad kterými drží svá ochranná křídla skutečně velcí vydavatelé. Samozřejmě, že historie vydavatele o kvalitě titulu nic konkrétního nevypovídá. Jen je dobré dát pozor, aby v našich představách hra nepřerostla realistické možnosti Dontnodu a my i z povedeného výsledku nebyli kvůli přehnaným očekáváním zbytečně zklamaní.
