The Last of Us

Jedna z nejočekávanějších her letošního roku už pomalu klepe na dveře a hráči netrpělivě přešlapují s rukou na klice. Host do domu, bůh do domu? A nebo Host do domu, hůl do ruky? Jak tahle návštěva dopadne? Dostali jsme příležitost si exkluzivní titul pro PlayStation 3 od studia Naughty Dog znovu osahat a o naše dojmy vás rozhodně nemůžeme připravit.

Tam venku je to o hubu

S Joelem a Ellie jsme se tentokrát na krátko vypravili do Lincolnu a Pittsburghu, a s fragmentem hry tak strávili dalších pár desítek minut. Každá z představených kapitol má přitom svou specifickou atmosféru i tempo. Zatímco v Lincolnu hráč v kůži Joela pátrá po svém známém a zprvu poklidný průzkum městečka se nečekaně zvrtne ve frenetický boj o holý život, ukázka z Pittsburghu naznačila, jakým směrem se budou v The Last of Us ubírat stealth pasáže. Byť i v tomto případě vše odstartuje pořádně dramatická scéna, při níž ústřední dvojici přepadnou místní přeživší.

Než se však podíváme podrobněji na některé herní mechanismy, musíme znovu zdůraznit, že tím hlavním tahákem na tomto potenciálním hitu nejsou ani tak jeho dílčí pozitiva ve vztahu k hratelnosti, jako spíš celková atmosféra. Nesourodá dvojice hrdinů bude podle všeho sama o sobě dostatečným tahákem celé hry. Joel a Ellie působí neuvěřitelně živým dojmem, ať už jen pasivně sledujeme některou z působivých animací, anebo se sami chopíme ovladače. Za jejich plastické osobnosti vděčíme šikovně vystavěným dialogům, které umocňuje skvostný dabing. Není pochyb o tom, že The Last of Us bude vedle Beyond: Two Souls patřit mezi hry, které se budou mohutně opírat o skvělé herecké výkony.

Holka do nepohody

Pochopitelně máme tu stále co dočinění s klasickou videohrou šikovně kombinující žánr akční adventury a survival hororu. Pokud ale nezúčastněný divák – v tomto případě přítelkyně pisatele - během animace i samotného hraní prohlásí: „Líbí se mi, jak se chová ta holka“, má to svoji váhu. Prostořeká Ellie, kterou překvapivě zdatně ovládá umělá inteligence, aniž by vám kazila kupříkladu vaše pokusy o proplížení se mezi nepřáteli, je skutečnou virtuální osobností. The Last of Us není první hrou, která využívá koncept aktivní a pasivní postavy. Jde kupříkladu o jeden ze základních stavebních kamenů titulu Ico. Jenže Yorda vám byla především na obtíž, když to řekneme bez obalu. Kdyby byla skutečná, nejraději byste ji nechali na pospas osudu a šli si dál svou cestou. Jenže Ellie neváhá přidat ruku k dílu a není jen břemenem, o nějž se musíte bezustání starat nebo strachovat.

Nemá smysl opakovaně se rozplývat nad technickou precizností, přirozenými a živými animacemi či okouzlujícím soundtrackem. Pojďme se podívat na hru jako takovou. Už z krátké ukázky je jasné, že klíčem k úspěchu je neustálý a pečlivý průzkum okolí. Po zemi, ve skříních i zásuvkách se skrývají nejen náboje, kterých nemáte nikdy nazbyt, ale i spousta dalších šikovných drobností. Lahví odlákáte pozornost nepřítele a s pomocí nůžek a izolepy zase hravě přeměníte obyčejný klacek v poměrně účinnou zbraň na blízko. Podobným způsobem si můžete opatřit třeba i lékárničku, improvizovanou minu anebo Molotovův koktejl. Výrobna těchto hraček stojí ovšem nejen materiál, ale také čas.

Jako kutil Tim

Inventář si nenaplníte až k prasknutí rychlým stisknutím tlačítka. Chce to trochu trpělivosti, případně cviku. Vylepšovat totiž můžete i vlastní schopnosti. Chybět pochopitelně nemůže větší odolnost. Své místo ve vašem seznamu skillů ale má právě i rychlost craftění či léčení. Mezi pasivní dovednosti, na nichž můžete zapracovat, pak patří zvýšený doslech, který vám při stisku tlačítka R2 prozradí, kde se co šustne okolo vás. Pokud se tedy rozhodnete této nápovědy využít. Je to čistě na vás, podobně jako třeba v případě posledního Hitmana, a když je řeč o „levelování“ postavy, chybět pochopitelně nemohou ani upgrady zbraní. Obvyklé atributy si můžete vylepšit ve chvílích, kdy narazíte na pracovní ponk, který vám možná připomene nedávnou zkušenost s akčním sci-fi hororem Dead Space. Co si takhle trochu vylepšit luk? No ano, ani tento nepostradatelný nástroj většiny aktuálních akčních her tady nechybí.

"Lahví odlákáte pozornost nepřítele a s pomocí
nůžek a izolepy zase hravě přeměníte obyčejný
klacek v poměrně účinnou zbraň."

Dost možná se ale i přes všechny tyto lákavé možnosti nejraději hrozícímu souboji pokud možno vyhnete. Ať už totiž budete čelit nepřátelům z řad infikovaných, nebo se proti vám postaví ostatní přeživší, ve zdejších postapokalyptických kulisách, které vám připomenou filmy jako Cesta nebo Já, legenda, nikdy nemůžete čekat férový boj. Můžete se vsadit, že ti banditi, co vás právě připravili o auto, budou mít víc zbraní a především víc minuce než vy. A oběti nákazy zase podle všeho nikdy nebudou trpět nedostatkem, pokud jde o jejich početnost. Některé pasáže si tak zřejmě budeme muset zopakovat víckrát, než přijdeme na kloub tomu, jak se vlastně s nastalou situací popasovat. Termín survival, tak snad konečně díky The Last of Us zase jednou získá svůj původní význam. Přežití bude totiž vaším hlavním cílem a tou nejnáročnější výzvou, kterou před vás autoři postaví.