Pagan Online - dojmy z Early Accessu
Žijeme ve světě, kterému již nějaký ten čas vládne žánr battle royale. Staří či mladí, hráči či nehráči, ti všichni se buď přímo věnují, nebo alespoň slyšeli o PUBG či Fortnite. Ať už se lidé s tímto fenoménem setkávají osobně na obrazovkách svých více či méně herních zařízení, nebo naopak ve formě odstrašujících příkladů zábavy pro mladé v denním zpravodajství, jedno je pravděpodobně jasné všem – online hraní je byznys, ve kterém se točí obrovské množství peněz.
A tak se takřka na denní až týdenní bázi setkáváme s dalšími studii, které si z tohoto koláče chtějí uhryznout svoje sousto. Situace v sektoru battle royale je vlastně velice podobná samotnému obsahu těchto her – uděláte sebemenší chybu a vaše místo převezme jiný projekt, právě seskakující z letadla plného nadějí a iluzí.
Avšak stejně jako v jakémkoliv jiném průmyslu i zde velké jméno automaticky znamená zájem, minimálně prvotní příval hráčů je v takovém případě zaručen. Od v online vodách velmi zkušeného vydavatele Wargaming.net bych tak v těchto časech vyloženě čekal nějakou tu multiplayerovou řežbu se zmenšujícím se ostrovem. V Bělorusku si však, minimálně prozatím, řekli jedno hlasité a rázné „Ne.“ Svým fanouškům naopak servírují kooperační akční RPG, zdánlivě ne zcela nepodobné Diablu a dalším velikánům žánru. Jedná se však v tomto klimatu o správný krok?
KVANTITA ČI KVALITA?
Pro práci na nadějném titulu si Wargaming vybral srbské Mad Head Games, které můžete znát z titulů Monster Loops, Shadowplay nebo Nevertales. Pokud tyto herní značky opravdu znáte, máte u mě ne zlatého, ale rovnou diamantového bludišťáka – ostatně právě výběr studia, které chrlí hry pochybné kvality jako na běžícím páse, budil při oznámení největší kontroverzi.
Lehká rozpačitost mne, přiznám se, provázela i na počátku hraní, kdy jsem se navzdory slibným nápisům Unreal Engine 4 dočkal grafiky a stylizace vysoce podobné deset let starému prvnímu Torchlightu. Ze standardu „budgetové východní hry“ však Pagan Online posouvají nejen povedené stylizované filmečky, ale i překvapivě zábavná herní složka.
ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY
Základní premisa je jednoduchá – bohové zmizeli a je nutné je najít, jinak svět skončí rychleji než Karolína Peake na pozici ministryně obrany. Klišoidní příběh vás samozřejmě do sedačky nezatlačí, na druhou stranu vývojáře chválím, že se na tuto linku nevykašlali rovnou – hra tak působí poměrně celistvým dojmem již v aktuální vývojové fázi. V kůži hrdiny vašeho výběru se tedy záhy vrhnete na jedné z velkého počtu map, a to s cílem porubat vše živé (a pro jistotu i to neživé).
Stejně jako její předobrazy z reálného života má ve zvyku sání života a pití krve…
Z povolání berserker, tank a lifeleacher jsem si bez rozmyslu zvolil posledně jmenovanou pijavici Anyu, tedy roztomilou slečnu s bičíkem, která byla jako mládě nalezena mnichy prastarého řádu Temna Kula. Stejně jako její předobrazy z reálného života má ve zvyku sání života a pití krve, jedná se tedy o poměrně originální postavu. Záhy také zjistíte, že se nezapomnělo ani na další povolání, doplňující celkový počet osmi hrdinů. Patří mezi ně mimo jiné i mág, bard či medvědí jezdec – na odemčení těchto postav však musíte našetřit dostatek herní měny, získatelné v některých druzích násilných setkání.
OSUDOVÁ MOC
Každá postava samozřejmě disponuje vlastním (byť poněkud skromným a hráčem takřka neovlivnitelným) stromem schopností a samozřejmě také vybavením, padajícím z nepřátel v příjemně hojném počtu. Tvůrci se také inspirovali u Destiny, kromě dílčích statistik se vaše zbraně, šperky a zbroj pyšní i ukazatelem moci, dávajícím hráči příjemný pocit prestiže. Komu základní verze gearu nestačí, ten může v Pantheonu, tedy jakémsi hlavním hubu celé hry, svoji výbavičku notně vylepšit, případně za mrzký peníz prodat.
Primitivní lidské pudy mají ze zabíjení po stovkách vyloženou radost…
Z podstaty věci je pro každou z postav k dispozici spousta skinů, emotů a petů. Ačkoliv je na ně hra očividně velmi dobře přichystaná, k dispozici zatím není žádná forma mikrotransakcí, na všechno je tedy třeba vydělávat hezky postaru. A světě div se, ona je to zábava. Primitivní lidské pudy mají ze zabíjení po stovkách vyloženou radost, navzdory nepříliš působivé grafice jsou efekty boje povedené a občas se dokonce setkáte i s částečně zničitelným prostředím. Odnikud se objevující nepřátelé mají dostatek variací, je však třeba poznamenat, že ve zběsilém tempu hry většinou stejně nemáte čas na kochání. Rychlé hratelnosti ostatně napomáhá i velikost map, které svou rozlehlostí připomínají spíše MOBA hry než „Diablovky“.
UČTE SE, ZLÉ AMERICKÉ KORPORACE!
Poněkud nezvykem je v tomto žánru pohyb pomoci kláves WASD, samotný souboj už ale samozřejmě probíhá za pomoci zuřivého klikání na myšku. Celková přívětivost ovládání Pagan Online v tuhle chvíli není na takové úrovni, jakou bych si přál, problém v některých chvílích dělá kamera i některé méně domyšlené části uživatelského rozhraní. U early accessu je ale samozřejmě nutné brát tyto nedostatky s rezervou.
Absence obsahu je u velkých her současnosti velkým tématem – ať už se budeme bavit o Anthemu, Destiny nebo Sea of Thieves, všechny trpí, případně v minulosti trpěly, tím stejným problémem. Je mi ovšem potěšením oznámit, že Pagan Online má problém spíše opačného rázu – pokud se vám totiž nepřejí samotná nátura hry, již teď v ní budete moci trávit desítky, možná i stovky hodin. Kromě dlouhé příběhové kampaně je k dispozici vícero různých módů a zajímavých výzev. Navzdory slovíčku „Online“, obsaženém v samotném názvu hry, můžete kromě kooperace (momentálně dostupné jen ve dvou, časem i ve čtyřech hráčích) využívat i sólo průchodu. Obtížnost misí je hlavně zpočátku nastavena velice příjemně, občas se také solidně zapotíte. Komu pak nestačí ta základní, může si hru ztížit o jeden či dva stupínky.
POHANÉ VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE!
Pagan Online v konečném důsledku není žádným nástupcem Diabla, Torchlightu ani Van Helsinga. Své fanoušky najde spíše v řadách hráčů MOBA, případně u publika, pro které je uspokojivý soubojový systém a rychlá hratelnost daleko důležitější než piplání vlastní postavičky. Většinu věcí však toto ambiciózní dílko dělá správně a jakmile obrousí některé hrany, bude jej možné bez výhrad doporučit. Je tady však jedno velké ALE, kterým se opět dostáváme k otázce z úvodu textu. Má tento míšenec MOBA a ARPG žánru v roce 2019 potenciál strhnout davy?
