Spore

Postavil město, oživil mravence, vysochal člověka a podmanil si samé základy lidské existence. Jídlo, sprcha, telka, kamarádi a čistá koupelna – pět základních stavebních kamenů moderní civilizace obnažených na kost. Kariéra průměrného designéra ocitla by se již dávno v nadhlavníku, ne však ta Willova. Ještě pořád mu totiž něco chybí. Něco malého. Úplná drobnost. Maličkost, řeklo by se. Život, tak se to tuším jmenovalo.

Tádž Mahál herního průmyslu

Mluvit o Spore jako o ambiciózním titulu, bylo by jako nazývat Tádž Mahal skromným pomníčkem. Tam, kde si SimCity vystačilo s milionovou aglomerací, tam kde se The Sims spokojili s garsonkou a akváriem, přichází Spore s cestou z buňky až k hvězdným válkám – kompletní simulací života od nejjednodušších jednobuněčných organismů zmítajících se bezhlavě ve slané sopečné kaluži až ke kosmickým cestám za barevnými planetárními nebulami. Že to není možné? Silná slova slabých lidí… Životní pouť je totiž v režii Spore rozdělena do pěti stylově často velice odlišných fází a počínaje nárazem životodárné komety do předem vybrané planetky, představí hráči postupně osudy drobného 2D mikroba, na souš vyhřeznuvší 3D kreatury, kmenového náčelníka, starosty a posléze také pána galaxie.

Co se v mládí naučíš…

Buněčná fáze se ze všeho nejvíce podobá PS3 hříčce flOw – jednoduchý mikrob proplouvá vařícím 2D bazénkem budoucího života, polyká plankton a vyhýbá se tlamám větších a silnějších živočichů. Sbíráním potravy připisuje si na konto klíčové DNA body, které může později, položí-li první vajíčko nového života, směnit se za genetické upgrady nutné k přežití ve stále rizikovějším prostředí. Pomocí nesmírně jednoduchého editoru může svým potomkům nadělit bodliny jako ochranu před snědením, ostrý zobec vhodný k louskání lastur, chapadla pro lepší manipulaci s neposednou potravou a spoustu dalších drobných vylepšení (výběr genetických zlepšováku přitom bude přímo závislý na tvorech s nimiž jste se setkali a případně je bez uzardění pozřeli). Zároveň tím už v této nejrannější fázi nepřímo určuje své budoucí životní krédo – žít a nechat žít nebo sežrat a přežít? Cesta, kterou zde jako druh nastolíte vám pravděpodobně vydrží až k prvnímu meziplanetárnímu kontaktu. Jakmile mikrob projde patřičnou genetickou kůrou a nabere síly pro výstup nad hladinu, začíná fáze druhá.

…na souši jako když najdeš.

I zde zůstává hlavní náplní shánění potravy a přežití, přibývá však funkce získávání přátel pomocí zpěvu a fyzického páření pomocí... fyzického páření. Přátelé, stejně jako sběr ovoce a genetických informací ze svého okolí, připisují na konto tolik důležité DNA body, silná pouta s ostatními tvory téhož druhu navíc pomáhají v četných potyčkách s predátory a jinou havětí. Páření je pak jediná cesta jak si obstarat potomka, směnit DNA body za genetický upgrade a převtělit se do nově adaptovaného druhu. Netřeba dodávat, že možnosti editace jsou opět nedozírné – od barvy, přes tloušťku a počet končetin, množství hlav, útočných a obranných „systémů“. Právě v této fází dochází k finalizaci konečné podoby a osobnosti (hodný/zlý, přemýšlivý/emotivní, atd.), jelikož nadále už budete podobu a skutky svého druhu ovlivňovat pouze nepřímo prostřednictvím vzájemné interakce a svěřených nástrojů. K postupu do kmenové fáze „stačí“ nashromáždit dva oddané kamarády a hurá do role staršiny.

