The Order: 1886

Zatímco tituly jako Killzone: Shadow Fall a Infamous: Second Son v podstatě jen nastíní schopnosti přicházející Playstation 4, jsou to právě hry jako The Order: 1886, které si zaslouží přídomek "killer". Tedy takové, které vytěží možnosti konzole do morku kostí a výsledek navíc představí v neokoukaném hávu nového brandu. Takové, jaký si každý bude chtít zahrát, protože posunou (přinejmenším) technologické hranice zase o notný kus dál.

Lidé a bestie

Příběhový amalgám tak trochu připomíná dort pejska a kočičky. Nechybí v něm historie, fantasy, mytologie ani špetka sci-fi. The Order: 1886 představuje alternativní dějiny s důležitým milníkem na přelomu sedmého a osmého století. Tehdy se lidstvo začalo zvláštním způsobem štěpit a jeho malá část zmutovala. Zatímco skuteční lidé si udrželi početní majoritu, takzvaní "half-breeds" s bestiálními rysy prokázali obrovskou sílu.

Trumfem celého lidstva je zase jednou Artuš, který kolem sebe shromáždí skupinu statečných mužů a žen, jíž se rovněž podaří určitá mutace vlastního lidství. Díky kouzelné tekutině stárnou tito "rytíři" nepoměrně pomaleji než běžný smrtelník a ke všemu se dokážou velmi rychle zotavit ze všech zranění. Na rozdíl od bestií ale chápou, co je v sázce a vedou nekončící boj napříč staletími, aby lidstvo zachránili. Ale tím, jak sledují postupný zánik všeho kolem, se sami vzdalují od vlastního lidství.

The Order: 1886 se odehrává v 19. století, kdy dokonfliktu zasáhne průmyslová revoluce. Najednou jsou lidé na koni. Nad Londýnem plují vzducholodě, které následně dokují ve stanicích tyčících se vysoko nad domy. Inženýři zase jednou předbíhají svou dobu, když uvádějí v činnost systémy bezdrátové komunikace či termovize. Objevují se dokonce zbraně vystřelující termit, který se při kontaktu s masem vznítí.

Povinné důsledky hráčových činů

Jednotliví příslušníci kulatého stolu sice žijí staletí, ale jednou přece jen zemřou, případně padnou v obzvlášť těžké bitvě. Proto se ve skupině ustálilo nástupnictví. Po smrti jednoho rytíře na jeho místo nastupuje čekatel a přebírá legendární jméno. Rytíři sídlí na místě, které jejich významu mezi lidem, jež je považuje za legendy, plně odpovídá - v britské Sněmovně lordů. Odpovídají přitom přímo lordu kancléřovi, pod jehož kuratelou chrání zem. Monstra jsou sice v defenzívě, to ale neznamená, že by rytíři měli vyhráno. Navíc v Londýně povstává chudina, které začíná vadit, že veškerá její mizérie je sváděna na boj s bestiemi, zatímco rytíři slouží hlavně elitě a jejímu bohatnutí. Kromě kreatur si tedy zabojujete i proti ozbrojeným a v danou chvíli nepřátelským spoluobčanům, byť to zavdává příčinu k morálním otázkám a otevírá prostor pro určitý příběhový zvrat.

Hráč se zhostí role Sira Galahada, toho jména třetího, který se do svého pláště oblékl už před stovkami let a momentálně platí za jednoho z nejproslulejších rytířů stolu. Jeho dlouhý život ho ale dovedl k mnoha zásadním otázkám, díky nimž nevidí situaci černobíle. Na jeho osudu se hráč navíc do značné míry podepíše. Podle autorů vše, co s ním ve hře provedete, bude mít své důsledky. Inu, něco podobného už jsme párkrát slyšeli a většinou si to představovali jinak, než jak to nakonec dopadlo...

"Jedno je jisté - The Order: 1886 bude vypadat skvěle."

The Order: 1886 bude velmi filmovou a tedy také lineární hrou. Vedle předtočených a vizuálně velmi výpravných sekvencí je tu především hratelnost opřená o záživné přestřelky s hojným využitím vcelku standardního krycího systému. Na specifičnosti by hře měla přidat řada podpůrných prvků jako je například Galahadova staletími pilovaná zkušenost, která mu umožňuje předvídat, jak se odehrají různé situace. Tyto sekvence mají podobu "quicktimovek", kdy hráči mohou natáčet kamerou na různé a objekty a příležitosti, které následně indikují určitou sekvenci tlačítek. Díky tomu si můžete vybrat, jak Galahad vyřeší například blížící se rvačku - zda rozdá jen pár úderů nebo se chopí třeba improvizované zbraně. Ostatně zbraně jsou dalším prvkem majícím za cíl hru osvěžit. Z drtivé většiny půjde o prototypální zbraně sestavené z hodně divokých částí. Příkladem je takzvaná "arc gun". Máte-li ji v ruce, je třeba nejprve několik vteřin podržet tlačítko střelby pro nabití a pak ho uvolnit pro mohutný výboj energie. Mezitím se zdá, že vám zbraň v ruce exploduje, což má evokovat dojem, že jsou zbraně dosti provizorní a nebezpečné. Ale především zábavné.

Potenciál kooperace

V boji nebude Galahad sám. Do většiny misí půjde se svým týmem, ve kterém nechybí staří známí jako Percival nebo Lafayette. Některé úseky budete procházet bok po boku a sledovat vývoj vztahu mezi jednotlivými hrdiny. Jindy si rozdělíte úkoly a vydáte se vlastní cestou, zatímco ostatní budou plnit jinou část úkolu. To přímo svádí ke kooperativní hře, kterou autoři zatím nepotvrdili, ale je vidět, že herní koncept k ní směřuje.

Zatímco je celá hra ještě tak trochu na vodě a odvážné příběhové kombinace budí stejnou měrou zájem jako obavy, jedno je už teď jisté - The Order: 1886 bude vypadat skvěle. Pokud si vzpomenete na trailer z letošní E3 a když vám řekneme, že prostředí, postavy i efekty byly stejné jako ve hře, nikoliv předrenderované, víte o čem je řeč. Tvůrci kladou obrovský důraz na filmovou prezentaci – z grafického pohledu hra překypuje detaily, ale není digitálně sterilní, nýbrž téměř živá díky filmovému filtru. Ve výsledku je to mnohem přirozenější a lépe se na ni kouká.

The Order: 1886 vypadá famózně, jak co do technologické kvality, tak z hlediska vizuálního stylu, který mu propůjčuje jedinečná kombinace motivů. Tak už zbývá jen to, aby to po příběhové stránce nebyla příliš velká slátanina a hlavně, aby se to dobře hrálo.