The Elder Scrolls Online Článek The Elder Scrolls Online

The Elder Scrolls Online

Dan Kremser

Dan Kremser

6. 2. 2014 23:38 19
Reklama

Není pochyb o tom, že tradiční MMO hry jsou dnes už téměř vyhynulým druhem. Alespoň tedy ony klasicky střižené kousky ve stylu těch, které odstartovaly celé šílenství a položily základní pravidla. Za opravdu klasické a stále dobře si žijící hry lze považovat pouze legendární World of Warcraft a naprosto ultimátní Eve Online – obě ještě pořád fungují na systému měsíčních poplatků a hráči zmíněné světy zatím neopouští. Zbylá konkurence jako je Lord of the Rings Online, Age of Conan anebo Star Wars: The Old Republic už dávno přešla na free to play model a snaží se přežít, jak nejlépe umí. Snad naposled jsme mohli zahlédnout závan starých dobrých časů ve druhých Guild Wars a toto přesvědčení nás neopouští ani nyní. Tváří v tvář očekávanému, extrémně drahému a bohužel i neuspokojivému online dostaveníčku The Elder Scrolls Online.

Hned z kraje je třeba říci, že TESO je hrou, na kterou se spoustu z nás opravdu těšilo. Důvodem přitom nemusel být známý svět, ve kterém jsme hlavně díky Oblivionu a Skyrimu strávili stovky hodin, postačila jen touha zahrát si pořádné tradiční MMORPG s měsíčními poplatky a velkým propracovaným světem. Po čtyřech dnech strávených v této verzi Tamrielu nás ale chuť rychle přešla, protože od hry za více než 200 milionů dolarů jsme asi čekali přespříliš. Klidně se do nás pusťte, ale TESO zkrátka není žádné terno!

FANTASY JAKO KAŽDÉ JINÉ

Problém možná bude už v samotné podstatě série, osobně jsem totiž nikdy nepovažoval The Elder Scrolls za bůhvíjaký vrchol fantasy žánru. Ano, lze ji vnímat jako „další“ dobrodružství plné elfů a jiných roztodivných kreatur, jenže to je ten problém, který vás udeří v případě online předělávky hned na první signální. Tahle onlinovka nemá vůbec žádný styl, ba dokonce identifikovatelnou duši. Jestli poznáte hry jako The Secret World nebo Guild Wars bezpečně i poslepu, pak vám bude TESO dělat problémy. A to i po desítkách hodin strávených v neurčité směsici středověko-fantasy vesnic, kamenných hradů a pro žánr vysoké fantasy typicky vzpupných ruin, krypt i stromových chrámů. Ano, viděli jsme zatím jen několik úvodních lokací pro každou ze tří hratelných aliancí, i tak ale podezíráme vývojáře, že se to s dobou strávenou dalším hraním nijak radikálně nezmění.

Na jednu stranu je pochopitelné, že si autoři nechtěli příliš vymýšlet a drželi se načrtnutého stylu, bez ohledu na to však TESO působí příliš genericky. Jednoduše se nejedná o úplně nejlepší námět na titul, který by mě měl udržet pozornost po dlouhé týdny i měsíce, natož abychom v něm platili měsíční poplatky! Druhým problémem je pak rozpačitá snaha s jakou se svůj výtvor snaží vývojáři prodat. Původně jsme se sice v redakci shodli, že necháme hodnocení technických aspektů až do recenze plné verze, ale těch pár výtek na účet grafického zpracování si stejně neodpustíme.

The Elder Scrolls Online
i Zdroj: Hrej.cz

Jak moc špatně zní tvrzení, že dva roky staré Guild Wars 2 vypadají lépe, jsou daleko epičtější a minimálně co se výtvarného stylu týče, to natřou ztrouchnivělým svitkům kdykoli? Hm?! Z novinářské bety jsme si odnesli poznatek, že TESO ani nemá cenu na jiné než Ultra-High nastavení zapínat, jinak opravdu nemá hra daleko ke stařičkému Oblivionu. A i kdyby se podařilo holé pláně Tamrielu spolu s mdlými texturami objektů ve zbývajících dvou měsících prací vylepšit, absentující nápad a závan nějaké originality se už do hry zřejmě nedostane.

PERO JE MOCNĚJŠÍ...

Abychom ale osazenstvu ZeniMax Online Studios jenom nespílal, pár pozitiv se samozřejmě najde. Celý herní zážitek musí mít na starosti celá armáda scénáristů stojící za mytologií, příběhem a hlavně epizodním vyprávěním, které dělá z TESO velmi poctivé fantasy. Tři znepřátelené aliance, svět plný politických intrik, starověká proroctví a prastaré zlo z jiné dimenze... Samozřejmě se jedná o příběhy a mýty plné klišé a žánrových schémat, ale zároveň je všechno dobře provázáno, má hlavu a patu a hlavně hráče nenudí. Ve hře navíc nechybí ani vlkodlaci nebo kostlivci, takže se v tomhle ohledu jedná o opravdu bohatou přehlídku téměř všeho, co byste v podobném titulu očekávali.

