Sprostoduché dítko pánů Parkera a Stonea, seriál South Park, se za ta léta, co běží v televizi, stal kultem. Pravděpodobně nenajdete pořad, který by byl tolik milovaný a opovrhovaný zároveň, což jej vystřelilo na vrchol, a to nejenom v USA, ale prakticky v celém světě. Dočkali jsme se filmu, dočkali jsme se dokonce několika průměrných, až podprůměrných her a teď se na nás valí další hra s prasečíma očičkama a odklápěcí hlavou. Hra, která se buďto stane absolutním propadákem, a že se momentálně koruny stromů otáčí tímto směrem už jenom z principu, nebo originálním trhákem. Tak jako tak budete při hraní několikrát posláni ***** ovce do ****, a ***** svojí matce do bot.
Bez slitování
Celá myšlenka možná působí jako námět katastrofického filmu s humorným pozadím, realita je ale navzdory všem okolnostem více než vážná. South Park: The Game, jak zní oficiální název hry, je čistokrevné RPG, podbarvené notnou dávkou fekálního humoru, který dnes tolik letí. Není totiž nic kanadštějšího, než posílání lidí do patřičných míst a vylepšování vlastních atributů, což? Ještě než nad hrou znechuceně ohrnete nos, vězte, že se na jejím vývoji plně podílí oba hlavní autoři seriálu, Trey Parker a Matt Stone. Pravda, tito veselí ťápci neprodukují software jako takový, ale stojí za scénářem hry, dialogy a téměř vším, co je pro South Park tolik charakteristické.
Spousta herních prvků se tak přímo odvíjí od požadavků a preferencí hlavní tvůrčí dvojky, která vývojářům poskytla materiály za 15 let působení. Materiály, které byly odvysílány jako součást pořadů, ale také nikdy neviděné kousky, které se projeví i na hře samotné. Což zahrnuje například i možné použitelné barvy a textury, design objektů, ale také klasickou 2D stylizaci, která, říkáte si, může působit poněkud divně, zvláště v téměř čistokrevné RPG hře. Hráč se skutečně pohybuje po městečku South Park viděném v druhé dimenzi, čímž chtěli autoři zachovat originálního ducha seriálu.
Vývoj hry funguje následovně. Trey Parker je celoživotním milovníkem podobného typu her, přičemž ve hrách preferuje tiché hrdiny. „Fajn, hlavní hrdina v South Park: The Game nebude vůbec mluvit.“ potvrdili vývojáři. Stejně tak jej vytáčí animované sekvence, které nelze přeskočit. A hádejte co… ve hře žádné takové nebudou! Už nám rozumíte? Už chápete celý princip? Stone i Parker jsou v pozici, kde si mohou spoustu věcí sami nadiktovat, což zahrnuje opravdu celou škálu možností, jak formovat příběh a herní události podle jejich, už tak dosti bizarních myšlenek. Samozřejmě, stále můžeme pochybovat o tom, jak hra dopadne technicky a jak do sebe bude všechno slícování zapadat, po stránce obsahu je ovšem zcela zřejmé, že se nový South Park snaží napravit v těch směrech, v nichž kdysi tak dokonale pohořel.
Čistý štít se špinavou košilí
Jak ale bylo řečeno, začínáte s vámi vytvořeným charakterem, bezejmenným, kompletně editovatelným jedincem, kterého v průběhu hraní zlepšujete po stránce vlastností, ale také výbavy. Nacházíte desítky, ne-li stovky druhů oblečení coby brnění a vaše postavička prakticky neustále mění svůj vzhled. Přitom vaše začlenění do hry připomíná spíše první školní den, než epické RPG, kterému byste podlehli na desítky hodin čistého hraní… jak se ale říká, vyčkejte času. Přijíždíte do městečka South Park jako nová rodina, nastupujete do školy a rozhlížíte se kolem sebe. Hledáte nové kamarády a snažíte se začlenit, což je mnohdy obtížné i doopravdy, a co potom tedy čekat od lidí, kteří tvoří jeden z nejbezohlednějších seriálů vůbec.
Parker i Stone popisují příběh jako epickou výpravu, během níž se snaží hráč sblížit se zbytkem města a najít si nové přátele. Onen epický feeling ovšem přichází v momentě, kdy si s ostatními dětmi hrajete venku. Ano, hrajete si na rytíře, čaroděje a další stvoření z kouzelného světa. Po několika hodinách hraní zjišťujete, že se hra na hru změnila v opravdové putování, přičemž je tento dojem ještě více umocněn, když se dostanete do první potyčky s místním zlem. Jak asi tušíte, žádné kouzelné žáby, ale jeden z prvních soubojů představuje potyčku s hippiesáky, goticky oblečenými jedinci a skupinou narkomanských bezdomovců.
