Sillent Hill: Downpour

Kdo: Vatra Games – Stále relativně méně známé vývojářské studio se sídlem v české softwarové Mekce, v Brně. Čtyřicetičlenný tým tvoří převážně drsnými moravskými větry ošlehaní veteráni z Pterodonu a Illusion Softworks, později 2K Czech. Také na vedoucích pozicích najdeme „odpadlíky“ z 2K, vesměs zahraniční veterány s dlouholetou zkušeností a hrami jako Clive Barker’s Jericho za pasem. Vatra Games jsou součástí britské společnosti Kuju Entertainment, která zastřešuje nezávislá vývojářská studia v Evropě a Spojených státech. Finálním produktem se zatím pochlubit nemůže, nejdál se v současnosti nachází vývoj remaku arkádové akce z roku 1985 Rush'n Attack: Ex-Patriot pro Xbox Live Arcade a Playstation Network.

Co:

V pořadí už osmý díl zdánlivě nesmrtelné hororové série vyjde v průběhu letošního roku s podtitulem Downpour. Na přelomu století patřil Silent Hill k nezpochybnitelným králům hororu, v posledních letech se však na dříve prestižní značce projevila absence nových nápadů, střídání vývojářů a odlišné přístupy k pojetí hororu. V současnosti Silent Hill rozděluje fanoušky na tesklivé nostalgiky, kteří touží po návratu ke kořenům a na mladší publikum, kterému nový, mnohdy akčnější a „hollywoodský“ přístup, nijak nepřekáží. Downpour by měl podle slov brněnských vývojářů vyhovovat spíš první skupině, ačkoliv mantrou o „návratu k originální formuli“ se zaklínaly bez výjimky všechny předchozí díly. Silent Hill: Downpour vyjde pro PS3 a Xbox 360.

Jak:

Hlavním hrdinou Silent Hillu je vždy především samo město – takovým heslem se řídí vývojáři z Vatra Games a právě s takovým přístupem se pustili do lajnování herního příběhu. Hrdina Murphy, toho času trestanec na cestě do vězeňského zařízení, proto nemá žádné vazby na předchozí díly, žádnou příbuzenskou linku k předchozím účinkujícím, žádné sdílené noční můry ani mrtvé manželky. Do města se dostává náhodou, když poblíž jeho nejjižnější části havaruje vězeňský autobus a Murphy se, bláhový, vydává do prázdných, lezavou mlhou prolezlých ulic, hledat pomoc.

O tom, jestli se jí nakonec dočká nebo ne, rozhodne, jako ostatně ve všech předchozích dílech série, Murphyho chování a přístup k řešení některých situací. Hned v úvodu hry bude například postaven před rozhodnutí, zda-li pomůže policistce, která byla součástí jeho eskorty. Při jeho pronásledování uklouzla na mokré skále a nyní jí hrozí pád do temné propasti. Svou roli však sehrají i méně zřetelné volby; důležité bude například oblečení, které má Murphy právě na sobě - rozdíl mezi vězeňským mundůrem a civilním šatstvem dokáže divy. Všechna tato rozhodnutí povedou podle všeho k několika možným zakončením hry.

Třebaže první zprávy mluvily o Downpouru jako o FPS, zůstal nakonec klasický 3rd person pohled zachován – dokonce se vrátí i klasická fixní kamera, která občas, v rámci budování atmosféry, nahradí tu hráčem ovládanou. Co se rozhodně vracet nebude, jsou známé městské dominanty Silent Hillu. Downpour se totiž odehrává v doposud nenavštíveném jihovýchodním cípu města a jako takový představí zcela nové městské části inspirované částečně i českými reáliemi. Město by mělo být mnohem větší a podrobnější, než cokoliv, co dosud série nabídla a pohyb po tomto prostoru, který pojme až 10 hodin hlavních a vedlejších dobrodružství, ulehčí dokonce i systém podzemní dráhy.

Proměnou projde také akční složka. Posledním dílům v sérii byla vytýkána přehnaně „hollywoodská“ akce – i když se právě nebojovalo a před často nesmrtelnými poděsy se hojně prchalo, dělo se tak v břitkém akčním rytmu, který ne právě korespondoval s klasicky pomalou a přemýšlivou atmosférou původních Silent Hillů. Přístup Vatra Games spočívá především v likvidaci inventáře a omezení používaných zbraní na jednu jedinou. V tomto směru jako by se vývojáři inspirovali v hororové sérii Condemned – Murphy bude moci použít jako zbraň cokoliv, co mu právě přijde pod ruku, od dřevěné židle, přes železnou trubku, až ke střelným zbraním. Podobně jako v Condemned budou se navíc všechny nástroje ničení rychle opotřebovávat, žádná zbraň proto nevydrží příliš dlouho. Spolu s nesmírně silnými monstry, která se nevyplatí vyrušit ve více jak jednom exempláři, to má hráče donutit k tomu, aby se střetnutím spíše vyhýbal. Bezmoc je tu chápána jako důležitá složka strachu. Zajímavě je řešen indikátor zranění, který bude znázorňovat zvětšující se krvavý flek na Murphyho zádech. Z čeho už tak nadšení nejsme, je návrat quicktime eventů do souboje s bossy – proměna bossáků v úryvky z Parappa the Rapper není nic, co by bylo hodno následování.

Klíčovou složkou Downpouru má být voda. Důležitou roli sehraje v mnoha Murphyho výletech do snového světa „za oponou“ a důležitým elementem bude i ve světě „normálním“ – jakkoliv lze svět, ve kterém se po prázdných ulicích prohánějí nahé, slintající, osminohé školačky považovat za normální. Jakože spíš nelze. Než že lze. Každopádně jakou přesně má voda spojitost s Murphyho přítomností ve městě, je-li všudypřítomná průtrž mračen odrazem jeho psychického rozpoložení či sehrála-li důležitou roli na jeho cestě do kriminálu… to ukáže až čas.

My na to:

Silent Hill v českých rukou, to je věc, která by jednoho naplnila pýchou. Na druhou stranu, musíme se na věc dívat realisticky – žonglování s vývojáři, jaké Konami v posledních letech se Silent Hillem praktikuje, sérii neprospívá a přiklepnutí takto prestižní značky ve světě prakticky neznámému českému studiu není právě krok, který by temné mraky a umrlá očekávání dokázal rozehnat.