Kmen o 15 větvích

Coby vůdce kmenu, musí hráč ohlídat tři základní věci: dostatek jídla (nahrazuje DNA coby prostředek směny), obranu vesnice před nájezdy konkurence a přísun nových členů. Opět existuje mnoho způsobů jak těchto cílů dosáhnout, opět se přímo odvíjí od povahy a genetického fondu svěřeného druhu. Agresivní hráč přetvoří kmen v tlupu lovců – jídlo si nakrade a nové členy kmene unese z okolních vesnic. Tvořivý hráč se vžije do role pravého settlera a začne s tvorbou kmenových řemesel – rybáři a lovci obstarávají potravu, náborci lanaří u kmenového totemu nové členy, vesnice se rozrůstá a specializuje. Budovatelská RTS přechází v civilizační fázi jakmile vaše tlupa dosáhne počtu 15 členů (i zde platí, že nemusíte pobídku k přechodu na novou fázi přijmout okamžitě).

A město

Civilizační fáze už nese všechny klasicky Wrightovské znaky. Poprvé je k dispozici celoplanetární pohled, jídlo coby prostředek směny střídá ropa. Hráč z pozice všemocného starosty hlídá blahobyt svých obyvatel, řídí výstavbu sídelního města, navazuje kontakty s okolními civilizacemi, zbrojí, válčí a uzavírá dohody. Cílem je podmanit si celou planetu tak, aby se mohlo veškeré planetární snažení soustředit na lety do vesmíru. Podobně jako v kmenové fázi, i zde záleží zcela na vkusu hráče a vrozených předpokladech jeho rasy, jakým způsobem dominance dosáhne. Vedl-li už od počátku svého mikroba cestou násilí, planeta se pravděpodobně dobyvačné válce nevyhne – kulturně vyspělejší tvorové však jistě vsadí na kartu diplomacie. S kompletní dominancí pak přichází čas pro přechod do poslední a zatím zdaleka nejslibnější fáze galaktické.

A galaxie

Zde za pomoci plně kustomizovatelné raketky (funguje jako všemocná ruka v Black & White) putujeme širokým vesmírem, hledáme obyvatelné planety, „zobyvatelňujeme“ neobyvatelné (ať už za pomoci zařízení Genesis, které dokáže probudit planetu k životu, aktivováním sopečné činnosti nebo naváděním zmrzlých komet do kolizního kurzu), případně navazujeme kontakty s ostatními civilizacemi v různých stádiích vývoje. Možnosti meziplanetární interakce jsou vskutku dechberoucí a samy o sobě by vydaly na sáhodlouhý článek, jmenujme proto jen několik nejslibnějších. Zaujala nás například hudební minihra na způsob Blízkých setkání třetího druhu, s jejíž pomocí je možno navázat komunikaci s nevyvinutými kulturami, možnost umístit na zaostalou planetu Clarkovský Monolit s vědeckým fondem vlastní civilizace, unášet a testovat tvory, přesídlovat civilizace z planety na planetu a mnoho dalších. Svou roli opět sehraje povaha vašeho druhu –kulturně silná civilizace dokáže přesvědčit ostatní druhy, aby ji uctívali jako nadřazenou, agresivní rasa se málokdy setká s přátelským uvítáním. K ovládnutí galaxie povede mnoho cest, stejně jako kdysi z vřící kaluže.

A konec

Naše preview by nebylo ale úplné, kdybych alespoň v základech nezmínili pro mnohé klíčový prvek Spore – online podporu. Wright sám nazval Spore MSPORGem a měl k tomu poměrně dobrý důvod. Třebaže vícero hráčů se v jedné hře nepotká, Spore bude neustále udržovat kontakt s databází a nahrávat do hry tvory, civilizace, stavby a dopravní prostředky vytvořené ostatními hráči tak, aby tím poskytlo co možná nejlepší protiváhu vaší vlastní genetické a kulturní linii. Vytvoříte-li v druhé fázi býložravce zcela imunního vůči defaultním predátorům, vyhledá hra takový fanouškovský výtvor, který tento deficit okamžitě odstraní. Podobný postup bude samozřejmě platit pro všech pět fází hry. Centrální databáze bude navíc schraňovat informace o počtu stažení jednotlivých výtvorů, o tom jak si v alternativních vesmírech vedou, jaké uzavírají aliance a s kým, koho si podmaňují a kým bývají nejčastěji sami zničeni. Jednomu to vžene krev do spánků, co říkáte?

Spore vyjde v Evropě 7. září a to na všech předem ohlášených platformách - PC, Mac, DS a mobilních telefonech.