Titanfall 2 - dojmy z bety
Uplynulý víkend se uskutečnilo první kolo otevřeného multiplayerového tech testu akce Titanfall 2. Na novinku od studia Respawn Entertainment se podívali Vojta s Lukášem a podělí se s vámi o své čerstvé dojmy. Pokud vás během čtená následujcíích řádků přemůže zvědavost, můžete se během nadcházejícího víkendu zapojit do druhého kola, které navíc přinese novou mapu či zbraně. Beta bohužel není k dispozici na PC, vývojáři se rozhodli dát přednost verzím pro PS4 a Xbox One.
Zvykli jsme si, že herní pokračování většinou rozvede systémy z originálu a přidá kopec nového obsahu. Titanfall 2 však minulý víkend ukázal, že se jeho vývojáři rozhodli vydat trochu jiným směrem. V zátěžovém testu jsme měli možnost vyzkoušet mnohem čistší vizi Titanfallu, než jakou nám Respawn Entertainment naservíroval před lety. Titanfall 2 totiž namísto nucené nadstavby v několika ohledech činí krok vzad a výsledkem je kompaktnější a působivější hra.
MÉNĚ BÝVÁ NĚKDY VÍCE
Vezměme si například AI boty, kteří s námi v původní hře zalidňovali herní pole. Nyní se objevují jen v režimu Bounty Hunt, ve kterém se však stávají cílem pro oba soupeřící týmy. Zde se body nutné pro vítězství čerpají primárně za zabití AI vojáků a titánu, což je oproti původní hře novinka. V původní hře se přece zabíjení botů snad ani nevyplatilo, a proto je příjemné vidět, že se v pokračování jejich výskyt omezil a důležitost vyzdvihla jen v jediném režimu.
Jiného osekání jsem si všiml při skákání na nepřátelské titány. Místo střílení do jakéhosi centrálního obvodu nyní postava automaticky na střeše robota nejprve vymontuje baterii ke štítům a při opakovaném nasednutí do nově vzniklé díry sama vhodí granát, který titána značně poškodí. Automatizace aktivity dává možnost si vychutnat téměř davidovské vítězství nad obrem, jenž je v tomto případě kovový a s kanónem místo ruky. A když chcete nepřítele ještě potupit, vsuňte ukradenou baterii do prázdné zdířky spřáteleného titána, a nabijte tak jeho štíty na úkor protivníka.
TITANFALL 2 SI MĚ ZAHÁČKOVAL
Pryč je i automaticky zaměřovací pistole, která mezi hráči kdysi vzbudila takový povyk. Na druhou stranu se inventář pilotů rozrostl o možnost vystřelovat přitahovací hák, a rozšířit tak své pohybové dovednosti. Kdo nechce hák, může si vzít třeba sonarovou dýku, ale mám tušení, že hák bude mezi hráči favoritem. Tato novinka mohla při uvedení vzbudit obavy, zda nejde jen o podlehnutí trendu ze strany Respawnů. Nicméně v kontextu hry, která je postavená na dynamickém parkourovém pohybu pilotů, je nový hák vhodnou, užitečnou a především zábavnou novinkou, se kterou se lze pohybovat přes propasti, vyskakovat na titány a dokonce efektně přitáhnout a zabít nepřátele.
Zdá se, že vývojáři zjistili, že méně je někdy více a chytrým prokleštěním původních systémů se jim podařilo podtrhnout esenci Titanfallu, tedy hru pilotů a jejich titánů. Víkendová ochutnávka mi nestačila a určitě se vrátím i do druhého kola. Titanfall 2 je totiž dle hratelné ukázky mnohem lepší, než jsem dosud očekával. Že by tu byl kandidát na překvapení roku?
Možná je to špatně, ale Titanfall vnímám jako skutečné Call of Duty nové generace, a tak k němu mám značně odlišný přístup než k nejvážnějším konkurentům. Také od něj mám úplně jiná očekávání – chci rychlou a jednoduchou akci. Víkendový test většinu z nich naplnil, ale stejně se jako převážně rekreační hráč stříleček obávám, že si Titanfall 2 nebudu moci naplno užít.
KOTVA JE NEZBYTNOST
Kdybych měl vybrat jednu nejlepší věc na celém Titanfallu, překvapivě by to nebyli titáni, ale pohyblivost pilotů. Jejich rychlé nohy poslouchají páčku gamepadu bez keců a míření je v rámci možností naprosto pohodlné, zčásti i díky vysoké snímkovací frekvenci. Druhý díl jde v tomto ohledu ještě o kousek dál a přináší hákovací kotvu, která má být podle marketingu jednou z hlavních novinek. Nepochopitelně však nejde o základní schopnost pilota, nýbrž o perk, který můžete nahradit jinou speciální dovedností. Vůbec si ale neumím představit, proč by to někdo dělal, protože grappling hook je vzhledem ke svižné a divoké povaze hry skoro nepostradatelnou součástí vybavení. Ze stejného důvodu si neumím představit, proč by někdo chtěl hrát za odstřelovače – mapy jsou celkem malé a soupeři příliš hbití na to, aby sniper dokázal efektivně čistit vzduch.
Víc než u dalších online stříleček ve mně Titanfall 2 vzbuzuje obavy z toho, že do něj budu muset investovat extrémní množství času, abych nezaostal za soupeři a mohl si hru užít, nikoliv protrpět. Na bitevním poli se toho děje spousta a možná trochu paradoxně mi hlavu motá víc než obří bojiště Battlefieldu. Když sedím v kokpitu titána, stroj na mě křičí, že jsem kriticky poškozený, ze střechy na mě míří pilot energetickou puškou, další pilot mi visí na zádech, třetí se na mě zavěsil díky háku a proti mně stojí dva nepřátelští titáni. Co teď? Obecně mám pocit, že titáni byli donuceni se trochu uskromnit. Zda si ho budete moci přivolat, je nyní závislé pouze na vašem výkonu, nikoliv na čase, takže pokud se vám v daném zápase tak úplně nedaří, nemusíte si titána užít vůbec. Všimli si toho i vývojáři, kteří už v průběhu prvního testování trochu snížili nároky na titanfall.
