Unravel
Málokterá nově oznámená hra vzbudila na E3 tolik emocí jako právě Unravel. Novinka od relativně zkušeného, ale neznámého švédského studia Coldwood Interactive patřila mezi jedno z překvapení konference EA, která se jejího vydání ujala. Její hlavní designér Martin Sahlin ji představil stejně sympatickým způsobem, jakým samotný titul působí na hráče. Jako naprostý nováček na této akci a poprvé v centru veškerého dění a v záři reflektorů, kdy se k němu upínaly oči a uši bezpočtu diváků a hráčů, chvějícím se hlasem sděloval publiku, jak je nesmírně nadšený, že může Unravel konečně představit veřejnosti. Jeho očividné pohnutí, třesoucí se ruce a celkově civilní vystupování v kontrastu k nekonečné sérii pečlivě naplánovaných vystoupení dodalo jeho projevu rozměr lidskosti, za který jej vděčné publikum odměnilo sympatickým aplausem.
SKVĚLE VYPADÁ A JEŠTĚ LÉPE SE HRAJE
Právě takový je i Unravel. Je to malá velká hra s jednoduchou myšlenkou, ale obrovským srdcem. Je to titul, který od samého počátku přetéká emocemi a nestydí se za ně. Na druhou stranu ale hráče ani nevydírá laciným patosem a vyumělkovanými uslzenými scénami. U tak osobitého a silně stylizovaného kousku je vždy nasnadě, že se jej lidé snaží nějak zařadit. Někteří novináři jej přirovnávají k Limbu, jiní poukazují na podobnost s LittleBigPlanet. Svým výrazným vizuálním pojetím má Unravel asi nejblíže k plošinovkám od Nintenda Kirby's Epic Yarn nebo chystanému Yoshi's Woolly World, který jsme si rovněž zahráli a ještě vám o něm určitě napíšeme. Tím ale veškerá podobnost končí, protože jinak by si toto světy z bavlnky snad ani nemohly být vzdálenější.
Hra v sobě snoubí to nejlepší z laskavého a naivního světa dětí i toho nebezpečného, do nějž všichni jednoho dne nevyhnutelně dorosteme.
Hra, kterou pohání PhyreEngine od Sony, vyjde na PC, PS4 i Xboxu One, ale zatím bohužel nemáme tušení, kdy se tak stane. My jsme ovšem měli v LA to štěstí, že jsme si mohli Unravel na místě vyzkoušet a strávit s ním skoro půl hodiny. Samotnému hraní předcházelo vyprávění vývojářů, v němž se znovu obsáhleji než během tiskovky EA rozpovídali o tom, že Unravel je jejich vysněný projekt po letech tvorby her, které vlastně nikdo z nich dělat nechtěl. Neopomněli zmínit ani to, jak podobu hry ovlivnila švédská kultura a příroda a konečně řeč přišla opět i na historku, kterak koncept Unravel vznikl během víkendu na chatě bez počítače a připojení k internetu jen s fotoaparátem a postavičkou jménem Yarny, kterou si Martin Sahlin na koleni vyrobil, aby mohl na fotkách ukázat, jak by titul vlastně fungoval a vypadal.
BAVLNKA JAKO NÁSTROJ I ŽIVOTNÍ ENERGIE
Nevím, jaké jiné publikum by mělo ocenit nápad a celkové pojetí hry, když ne to české, které ve světě proslulo nezaměnitelnou animací, loutkoherectvím a filmy jako Kuky se vrací, Čarodějův učeň nebo snímky Jiřího Trnky. Z naší perspektivy navazuje Unravel právě na ně. Snoubí totiž v sobě to nejlepší z laskavého a naivního světa dětí i toho nebezpečného, do nějž všichni jednoho dne nevyhnutelně dorosteme. Jakkoli se vám může už z představených videí zdát hra neodolatelná, věřte nám, že ve skutečnosti působí ještě lépe a s hráčem doslova komunikuje na mnoha úrovních. Sledujeme, jak se Yarny rodí z klubka vlny a vydává se na strastiplnou pouť, která může pomyslně i fakticky spojit starou dámu s její rodinou. Alegorie na zpřetrhané vazby a mezilidské vztahy snad nemohla být silnější a lépe podtržená než právě v tomto případě.
Unravel se hraje stejně pohádkově, jako vypadá. Naším úkolem je pomoci Yarnymu proplést se úrovní, aniž by se zcela rozpáral. Se začátkem úrovně jej vždy spojuje jedno vlákno a jak postupujete dále krajinou, vaše postavička se neustále rozplétá. Abyste se dostali tam, kam potřebujete, musíte cestou doplňovat bavlnky, zatímco hledáte způsob, jak překonat tu či onu překážku. Unravel není totiž klasickou plošinovkou v pravém slova smyslu, ale spíše sérií hádanek a puzzlů, které musíte během pouti vyřešit. Jak se dostanete přes vysoký plot, jak vyskočíte na vzdálenou větev, jak překonáte kaluž vody, která Yarnymu leží v cestě? V tom všem přitom hraje klíčovou roli fyzika i specifický způsob ovládání a vůbec možnosti hlavního hrdiny. Můžete s ním nejen skákat, ale i šplhat po jeho vlastním vláknu, zhoupnout se na něm, nebo z něj udělat improvizovanou trampolínu, když část vlastního já obětujete a přivážete třeba ke dvěma různým větvičkám, abyste se vyšvihli i kousek výš v koruně stromů.
NENÍ TO VÍTĚZSTVÍ FORMY NAD OBSAHEM
Pouhých 14 vývojářů podává, jak se zatím zdá, svůj životní výkon, protože hra z vás vymáčkne nefalšované emoce a přitom se stále jedná o prvotřídní plošinovku, která hýří nápady. Pokud jí nedojde po pár hodinách dech, mohl by se inspirativní počin malého švédského studia směle zařadit po bok těch nejlepších autorských her posledních let. Unravel výborně vypadá, citlivě kombinuje pastelové barvy a fantazii s realistickým prostředím. Yarny po vzoru těch nejlepších němých animovaných postav komunikuje hráčem prostřednictvím výmluvných gest, neustále s ním máte kontakt, sledujete, jak mu dochází síly, když se celý rozpáře, nebo jak se choulí v dešti.
Jeho výprava napříč ročními obdobími bude, doufejme, dalším vítaným příspěvkem do pokladnice her, které se snaží vybřednout z mainstreamové produkce, ale nejde o prvoplánový pokus o rádobyuměleckou alternativu. Když k tomu všemu připočteme, že by nás Unravel také mohl pořádně potrápit svými hádankami založenými na úsporném využití Yarnyho vlákna, pevně věříme, že se vývojářům jejich ambiciózní vizi podaří bezezbytku naplnit.
