Total War: Arena Článek Total War: Arena - dojmy z otevřené bety

Total War: Arena - dojmy z otevřené bety

Adam Zámečník

Adam Zámečník

12. 3. 2018 12:40 2
Reklama

Po dvojici dílů z fantasy univerza Warhammeru teď série Total War zažívá velkolepý návrat do historie. Krom nového spin-offu Thrones of Britannia a lidmi vymodleným dílem z Číny si ale Creative Assembly připravili i Total War: Arena. Jakožto vůbec první čistě multiplayerový titul z dílny Creative Assembly se Arena dosti liší od běžných her ze série Total War. Stojí však v moři free-to-play multiplayerových titulů za zkoušku?

TO SE TAKHLE SEŠEL KELT, ŘEK A ŘÍMAN

Všechny skeptiky dozajista potěší, že Total War: Arena není pouhou snahou, jak si pomocí free-to-play modelu přivydělat. Za prvotními rozporuplnými dojmy se totiž skrývá vcelku propracovaná strategie, přestože je teprve ve stádiu otevřené bety. Ne, Arena není jako velké tituly ze série Total War, pryč je jakákoli kampaň s rozlehlým světem či tisícičlenné armády hráčových vojsk. Jednoduše řečeno, Creative Assembly se zbavili všeho přebytečného, zbyly tudíž jen bitvy samotné. I ty se však dočkaly mnoha výrazných změn, zejména co se velikosti jednotek týče. Namísto maximálního počtu dvaceti jednotek si každý hráč může zvolit pouze tři, nic víc, nic míň. Netřeba se však bát nedostatečné velikosti nebo nedejbože nudy, na to je v jednotlivých utkáních Total War: Arena příliš co dělat. Každý hráč má sice na povel pouze 300 mužů, zároveň je ale součástí jednoho ze dvou desetičlenných týmů. Boje si proto zachovávají dojem pro sérii Total War tak typické velkoleposti, kde stovky vojáků běží do zuřivé vřavy. Pomocí o poznání menšího počtu jednotek hra klade velký důraz na důkladnou týmovou spolupráci, bez které hráčových 300 legionářů pomře během několika krátkých chvil. V tomto smyslu jsou jednotlivé partie Areny o poznání dynamičtější a taktičtější než v běžných dílech Total War, kde byla přesila občas důležitější než strategické myšlení.

Jak už někteří mohli zpozorovat, na historickou preciznost se v Total War: Arena přílišný důraz neklade. Přesto je cosi podivně zábavného na utkání Alexandra Velikého s Juliem Cézarem či krále Sparty Leondida s Hannibalem.

Přestože si hráč může do jednotlivých bojů s sebou vzít pouze tři jednotky, druhy a typy samotných jednotek tak omezené nejsou. Ať už se jedná o Barbary, Řeky, Římany, či nově přidaná vojska Kartága, základní systém tu je vždy stejný. V kostce se každá z jednotek vede systémem kámen, nůžky, papír, což určuje její efektivitu v boji s odlišnými protivníky. Jinými slovy, s kavalérii se rozhodně nepřiřítíte do boje s hoplíty, a pro změnu s hoplíty asi těžko půjdete do boje s germánskými berserkery. Volba tohoto systému se sice může zprvu jevit jako poměrně nešťastná, přeci jen se tím utlumí rozdíly mezi frakcemi, ve výsledku jde ale o jediný způsob, jak udržet rovnováhu mezi jednotlivými frakcemi a jejich jednotkami. Ostatně, od mé poslední návštěvy studia Creative Assembly jednotlivé frakce prošly výraznými změnami. Zatímco ještě v listopadu mi přišla hra za gálského krále Vercingetorixe výrazně slabší než kupříkladu za římského vojevůdce Germanica, nyní se jedná o vyrovnané souputníky. V tomto bylo opravdu klíčové prohloubení technologických stromů jednotlivých stran, které nyní nabízí dostatek jednotek a technologií, aby si každý hráč přizpůsobil frakci ke svému hernímu stylu. Samozřejmě, hra za každou stranu vyžaduje úplně jiný přístup ke strategii. Zatímco s takovou těžce oděnou římskou legií se obvykle zvolí přímý útok, vítězství za barbarské kmeny se skrývá v rychlých nájezdech a využití terénu. Jak už někteří mohli zpozorovat, na historickou preciznost se v Total War: Arena přílišný důraz neklade. Přesto je cosi podivně zábavného na utkání Alexandra Velikého s Juliem Caesarem či krále Sparty Leonidem s Hannibalem. S tím se pojí i speciální schopnosti každého z vojevůdců, které odkazují na jejich skutečné činy. Tyto schopnosti často rozhodují o vítězství v utkáních, což dále umocňuje pocit hry za velké vojevůdce. Jedině Alexandr Veliký dokáže využít drtivé klínové formace při nájezdech své těžké jízdy, a tím naprosto zdevastovat svého protivníka. A ano, jedině Hannibal může povolat své slony do boje.