Jako rozhraní pro komunikaci, nastavení hry a sledování statistik ovšem slouží váš smartphone – ten herní samozřejmě – na němž běží sociální síť podobná facebooku, skrz kterou přistupujete k ostatním členům party, monitorujete svoje dosavadní úspěchy, ale také vztahy s jednotlivými frakcemi a cechy ve hře. Skutečně se můžete stát jakousi povrchní součástí místních spolků a plnit pro ně úkoly, zatím bohužel nebylo blíže specifikováno, s jakými entitami přijdeme do kontaktu. Určitě vás ale potěší, že jedním z prvních charakterů, které ve hře potkáte, je právě tolik originální Eric Cartman, jenž vás provede tvorbou postavy a pak se s další čtveřicí tradičních postav stane součástí vaší party.
RPG? Ale jo, něco se najde...
Když totiž dojde na RPG prvky, které jsou, věřte nebo ne, v RPG hře dosti důležité, tak se South Park: The Game otáčí směrem ke klasikám v žánru. Mezi jednotlivými misemi můžete městečko svévolně prozkoumávat, nakupovat, utrácet za kraviny a plnit postranní úkoly pro místní charaktery, jejichž požadavky jsou často ještě více šokující než jejich vzhled. Jak již bylo řečeno, prozkoumávání města z permanentního 2D pohledu možná zní příliš divně, autoři ovšem potvrdili, že díky spoustě postranních uliček a zákoutí budete mít takřka neustále co prolézat. Což byl vůbec jeden z prvních problémů, s nímž se museli vývojáři vypořádat – Parker a Stone neměli připravenou kulisu města, jelikož ji do té doby zkrátka nepotřebovali.
V rámci hry ovšem získáváte peníze na nákup nové výbavy a důležitých předmětů, léčíte se jídlem, rozdáváte kritické rány a levelujete postavu. Ruku v ruce s tahovým bojovým systémem jde o solidní syntézu klasické hratelnosti a osobitého světa South Parku, který, během bojových sekvencí, nejvíce připomíná starší Final Fantasy, kde jste arénu s postavami také viděli z boku. V boji máte k dispozici čtveřici dalších postav, ačkoliv zatím bylo k vidění pouze váš charakter, plus jeden dodatečný. V tuto chvíli se stále ještě neví, jestli do boje nastoupí kompletní čtveřice, nebo se koncept ustálí tímto směrem. A podobně jako ve Final Fantasy, i v příběhu našich prohnilých nezbedníků budete moci vyvolávat speciální pomocníky, tzv. summony, chcete-li tradičněji.
South Fantasy: The Final
V průběhu boje samozřejmě nejde o prostý výběr příkazů, když útok správně načasujete, máte větší šanci na kritický útok způsobující větší poškození, nebo naopak více útoků naráz. Dále máte možnost se bránit, taktéž správným načasováním, přičemž je každý speciální útok doprovázen specifickou animací, aby boje nevypadaly příliš vágně. Je potřeba dodat, že nepřátelé jsou vidět na mapě, tudíž máte jistou šanci se jim i v případě nebezpečí vyhnout. Při tvorbě postavy si ovšem budete muset, chtě nechtě, vybrat i třídu, s níž se pustíte do dobývání pravděpodobně nejslavnějšího kolorádského města současnosti. Vedle válečníka, mága, paladina a plíživého bastarda najdete také žida (!!), což je jedna ze tříd, s níž přišel kdo jiný, než Eric Cartman. Žid má tu výhodu, že čím více zdraví ztratí při boji, tím silnější je.
V tuto chvílí se do vašich mozků možná vkrádá myšlenka založená na nepřesvědčivosti, možná až obyčejnosti herního světa, který stojí a padá na tradiční a dobře známé stylizaci, spolu s městem, které při prvním pohledu nemá ve spojení s RPG co nabídnout. V tuto chvíli nemůže nikdo z nás říci, jak bude hra vypadat, pokud to ale chcete vědět, podíváte se do úplně všech částí South Parku. Navštívíte místní hřbitov, lesy za městem, omrknete spadlé UFO, odvrátíte invazi malých trpaslíků a mnohem více. South Park: The Game možná nepřevrátí žánr na ruby, ale rozhodně jej okoření už jen tím, že vznikne ve spojení s premisou pobavit lidi absurdním až drzým humorem. Datum vydání ale stále leží kdesi v kapsách vývojářů z Obsidianu.
Souhrn
„Možná budeme vypadat divně, ale z nové South Park hry zkrátka čiší něco, co nikdo jiný nemá. Možná spadne do vod průměru, ještě předtím si ale někoho hezky podá.“
Kam dál?
22. června 2012
Cerealkiller napsal 19. 12. 2011 v 12.58
Tak aspoň, aspoň tři (screenshoty) mi dej!