Nintendo - dojmy z Gamescomu
i Zdroj: Hrej.cz
Článek Nintendo - dojmy z Gamescomu

Nintendo - dojmy z Gamescomu

Pavel Makal

Pavel Makal

23. 8. 2018 12:00 1
Reklama

Dojmy ze svých herních zážitků z letošního Gamescomu začínám trochu nestandardně od konce – stánek Nintenda byl tím posledním, který jsem na kolínském výstavišti navštívil. Zároveň ale obsahoval hned několik titulů, které by majitelům Switche letos na podzim rozhodně neměly ujít. A ačkoli se prakticky v žádném případě nejedná o zbrusu nový titul, zábavy jsem si užil víc než dost.

DIABLO III

Diablo III bylo hrou, na níž jsem byl vlastně nejvíce zvědavý. Titul, který letos oslavil už šesté narozeniny, sice na hybridní konzoli přichází s velkým zpožděním, přesto se o něm dlouhodobě s nadšením spekulovalo a jeho nedávné oficiální oznámení provázela nemalá radost. Diablo je totiž pro Switch naprosto ideální hrou, a to nejen v režimu hry jednoho hráče, ale i v kooperaci až čtyř kamarádů. I tu jsem si v rámci prezentace mohl vyzkoušet. Hra byla k dispozici pouze v handheldovém režimu, právě ten ale, jak předpokládám, zajímá majitele Switche nejvíce. A mohu vás potěšit – ačkoli v případě grafiky samozřejmě došlo ke kompromisům a Diablo se rozhodně nepyšní vizuální kvalitou, na níž jsme zvyklí z PC nebo „velkých“ konzolí, pro potřeby přenosné konzole je technická stránka naprosto dostačující a hlavně – ani v té nejlítější holomajzně, kdy čtyři hráči kosí pekelné hordy v kooperaci, se hra ani necukla. V takovém případě jsem zcela ochoten odpustit poněkud méně detailní textury, byť jsem samozřejmě zvědavý, jak si titul povede v dokovacím režimu na velké obrazovce. Propojení se třemi dalšími hráči proběhlo naprosto hladce bez nutnosti internetového připojení a během okamžiku jsme už čistili početná patra Riftu.

Z Diabla III mám extrémně pozitivní dojem, je to přesně ta hra, kterou budu letos na podzim na Switchi hrát

Pozitivní je, že i v momentě, kdy čtyři hráči naráz spustí palbu speciálních schopností rozličných postav, je situace i na malém displeji poměrně přehledná a herní prožitek je zcela srovnatelný s tím, na co jsme zvyklí z jiných platforem. Ovládání je shodné s tím, které už známe z konzolí, naprosto logické a responzivní. Musím bohužel přiznat několikanásobnou potupnou smrt, která ale z velké části pramenila z toho, že jsem hrál s předpřipravenou postavou a namapované skilly jsem objevoval stylem pokus/omyl. Přeci jen už je to nějaký ten pátek, co jsem se do světa Sanctuary vypravil naposled. Z Diabla III mám extrémně pozitivní dojem, je to přesně ta hra, kterou budu letos na podzim na Switchi hrát a z mého pohledu se také jedná o vynikající náhradu všem, které moc nezajímá patrně největší release Nintenda pro tuto sezónu – tedy Super Smash Bros Ultimate. Škarohlídi sice mohou namítat, že plná cena za letitý titul, byť opatřený veškerým dodatečným obsahem, je poněkud přestřelená, ale počet hodin, které můžete v Diablu III strávit, nyní navíc doma i na cestách, ji dle mého názoru dostatečně ospravedlňuje. Zejména, pokud vám tento titul dosud z jakéhokoli důvodu unikal.

DARK SOULS REMASTERED

Asi chápete, že tenhle titul jsem nemohl nechat bez povšimnutí, přitom mi k jeho vyzkoušení dopomohla úplná náhoda. Byl jsem už skoro na odchodu, když můj průvodce stánkem v rekapitulaci ukazovaných her zmínil i jméno mého nejmilovanějšího titulu. Dark Souls Remastered byly prezentovány na jediné konzoli, nenápadně a bez jakéhokoli označení, v nabídce jiných her tedy zcela zanikaly. Přesto jsem okamžitě znovu odhodil batoh a jal se okusit, jaký tedy nakonec bude výlet do Lordranu na Switchi a do jaké míry se naplní moje nejtemnější obavy. Mám pro vás dvě zprávy, jednu dobrou, jednu ne tak moc. Co se týče grafiky a plynulosti, je vše, z toho, co jsem viděl, naprosto v pořádku. Samozřejmě zapomeňte na 60 snímků za vteřinu a 4K rozlišení, kterým se pyšní posílené konzole, na Switchi hra mnohem více připomíná původní titul, který jsem kdysi hrál na PS3.