PORODNÍ BOLESTI

Jakožto hra ve stádiu otevřené bety se Total War: Arena zdá být na dobré cestě k zajímavému titulu, přesto trpí mnohými porodními bolestmi. Je sice hezké, že Creative Assembly plánují dodání dalších frakcí do hry, v nynějším stavu je však hra za Kartágo výrazně chudším zážitkem, kde jedinou zajímavostí zůstává využití slonů. Hratelnost jako taková sice může být zábavná, jako strategie však potřebuje Total War: Arena více map. I když jsem v listopadu vyzdvihl mapu Thermopylské soutěsky a všemožné taktické manévry, které na ni lze provést, map je stále žalostně málo. Podobně rozporuplný je i nedostatek herních módů, které se zatím točí okolo obran základen. V tomto smyslu může být hratelnost sebezábavnější, stereotyp a nuda však přijde až překvapivě brzy. Ostatně, při pohledu na strom výzkumu a systému odemykání nových dovedností se nelze nevyhnout obavám z opravdu dlouhého grindování. Vzhledem k tomu, že se přístup k opravdu zajímavým jednotkám jako bojovým slonům či katapultům odemyká až na vyšších úrovních, úvodních několik hodin hry může mnoho hráčů odradit. Dlouhým hodinám grindu též nepomáhá systém rovnou několika měn, kterými si lze grind zkrátit. Spolupráce s firmou Wargaming sice mohla Creative Assembly pomoci po technické stránce, monetizace však chvílemi irituje. Rozdíly mezi úrovněmi/tiery jsou zároveň opravdu výrazné, což by nebyl problém, kdyby systém matchmakingu občasně netropil hlouposti. Boje mohou být sebedynamičtější a sebetaktičtější, ale to je hráči k ničemu, když se utká s o několik úrovní lepším hráčem.

Již minule jsem pochválil Total War: Arenu za grafické zpracování, které, leč není úplně na výši, si udržuje dobrý standard. Hudební doprovod si také naštěstí udržuje solidní standard, obzvláště na menší free-to-play titul, a v některých chvílích i dělá z bitev poměrně epický zážitek.Přestože hra jako taková potřebuje ještě dost práce, technicky nelze Total War: Arena příliš co vytknout. Pokud něco, tak je spíše třeba vyzdvihnout kvalitní optimalizaci titulu, která je v případě online titulu klíčová. I při těch velkolepějších bojích s kavalérií a katapulty si Total War: Arena drží přijatelný framerate.

CÍLOVÁ ROVINKA

Základ Total War: Arena rozhodně není špatný, ba naopak. Obavy z poblázněného pokusu Creative Assembly o stvoření vlastní MOBY se naštěstí nesplnily, Total War: Arena si totiž zachovává většinu charakteristických prvků série Total War. Zároveň se nebojí některé věci změnit, a tak nevypadá jako multiplayerový režim jednoho z hlavních dílů. Nestačí tudíž než doufat, že se tato hra rychle zbaví všech potíží, které ji zatím sužují. Byla by totiž škoda, kdybychom se nedočkali bitev mezi šógunem Tokugawou a Alexandrem Velikým.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama