Total War: Attila

Největší impérium starověku stojí jako příslovečný obr na hliněných nohou. Rozetnuto vedví a zmítáno vnitropolitickou krizí se stává snadnou kořistí pro barbarské národy celé Evropy. Každý kmen a každý náčelník či král si rázem dělá zálusk na díl římského území a bohatství, každý Brit, Gal nebo Germán si v sobě nese léta potlačované křivdy a prahne po pomstě. Přichází doba stěhování národů, kruté války o statky, moc a holé přežití. Války, do které doslova v nejlepším z dalekých mongolských stepí vpadne Bič boží, Attila Hun, bratrovrah a nelítostný vůdce nomádských bojovníků, kteří neznají soucit, milosrdenství...
...a bohužel ani přemožitele.

SPÁLENÁ ZEMĚ

"Huni jsou
za Nisou!"
- pozorovatel Gaius Bižuterix Corvus, 5. ledna 451

Nový díl populární strategické série Total War: Attila dává už jménem hunského nájezdníka v titulu jasně najevo, jaké historické období se stane dějištěm. Podobně jako na Total War: Empire navázal Napoleon, Attila posouvá letopočet o desítky let vpřed oproti poslednímu dílu série Rome II. Namísto sledování vzestupu Říma a budování úctyhodné starověké říše tak mohou hráči vstoupit do dějin na konci 4. století (výchozím rokem kampaně je 395 po Kr.) a prožít dobu stěhování národů. Na počátku velké kampaně Total War: Attila je už Řím rozdělen na východní a západní říši, a zejména ta západní se potácí v hlubokých problémech. Územní ztráty, všudypřítomná korupce a přebujelá byrokracie brání efektivnímu potlačování vzpour a vystavují Řím nájezdnímu "okusování" dříve porobenými barbary. Období, v němž dochází k územním přesunům kmenů, vzniku a zániku měst a celých království, a významné změně poměru sil v celé Evropě, je zajímavým výchozím bodem pro historickou strategii.

Jak je zvykem, hráči si mohou vybrat různé národy a vyzkoušet si stěhování národů ze všech úhlů pohledu. Nejblíže Rome II je hra za západořímskou či východořímskou říši, které těží z imperiální minulosti a mají významné kulturní a ekonomické bonusy. Hrát lze pochopitelně za nomádské hunské hordy s nezastavitelnými jezdeckými jednotkami, za migrující kmeny Alanů, Vandalů, Vizigótů a Ostrogótů, dobře přizpůsobených k osídlení a opuštění provincií, za barbarské kmeny Sasů a Franků, či za blízkovýchodní perskou mocnost – Sasánovskou říši. Preview verze omezená počtem tahů bohužel neumožnila hru přímo za Attilu a jeho hunské válečníky, bylo však možné ochutnat značně odlišné zážitky při hraní za Ostrogóty, Sasy a Východořímskou říši.

OSTŘÍ GÓTI, TUPÍ GÓTI, KARLOGOTTI...

Neoblíbený soupeř vojevůdce Iar. Clava: Attila F. C. Thun

Vikingové

i Zdroj: Hrej.cz

Současně s hrou vyjde i stahovatelný balíček Viking Forefathers, který zpřístupní tři další národy – Juty, Géaty a Dány. Pro předobjednávky budou Vikingové k dispozici zdarma.

Ostrogóti mají jako jednu z určujících kmenových vlastností fakt, že jsou "dědici Říma." V praxi to znamená nasměrování hráče k válce se západořímskou říší a obsazování jejích osad a měst, protože Ostrogóti při jejich dobytí netrpí postihy k morálce a ekonomice, a mohou dokonce rekrutovat římské vojenské jednotky. Jako všechny čtyři zmíněné migrující národy pak mají výrazný bonus k růstu při zabydlování neosidlených provincií (například takových, kde nejprve oblehnou a vypálí hlavní město).

Druhou dostupnou frakcí byli Sasové, kteří jsou charakterizováni finačním bonusem zlepšujícím výtěžnost nájezdů na cizí města a jejich drancováním. Tak se mohou snadno stát postrachem blízkých, zejména pobřežních provincií – a zdaleka nemusí jít jen o Británii, jak naznačuje jejich motivační text v hlavní nabídce. Během třiceti tahů se dá podmanit i celá řada vnitrogalských provincií.