Nintendo - dojmy z Gamescomu
i Zdroj: Hrej.cz

Jako vždy bude samozřejmě největším benchmarkem technického stavu průchod Blighttownem, ten bohužel k dispozici nebyl. Moje návštěva Firelink Shrine a přilehlého hradu nemrtvých proběhla ve velmi uspokojivém stylu, ačkoli jsem musel přesvědčit místního promotéra, aby mě nechal hrát, ačkoli prezentovat se směl pouze tutorial v Undead Asylum a první ostrá oblast už měla být hráčům uzavřená. Smutné oči a ukázka skillu však jeho profesionální srdce dokázaly obměkčit a já si tak užil i průlet rudé saně na počátku Undead Burgu a mírně namíchnutého černého rytíře. Jak už jsem uvedl, technicky je vše v pořádku, jen se asi po letech budu konečně muset naučit hrát bez lockování nepřátel. Tisknutí miniaturní pravé analogové páčky pro uzamčení nepřítele v zorném poli je přesně tak nepohodlné, jak jsem se obával po své zkušenosti s Doomem 2016. Je možné, že si na to zvykneme a je také možné, že pro celou řadu hráčů to vůbec nebude závažným tématem, pro můj herní styl, kdy pravý analog tisknu prakticky neustále, to ale není žádný med. I přes tuto výhradu mě ale ve výsledku potěšilo, jak přirozeně port na Switch proběhl a jak dobře (kromě toho zpropadeného analogu) se hra v handheldovém režimu hraje. Samozřejmě, jak už jsem zmínil, nejvíce jsem zvědavý, jak si konzole poradí s tím největším zátěžovým testem v podobě jedem nasáklé, temné bažiny.

SUPER MARIO PARTY

Opravdu dobrých party her je po čertech málo a mnohé z nich navíc v naší domovině narážejí na jazykovou bariéru, kvůli které si například takový Jackbox Party s neanglofonními přáteli moc neužijete. Nintendo už v historii mnohokrát potvrdilo, že má tento herní segment mistrně zvládnutý a do libovolné iterace série Mario Party může naskočit i absolutní herní začátečník. Nejinak je tomu v případě Super Mario Party, kterou jsem si zahrál se třemi dalšími účastníky (a nakonec se se svým Bowserem umístil na solidním druhém místě). Bohužel jsem si nemohl vyzkoušet prvek z traileru, kde hráči dají několik konzolí k sobě a rozšíří tak herní pole, i tak byly ale minihry, které výrazně využívají vlastnosti ovladačů Joy-con, opravdu zábavné. Pomyslné první místo si asi odnáší ta, v níž je zapotřebí na pánvičce osmažit kostku masa rovnoměrně ze všech stran v co nejlepším čase. Joy-conem nadhazujete pánev, snažíte se maso nevyhodit mimo a zároveň nespálit na straně, která již byla dostatečně opečena. Vyzkoušeli jsme i nervy drásající běh skrz strašidelný hrad plný překážek, závody na tříkolkách, vyhýbání se obrněným americkým fotbalistům a další taškařice.

Popravdě nedokážu říct, které z miniher se v minulosti objevily v předchozích vydáních série Mario Party a které jsou zbrusu nové, a rovněž za vás jen těžko učiním rozhodnutí, zda je moudré do nové hry investovat, pokud máte některý ze starších dílů třeba na Wii U. Rozhodně jsem se ale skvěle bavil, a když jsme jako čtvrtého člena herní seance přibrali hostesku, která s hraním zjevně nemá mnoho zkušeností, bylo jasně vidět, jak snadno a rychle se může zapojit i totální nováček. A to je velmi dobrý signál pro ty z vás, kteří by Switch rádi využívali s menšími dětmi, partnerkami nebo opilými kamarády. Jsem zvědav na rozšiřující funkci více konzolí pohromadě, která byla představena v traileru, ta by totiž měla znamenat patrně největší inovaci.

SUPER SMASH BROS ULTIMATE

Patrně největší podzimní titul ze stáje Nintenda, nebo minimálně ten, od kterého si japonský gigant nejvíce slibuje. Bohužel teď zřejmě všechny pravověrné fanoušky namíchnu, snad však ocení alespoň upřímnost – ačkoli žánr bojovek mám ve velké oblibě, Smash Bros jsem nikdy doopravdy nepochopil a v chaotických řezanicích čtyř hráčů, kteří neustále vypadávají z arény a používají sofistikované údery a strategie v extrémním tempu naprosto plavu. Nebudu vám tu tedy vykládat vlastními zkušenostmi nepodložené rozumy – faktem je, že hra vypadá v dokovacím režimu velmi slušně, nabídka map i bojovníků je nadmíru bohatá a pokud tuhle sérii milujete, čeká vás zjevně skutečně onen eponymní ultimátní zážitek. Je mi trochu líto, že se nedokážu zapojit do toho nadšení, které komunita k tomuto titulu chová, protože mi zkrátka nic neříká. Mohu však na mou duši a na psí uši slíbit, že až hra vyjde, konečně se pokusím do tajů této skupinové bojovky proniknout. Její kvality i zápory vám ale v recenzi raději popíše nějaký o něco povolanější adept.

Nakonec to vypadá, že podzimní sezóna na Switchi vylepší poměrně suchý dojem z letošního roku a svého koně by si v nabídce snad měl najít každý. Samozřejmě to navíc není vše, co se na Switchi v následujících měsících objeví, a já mám po několika měsících zase radost (dobře, tu mám už od vydání Dead Cells), že mi tahle barevná krabička stojí vedle televize.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama