The Showdown Effect

V moderní době už nejsme moc zvyklí vídat akce ve 2D prostředí, a už vůbec ne se zaměřením na multiplayer. Soldat, asi nejznámější představitel této kategorie, je totiž dávno zasypaný prachem v tom nejskrytějším koutu pokoje a po podobně laděných kouscích jako by se slehla zem. Na otázku, zda je možné tímto stylem vytvořit konkurenci i v dnešní době, se snaží rázným způsobem1 odpovědět tvůrci Magicky s jejich připravovanou hrou The Showdown Effect. My měli možnost otestovat její beta verzi, která nám odhalila sice jen dvě prostředí s neúplným zbraňovým arzenálem, ale i tak musíme uznat, že vymalovat stěny obsahem soupeřových střev po zásahu krucifixem, nás zaujalo.

Raketomet proti kataně? Proč ne…

The Showdown Effect se definuje jako multiplayerová akce pro maximálně 8 hráčů viděná z boku v grafickém zpracování, které se označuje jako 2.5D, tedy nabízející 3D kulisy, avšak zároveň s tím limitující možnosti pohybu. Vzhledem k přímočarosti hry si ale rychle na dané podmínky zvyknete a ovládání ani orientace vám po chvíli nebudou činit jakýkoliv problém. Především na přístupnosti skloubené s dostatečně pobízivou výzvou si totiž tahle akce zakládá, aby si udržela jak hráče nové, tak ty stávající. Snaha o neortodoxní styl se pak projevuje v prolínání několika časových etap, kdy se například v typické středověké lokaci proháníte s raketometem a proti vám se rozběhne panáček s katanou. Obvykle nemáme tento kombinovaný mišmaš příliš v lásce, ale v tomto případě s tím nemáme problém. Asi z důvodu, že se ta střelená akce stává ještě bláznivější a náramně jí to sluší.

Nejprve máte k dispozici klasický kulomet a katanu, přičemž ani jedna ze zbraní by neměla být upozaděna. Vzhledem k dynamice boje a uzavřenosti prostředí se totiž neustále mění střet s několikametrovým odstupem od nepřítele na střet bezprostřední a naopak. Přizpůsobivost jako taková má zásadní podíl na vašem úspěchu a protože možnost krytí prakticky neexistuje, nabízí se buď varianta útoku či kvapného úprku, potkáte-li soupeře ve výhodnějším postavení. Na správné vyhodnocení těchto situací máte vzhledem k svižnému tempu akce minimum času a především tam se ukážou první rozdíly mezi hráči.

Uvidíme se v Showdownu

Přestože obrazovka se pohybuje v závislosti na vašem pohybu a odkrývá tak prostředí, soupeře samotné zobrazuje až ve chvíli, kdy je to reálně možné, tedy kdy se nacházejí pod reálným úhlem pohledu z očí postavy. Tento způsob řešení zabraňuje tomu, aby člověk v nějaké pozici číhal na nepřítele či se pohodlně vzdálil od bouřlivého střetu, o němž by předem věděl, že by prohrál. Tento chytrý tah vítáme a rozhodně se tím zamezilo vzniku nežádoucích problémů, které by jinak degradovaly úroveň akce. Ta se snaží být do nejvyšší míry spravedlivá, i když s tím někdy zápasí.

Když totiž narazíte na server hráčů, kteří mají dokoupené lepší zbraně, těžko se vám daří se mezi nimi prosadit a nic nenaděláte. Důležitou roli rovněž hraje i zvolená postava (v základní nabídce jsou pouze dvě), kterou si také můžete za zkušenostní body zakoupit, a dostane se vám lepších dispozic v rámci speciálních schopností zahrnující třeba větší výdrž. Zkušenostní body pak získáváte i za takové maličkosti, jako je sjíždění po zdech nebo za největšího skokana. Největší bonus ovšem obdržíte za výhru v módu The Last Man Standing (jinak řečeno v Showdownu), do něhož se hra přepne těsně před koncem kola a cílem je logicky zůstat co nejdéle naživu. Jedná se o takové vyvrcholení, které nabere skutečné grády.

Bezhlavá akce, doslova!

Kromě brokovnic, pistolí či raketometů, na něž musíte vydělávat, si také můžete zpestřit konfrontaci s nepřítelem pomocí zbraní volně se nacházejících v prostředí. Naleznete zde třeba i takové kousky, jako je krucifix, hasicí přístroj, hever či sekyru, avšak jejich funkcionalita se nedá měřit s defaultní katanou, takže jejich přítomnost postrádá valnější smysl a jsou zde spíše na efekt. Stejně tak jsme byli překvapeni, že jakmile seberete štít, máte přirozeně možnost se jím chránit, ale zároveň nemůžete vytáhnout útočnou zbraň, takže se buď štítu zbavíte, nebo jím utlučete nepřítele z bezprostřední vzdálenosti. Vyváženost zbraní občas hapruje i u těch klasických a právě souboje s katanou jsou často dílem spíše náhody než dovednosti. Nezřídka se stává, že vzájemný střet vyvrcholí i vzájemným useknutím hlavy, ale to už se pravděpodobně za chybu hry považovat nedá.

Prezentace jisté brutality nepředstavuje pro tvůrce žádný problém, létající hlavy a končetiny jsou k vidění v jednom kuse, navíc se nešetří ani krví, která se po jistý časový úsek hraní ukládá na stěnách a podlaze. K technickému zpracování ale nemáme výhrady a splňuje standardy dnešní doby, v rámci možností samozřejmě. Přestože jsme viděli jen dvě prostředí, vyvolala na nás dojem zajímavého a povedeného designu, přičemž jejich rozloha odpovídá počtu osmi hráčů.

The Showdown Effect spoléhá především na ničím nespoutanou zábavu, která si získá hráče svým atraktivním přístupným podáním a dynamickou formou akce, která má svůj progres a návykové předpoklady. Jestli ale prorazí, to bude záviset na hustotě zbývajícího obsahu a silné komunitě.