Ultra Street Fighter IV - první dojmy
Čtete správně, již šestiletý Street Fighter IV brzy dostane další velkou aktualizaci. Po Super Street Fighter IV, jeho nacpanější Arcade verzi a objemném „2012“ updatu se na nás řítí snad již finální verze, která by v ideálním případě měla svým tvůrcům umožnit klidný spánek a fanoušky naopak přinutit ke kvantům bezesných nocí. My jsme si staronovou modlu bojovkářů mohli vyzkoušet s několikatýdenním předstihem a kupodivu jsme z boje vyvázli živí, i když o pár končetin lehčí.
KDYŽ RYU A KEN NESTAČÍ
Rozšiřování seznamu hratelných postav nebere konce. S novou verzí na obrazovky chvátá další pětice zelenáčů – přerostlý cíťa a milovník brambor Hugo, obratná Keňanka Elena, která si nezadá s Eddym z konkurenčního Tekkenu, Guileův derivát Rolento, tajemstvími opředená Decapre a navrátivší Poison, jež úspěšně debutovala v povedeném crossoveru Street Fighter X Tekken.
Street Fighter už ale dávno není strohou bojovkou pro vyznavače čistočisté hratelnosti bez pozlátek.
S výjimkou Huga a Eleny, kteří díky svým tělesným proporcím a podivuhodným pohybovým dovednostem nabízejí trochu odlišný styl hraní, se zřejmě nebude jednat o postavy, které by ze světel reflektorů měly vytlačit oblíbené stálice. Minimálně kvůli jejich malým osobním příběhům a povedeným anime videosekvencím by se jim však alespoň minimální pozornost měla věnovat. Malou neznámou pro nás i nadále zůstává maskovaná Decapre, která jako jediná ve výživné nabídce postav dosud chybí, a tak si ji patřičně osaháme až v plné hře.
JAKO DOMA
Na první, druhý a snad i třetí pohled vypadá Ultra Street Fighter IV úplně stejně jako jakákoliv předchozí verze a pochopitelně s tím souvisí i zachování základních pilířů hratelnosti. Změn si tak budou všímat především hráči, kteří se minisérii věnují již delší dobu a znají problémy starých edicí. Na tom ostatně nový titul staví – s pomocí komunity a neustálého testování se jej vývojáři snaží dokonale vybalancovat tak, aby „Ultra“ byl skutečně perfektní old-school bojovkou, která ale neklopýtá za moderní konkurencí.
I díky tomu se dočkáme několika příjemných, na první pohled nepříliš zásadních novinek. Tak například si pomlácený bojovník může poležet na zemi o něco déle, což může velmi silně narušit plány rozjetého protivníka a zamezit tak případnému zasmyčkování. Dále lze před startem zápasu si do zásoby přihodit obě efektní Ultra komba. To je sice kompenzováno výrazným oslabením jejich účinků, v případě některých postav by ale mohlo jít o velmi podstatnou výhodu. Poslední novinkou týkající se soubojů přímo by pak měl být taktický Red Focus Attack, jistá forma protiútoku, jež nyní dokáže absorbovat hned několik soupeřových úderů. Tři drobnosti, chtělo by se říct, jenže v těžce technické bojovce znamená každá úprava celkovou změnu taktiky a stylu, a to je dobře.
NEJEN PRO TVRDÉ JÁDRO
Street Fighter už ale dávno není strohou bojovkou pro vyznavače čistočisté hratelnosti bez pozlátek. Těšit se tak můžeme třeba na uploadování vlastních záběrů na YouTube, ačkoliv pouze ve standardním rozlišení 480p. Vcelku kontroverzní vlastností se může stát možnost výběru verze postavy – ty se totiž v průběhu 4. minisérie různě mění a balancují a bude rozhodně zajímavé sledovat, jak moc zvláštní může být bitka rváče z původní „čtyřky“ s přepracovaným bojovníkem z některého z updatů. S tím čistě vizuálně souvisí i obrovské množství kostýmů, jichž se za roky výrobního procesu nasbíraly desítky a USF4 samozřejmě nabídne úplně všechny.
Podobně jako většina bojovek je i Street Fighter nejuspokojivější, když můžete nakopat zadek živému protihráči, velmi slušně s ním sdílet dojmy a ideálně ho na konci nevydařeného zápasu udeřit ovladačem do obličeje. Pokud ale nemáte žádného potenciálního parťáka po ruce, uvítáte alespoň propracovanější online multiplayer, na který se nyní můžete řádně připravit i offline. Funkce Network Simulation totiž dokáže simulovat odezvu, která se ve hře po síti chtě nechtě objevuje, díky čemuž si rozhodně ušetříte hodiny nechápání a frustrace. Velice vítáme také režim Online Training, jenž vám a vašemu vzdálenému společníkovi dovoluje trénovat šílená komba a techniky bez veškerých omezení. Ti největší pedanti si nyní dokonce mohou pozměnit ovládací schéma těsně před zápasem, vzhledem k šablonovitosti a hlavně zažitosti ovládání však nejde o nic zvlášť potřebného.
Nekonečný Street Fighter IV je sám o sobě vynikající bojovkou, díky neustálé péči jeho autorů ale postupně vychytává i ty nejmenší chybičky a pokaždé přidává něco málo nového. Jeho nehotové verzi není mnoho co vytknout a pokud máte sérii rádi, pak zřejmě nebude existovat pádný důvod, proč si nepořídit i nejnovější díl. Snad krom toho, že už by vám neustálé změny a vylepšení mohly už lézt krkem. A jeden důležitý dodatek na konec - majitelé PlayStation 4 a Xbox One mají bohužel smůlu.