Mačkat pořád ve stejném sledu 1,3,5,4,1… opravdu nepovažujeme v roce 2014 za bůhvíjakou zábavu.

Všechny ty obskurnosti jsou navíc dobře napojeny na systém questů - všechny úkoly na sebe navazují a jsou vždy spojeny jakousi jednotnou narativní nití. Úžasným prvkem hry pak je jejich křížení a provázanost. Jeden příběh vás pošle na cestu, tam potkáte poutníka a narazíte na úplně jiné dobrodružství. To vás pak zavede třeba na prastaré pohřebiště, kde si vyslechnete třetí vyprávění. Nakonec zjistíte, že všechny tři linie měly nějakého společného jmenovatele a jsou spolu pevně svázány. Naprosto ultimátní zbraní, kterou autoři vládnou s až překvapivým umem, je navíc perfektní dabing. Hvězdy v čele Billem Nighym odvedly kvalitní práci, a už od prvních minut je jasné, na čem se opravdu nešetřilo. Nadabováno je po vzoru The Old Republic skutečně úplně všechno a snad nikdy nebudete mít pocit, že by se natáčení vyloženě nepovedlo. Zvuková složka je ostatně tahákem titulu a epochální soundtrack symfonického orchestru je radost poslouchat. Mezi povědomými tóny hlavního tématu i méně významnými skladbami jen těžko hledáte vyloženě nudné kousky, takže o atmosféru určitě nemusíte mít strach.

...NEŽ MEČ!

Bohužel, v kontrastu s hudbou je popis či hodnocení herních mechanismů jen velice fádní záležitostí. K téhle části hry vlastně ani není moc co říct, protože se jedná o naprosto bezduchý derivát toho nejklasičtějšího kalibru. Questy jsou sice solidně zabalené do pěkných slov a hezky se větví, ale jejich podstata je přinejmenším banální. Dojdi na určené místo, někoho tam zabij a přijď mi o tom povykládat. To uslyšíte takřka každých pět minut, až nepříjemně často také pořád někoho oživujete a vyvoláváte všemožné duchy, nebo jen přebíháte od postavy k postavě ve snaze zapřednout rozhovor. Zkrátka nuda, nuda a ještě jednou nuda! O generickém soubojovém systému, který je plný tradičních kouzel, pak raději ani nemluvě. Mačkat pořád ve stejném sledu 1,3,5,4,1… opravdu nepovažujeme v roce 2014 za bůhvíjakou zábavu.

The Elder Scrolls Online
i Zdroj: Hrej.cz

Jistou pochvalu si vývojáři zaslouží alespoň za uživatelské prostředí, kterému dominuje přehledný inventář, pěkně zpracované mapy i takové detaily jako jsou ikonky nebo deníček s questy. Líbí se nám kombinace rychlého cestování a mountů, líbí se nám způsob, jakým se získávají zkušenosti a zvyšují statistiky. Hra toho má hodně společného se Skyrimem a jakýsi minimalismus TESO naprosto a bez výhrad sedí, jenom takové detaily ale bohužel dobré MMO nedělají. Mohl by ho dělat například propracovaný vývoj postavy, který se neomezuje pouze na vybranou třídu a třeba i v kůži mága vám umožní bojovat mečem. Ostatně tak jsme u série zvyklí, jenže MMO mají, jak známo, vlastní pravidla...

SMUTNÝ A KRÁTKÝ ŽIVOT?

Pokud jste to ještě z našich slov nevycítili, zatím vypadá The Elder Scrolls Online na pekelně drahou blamáž. Z vlastní zkušenosti pak bohužel víme, že první dojmy bývají zdaleka nejpozitivnější, což není pro TESO zrovna dobrým vysvědčením. Ani netušíte, jak rádi bychom se přitom v tomto případě mýlili, jenže nemastný, neslaný Tamriel je problém, přes který se osobně nedokážu přenést. Téhle hře chybí jakýkoli výrazný styl, který by něčím upoutal. Vychytané detaily a parádní příběhové pozadí sice potěší, ale co naplat, když hlavní mechanismy jsou tak tuctové? Chcete-li tedy slyšet vcelku odvážnou věštbu založenou na čtyřech dnech hraní, pak by zněla asi takto: Mnoho šancí ti milá hro nedáváme...

The Elder Scrolls Online vychází 4. dubna pro PC, o dva měsíce pozdějí pak také pro PlayStation 4 a Xbox One. My jsme se zúčastnicli betatestu na první zmiňované platformě a 14. února přineseme další informace o PvP režimu.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama