Prey Článek Prey - dojmy z dema

Prey - dojmy z dema

lukbas

lukbas

22. 6. 2006 22:54 10
Reklama

Popravdě, když jsem znovu po několika letech slyšel o Prey, nebyl jsem moc nadšen. Akční sci-fi řežba s indiánem v hlavní roli, velká ufonská koule nad Zemí, Doom 3 engine. Všechno mě nechávalo chladným, jako bych si do trenek hodil pár kostek ledu. Něco, co běží na takovém enginu, by mi stejně nejelo, velká ufonská koule byl úlet a hrát za někoho, kdo vypadá jako mix Vinettoua s Bobby Sixkillerem, se mi taky zrovna nechtělo. Pak se začaly objevovat obrázky a já byl docela překvapen. Když jsem viděl první videa, začal jsem být vzrušený. A potom, co jsem včera zahrál demo, jsem unesen. Doslova.

Není Tommy jako Tommy

Ukázka začíná přesně tak, jak jste již mohli vidět v několika trailerech. Tommy stojí na záchodě před zrcadlem v baru místní indiánské rezervace. Kupodivu nejde o nějakého ortodoxního indiána, který by běhal naostro v pytli od brambor, maloval se jako Pocahontas a mluvil jako profesionální degustátor lehkých drog. Tommy je normální kluk. Má holku, koženou bundu, poslouchá Judas Priest, a hlavně, přesně jako já, kašle na všechen indiánský folklór a nejraději by někam vypadnul. Když pak zmlátí francouzákem dva pobudy, kteří obtěžovali jeho přítelkyni, získal si naprosto moje sympatie. Na zemi sice leží dvě mrtvoly, ale večer probíhá tak jako vždycky. Najednou vypadne proud a je děsivé ticho. Na to se pustí hlasitá muzika a náhradní televizní vysílání. Venku se děje něco nekalého, a nebude to výroční zasedání Ku-Klux Klanu. Když vám najednou nad hlavou zmizí střecha, hospodou začnou tancovat zelené paprsky a kolem hlavy vám proletí oblíbený pokerový automat, hned víte, že věci nejsou úplně v pořádku. Na oběžné dráze planety Země se totiž objevila mimozemská loď, která si hodlá podrobit lidstvo a celou modrou planetu si osvojit. Brát si na palubu Tommyho se však záhy ukáže být velkou chybou ve slovníku definovanou jakožto smrtelnou. Holt bude zase o další vesmírnou rasu méně a lidstvo to rozhodně nebude. Náš hrdina se objeví uvnitř lodi, chycený za ruce, a pomalu proudí spolu s dalšími unesenými lidmi, ječícími o pomoc. Naštěstí se některým jedincům podařilo uprchnout a díky nim se z pout dostane i Tommy. Tak začíná cesta nakopání pořádné řádky mimozemských zadnic, pokud něco takového mají, a záchrany jedné sličné dívky. Naše ukázkové putování však trvá něco kolem 40 minut a v podstatě nám ukáže, co všechno můžeme od plné verze očekávat.

Umění lovu

Největším zlomem v gamedesignu a hratelnosti je systém gravitačních můstků a prostorových bran. Proto se musíte mít stále sakra na pozoru, protože nepřátelé jsou doslova kdykoliv kdekoliv – na stěně, stropě nebo i podlaze, a když už máte pocit, že je po všem, objeví se kolem vás trojice bran a v nich další oponenti. Ačkoliv se to nezdá, musel jsem si na tohle dění docela zvykat, protože postupy z normálních fps zde ztrácejí smysl. Velmi důležitou roli pak také hraje schopnost vypustit ducha, ehm, a s ním překonávat všemožné překážky. Díky klávese „E“ se totiž ocitnete mimo své tělo a můžete se volně pohybovat po levelu neviděni a neslyšeni. Tu a tam s pomocí této vlastnosti projdete nějakým polem a z druhé strany jej deaktivujete, nebo případně objevíte astrální cestu za, v normálním rozpoložení nedostižnými, bonusy. Samozřejmě se to dá využít i tak, že vaše duše bude zároveň ničivým předvojem, protože dokáže nepřátele zabít pouhým jedním šípem. Jedná se tak o zajímavý prvek a jsme zvědaví, jak s ním autoři naloží v plné hře. Poslední novinkou je vaše úmrtí. Normálně by se stalo, že obrazovka zrudne a vy budete muset hledat poslední save. V Prey jsou věci ale trochu jinak. Dostanete se totiž do světa mezi nebem a zemí, kde můžete bojovat o svůj návrat, respektive vrátíte se vždy na místo vašeho skonu, ale bude záležet jen na vás a vaší mušce, jestli to bude v plném duševním i fyzickém zdraví, nebo budete mít stále na kahánku. V této sféře totiž poletují stvoření, po jejichž zabití absorbujete jejich energii. Je to originální, dobře hratelné a nerozflákáte u toho klávesnici. Co víc si můžete přát?

Vaše kořist

Během této krátké procházky se setkáte také se základními verzemi nepřátel a několika zbraněmi. Cestu vám zkříží čtveřice oponentů. Od jakýchsi mutantních kuřat a čtyřnohých bestií, přes zmutované lidi známé třeba z kontroverzní obálky Levelu, až po emzácké pěšáky. Když budete sledovat okolní dění pečlivě, uvidíte i něco víc, ale nic z toho se vám během krátké exkurze do zaměřovače nepřiplete. Zbraně k jejich likvidaci jsou pak taktéž čtyři. Klasický francouzský klíč, který je stejně dobrý na louskání ořechů jako lidských lebek. Emzácký kulomet, jenž v druhém režimu funguje jako solidní sniperka. Třínohý brouk, který sice nefunguje obdobně jako v HL, ale je to dobrý chemický granát. Poslední je pak energetický kanón. Jeho funkce záleží na tom, z jakého terminálu jej dobijete – červený pálí energické střely, modrý funguje jako mrazítko ála Duke Nukem. Právě s druhým zmíněným je samozřejmě nejvíce legrace, protože oponenty zanechá v posledním pohybu, který udělali, a díky výbornému grafickému enginu jsou zmražení nepřátelé doopravdy náramní a klidně byste je v těchto vedrech celé slízali.

Inspirace nebo vykrádání?

Již ze začátku hry je patrné, kdo několik posledních let stále diktuje herní standardy. Inspirace Half-Lifem, tedy alespoň jeho začátkem je zde evidentní a francouzák ála Opposing Force tenhle pocit jenom umocňuje. Na druhou stranu je při hratelné degustaci ze hry cítit i jakýsi ocas v podobě Duke Nukem. Design okolí, monster, zbraní, všechno o sobě dává znát, z jaké dílny to pochází. Jak jsem již ale nakousl, Doom 3 engine použitý v Prey je výborně optimalizovaný a spolu s Quakem 4 ukazuje, jak neuvěřitelně programátoři samotného Dooma odflákli. Demo běhá plynule a ve vyšších detailech i rozlišeních na dnes již standardních strojích s taktem okolo 2,5 GHz a mírně zašlou grafickou kartou. Všechno se pěkně oslizle leskne, lokace jsou tu větší, tu menší a nemáte pocit jakéhosi dávkování nepřátel. Stejně tak kvalitní je i soundtrack ať už jde o silná instrumentální témata, nebo rockové pecky, které si můžete v indiánském pubu pouštět.

Potenciální hit

V demoverzi je přítomen i multiplayer o dvou levelech, ale obávám se, že ten bez nějakého silnějšího designérského zásahu moc potenciál nemá. Oba levely jsou nemastné neslané, a hlavně díky gravitačním hrátkám a zběsilé akci, v nich vzniká neuvěřitelný bordel. Jak ale říkám, počkejme si, co přinese plná verze hry. Demoverze Prey je jinak velmi zajímavým kouskem a pokud jste jí ještě nestáhli z našich svižných serverů, okamžitě tak učiňte. Čtyřicet minut solidní zábavy na 500 mega vůbec není špatný poměr. Pokud bych měl svoje zážitky nějak zhodnotit, což asi ostatně všichni očekáváte, vypadá Prey nadějně. Na druhou stranu se obávám stereotypu, který by se mohl nedlouho po začátku hry objevit a stejně tak by nemusel hráče uspokojit malý počet zbraní, jenž by se měl pohybovat kolem sedmi.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama