The Banner Saga 3 - dojmy z hraní
Po více než čtyřech letech od vydání prvního dílu se blíží závěr pseudovikinského RPG The Banner Saga, a bude tu už za pár týdnů. Vyvrcholení jedinečného indie počinu vychází už 24. července a završí tak fantasy ságu ze skoro-severského světa na pokraji zániku. Měl jsem možnost se do velkého finále zakousnout s pořádným předstihem a pokud i vás chytila za srdce sága o praporu a osudech Rooka, Alette, Hakona, Eyvinda a dalších hrdinů, mám pro vás dobrou zprávu. Z vyvrcholení zklamáni nejspíš nebudete.
Třetí díl začíná přesně tam, kde skončila dvojka. Temnota spolkla téměř celý svět, karavana s praporem dorazila do poslední bašty lidstva, města Arberrang, které samotné má svých starostí dost kvůli přívalu uprchlíků a konfliktu krále s vychytralým/proradným Ruggou. Obléhání města se odehrává v závislosti na rozhodnutích z předchozího dílu a ani když dojde k vratkému smíru obou stran, nebudete mít vyhráno. Už není kam jinam jít, kam utéct a tlak mezi různými kulturami se zvyšuje. S praporem tak cestujeme mezi čtvrťmi Arberrangu, snažíme se uklidnit sváry mezi lidmi, varly a horseborny a odrážíme útoky dredgů, kteří se sami snaží uprchnout do bezpečí před rozpínající se temnotou. Ty zjevně vede nebezpečná Ruin, která zároveň představuje prvního vykutáleného bosse, se kterým se utkáte.
ZAHNÁNÍ DO ROHU
Karavana s praporem se tak snaží udržet zbytky lidstva naživu, dokud tajemná Juno s Eyvindem, Iverem a tlupou žoldáků nenajdou způsob, jak rozpínající se temnotu zastavit. Druhá skupina se vydává na nebezpečnou cestu do temné kupole, kde zjišťují, že zdejší svět už vůbec krajinu nepřipomíná. Temnota vše překrucuje, hory jsou roztržené, lesy zkroucené a především tu naši poutníci nejsou sami. Objevují se noví nepřátele, znetvořené bytosti zanechávající po sobě nebezpečný prach, který může vysát vůli našich bojovníků a naopak posílit tu nepřátel. Hrdinové na cestě navíc procházejí skrz několik známých oblastí, například vesnici Strand, ve které začal Hakonův příběh v jedničce. Temnota ji změnila k nepoznání, ale alespoň se zde najdou noví spojenci včetně jedné zvláštní čarodějnice...
Příběh se tedy hned ze začátku s ničím moc nepáře, na poklidný start není čas, a tak se jde rovnou na věc. Kdo nehrál předchozí díly, bude naprosto ztracen a bohužel ani shrnutí dosavadního děje je docela krátké a spoustu věcí opomíjí. Já to hned po prvním rozhovoru vzdal, neboť se mi za ty roky spousta věcí a jmen vytratila z hlavy a musel jsem si je připomenout na internetu. Ono totiž shrnout dosavadní děj není snadné, kvůli množství rozhodnutí v předchozích dílech. Import uložené pozice je super a reflektuje nejen, jak jste kdy co zvolili, ale také o koho jste dosud přišli. Pokud ale sejv nemáte, pořád můžete hrát s tím, že si zvolíte, jak dopadl první díl a pokračujete v předpřipraveném scénáři. Ten ale nepředkládá nějaký ideální stav světa, budete mít nepřátel dost a dostanete se do situací, které jste sice nezavinili, ale budete se s nimi muset vypořádat. Jak je v sérii tradicí, lidi umírají, přicházejí, odcházejí, hádají se navzájem, přičemž argumenty mají obě strany správné a volby nejsou černobílé, zatímco jejich následky mají na hru vliv.
ZASLOUŽENÉ TITULY
Co se soubojů týče, pak se třetí díl v ničem zásadním od svých předchůdců neliší. Stále závisí na balancování mezi útoky na zbroj a útoky na životy a sílu, nicméně nyní se v některých soubojích odečítá čas do příchodu nepřátelských posil. Pokud se vám podaří pobít všechny nepřátele do časového limitu, dostanete možnost buď utéct nebo v boji pokračovat, někdy i vyměnit jednotky na bojišti. Když limit nestihnete, druhá vlna vás dožene a na výměnu vašich jednotek nedojde. Přesto pokračování v boji nějaký účel má. Když vytrváte, po několika vlnách přijde silný nepřítel s artefaktem, který jinde nenajdete. Samozřejmě vám ho jen tak nevydá, takže si ho budete muset vzít z jeho mrtvoly.
V jádru je to ta stejná hra, jen za ty čtyři roky u ní došlo k napravení určitých slabých stránek.
Další novinkou jsou tituly, které vaši hrdinové mohou získat, když už není co levelovat. Titulů je na výběr hned několik a každý může být přiřazen jen jednomu hrdinovi. Za poměrně tučný renown pak jde titul levelovat a zvyšovat bonus, který hrdinovi propůjčuje. Třeba takový the Whisper na prvním levelu snižuje aggro hrdiny, ale na čtvrtém ještě k tomu přidává +2 k pohybu. Titul Bloodletter zase dodává postupně výraznější status krvácení ke všem útokům hrdiny (a skvěle se hodí pro lučištníky), Monster Killer zvyšuje vůli a později i sílu při každém zabití, a tak podobně.
KONEC DOBRÝ, VŠECHNO... DOBRÉ?
Co však zůstalo je pochmurný a zároveň výpravný soundtrack, nádherné ilustrace i jemné animace i rozdělení hry defacto jen na souboje a putování prokládané příběhem. Nevypadá to, že by třetí díl něco zásadně inovoval, což ale není úplně na škodu. Není to přece trilogie ve stylu Mass Effectu. The Banner Saga připomíná spíše Pána Prstenů - tedy ne zasazením, ale rozdělením jednoho příběhu na víc částí. V jádru je to ta stejná hra, jen za ty čtyři roky u ní došlo k napravení určitých slabých stránek. Znamená to tedy, že dabing rozhovory nadále nedoprovází, byť čas od času hlavní postava příběhové linie něco pronese. Uživatelské rozhraní vypadá stále stejně a portréty a animace většiny postav, hrdinů i nepřátel, jsou prakticky totožné s těmi z předchozích dílů. Alespoň jsem si změn dosud nevšiml.
Vývojáři se nechali slyšet, že rozhodnutí ze všech dílů a jejich rozvětvené následky pak budou mít vliv na konec příběhu a na hráče čeká mnoho různých variant závěru. Takže zatímco fanoušci si už brousí své sekery a spravují štíty, pro mnoho lidí, kterým dosud toto unikátní taktické RPG stále unikalo, by tak následující týdny mohly poskytnout příležitost jedničku i dvojku zahrát a připravit si uloženou pozici na blížící se vyvrcholení. Ostatně, The Banner Saga je v současnosti k dostání na všech myslitelných platformách a třetí díl vyjde 24. července najednou na PC i Macu, PS4, Xboxu One a Switchi.