Konečně pak hra za východořímskou říši patří mezi ty obtížností snadnější. Konstantinopol má výrazný bonus finanční (pětiprocentní úrok ze stavu státní pokladny v každém tahu) a ještě mohou Římané rekrutovat pěchotu z procházejících hord. V prvních několika tazích nezbývá, než se smířit se ztrátou několika okrajových provincií, protože současné nájezdy armád Gótů ze severu, a Peršanů či Maurů z Jihu a Východu nelze s omezenými prostředky a pohybem legií efektivně zastavit. Postupně se ale podaří získat pozici a doslova pevnou půdu pod nohama.

DRANCUJ, DRANCUJ, VYKRÚCAJ

"Hu hu hu hun hun Hun Húúúún!" - koktavý poplašný hlásič N. J. Cugnota, Lotrinsko, 5. stol. po Kr.

RPG systém

i Zdroj: Hrej.cz

Skill tree společný pro všechny postavy zahrnuje dovednosti bojové, ale i ekonomické. Do vývoje postav pak mohou zasáhnout i příběhové události, jež vyžadují reakci a rozhodnutí hráče (třeba uznání nemanželského potomka, dosazení do funkce apod.).

Na první pohled Attila může působit jako reskin Rome II. Autoři ale zasáhli do některých herních mechanismů a přizpůsobili je přece jen odlišné době a zároveň ohlasům komunity. Na globální mapě jde vedle viditelně rozdílných scénářů daných historií a nových frakcí a jejich povahy zejména o mechanismus drancování a vypalování měst. Nyní je možné a leckdy velmi efektivní dobyté město srovnat se zemí. Opuštěnou provincii, které nevládne žádná říše, jde pak kolonizovat – stojí to ovšem značné množství peněz. Taktiku spálené země lze uplatnit jak při nájezdech do území, které není reálné udržet, tak podobně i při pohledu na blížící se hordy. Když je jasné, že nepřítel v dalším tahu město dobude – proč mu nechávat šťavnaté sousto s řadou výrobních budov, chrámů a pokladnicí přetékající penězi? Ať si zatančí svůj vítězný kozáček raději nad hořícími troskami a hromadou sopečného popela...

Ohně a poškození patří k propagovaným zlepšením souvisejícím s globální mapou i bitvami. Podle délky obléhání se liší stav opevnění a vůbec města jako celku na taktické mapě, kde se odehrává rozhodující bitva. Pěkný detail, stejně jako dynamický oheň, který se šíří mezi budovami a dodává bojištím někdy až apokalyptický nádech. Samotný průběh realtimových bojů ale nijak nevybočuje ze standardu: AI je průměrně schopná, takže má smysl zkoušet hrát bitvy, kde má mírnou převahu o pár procent vojáků, ale boje s výrazným rozdílem je lepší nechat spočítat automaticky, stejně jako dokončovací malé šarvátky.

Na globální mapě pak AI celkem umí hrát za barbarské kmeny a nepříjemně okusovat a přepadat pohraničí, dlouhodobá strategie v průběhu velké kampaně zůstává otázkou. Podobně ještě zůstává na posouzení delším hraním užitečnost jinak hezky zpracovaných rodinných stromů a politického systému. V rámci něj hráč může dosazovat své lidi na pozice generálů či guvernérů provincií a jednotlivé postavy se ziskem zkušeností zlepšují své schopnosti a získávají také charakterové vlastnosti.

Taktiku spálené země lze uplatnit jak při nájezdech do území, které není reálné udržet, tak i při pohledu na blížící se hordy.

Total War: Attila zatím vypadá velmi zajímavě, nové mechanismy by mohly oživit kampaň a dát jí akčnější a dynamičtější ráz. Ač to na první pohled nemusí znít jako nejzajímavější zasazení, je doba stěhování národů pro strategii typu TW výborný nápad. Definitivní verdikt přinese plná verze v polovině letošního února; i když vzhledem k obvyklému stavu Total War titulů krátce po vydání a "dolaďování za chodu" týmem Creative Assembly i obětavými modaře můžeme říci, že dost možná bude platit okřídlená věta sedláckého vůdce Jochanana Dulcise Capronia:

"Do roka a do dne, Lomikare, Hun sa ukáže!"