Mortal Kombat: Armageddon

Žánr bojovek je specifickým druhem videoherní zábavy, v němž vyniknout mohou jen skutečně ojedinělá dílka. Velmi rychle a snadno, narozdíl od jiných herních žánrů, lze totiž posoudit, zda daný titul nese punc kvality či nikoliv. Vyplývá to mimo jiné i ze skutečnosti, že herní děj se v bojovce zpravidla odvíjí doslova na pozadí akčních střetů jednotlivých aktérů, takže pomineme-li částečný význam grafické stránky hry, jako primární hratelnostní aspekt může na hráče zapůsobit pouze kvalitní bojový systém. Pokud je systém boje vyvážený, ovládání intuitivní, grafika propracovaná a navíc má hra i nějakou tu příchuť jedinečnosti, má více než velkou šanci získat si své příznivce. To ostatně dokazuje rostoucí popularita staronových sérií Tekken, Street Fighter, Virtua Fighter či Soul Blade (Soul Calibur), případně novějších řad Dead or Alive nebo Def Jam.

Originalita nebo kýč?

Jedinečnost v sobě skrývá i série Mortal Kombat, která brázdí herní vody dobrých třiadvacet let. Za dobu její dlouhé existence se změnilo leccos, ne však zásadní principy MK. Z dnes již prehistorických konzolí devadesátých let (Amiga, Genesis, SNES a další) se řada Mortal Kombat přesunula skrze útroby novějších herních přístrojů (PlayStation, Nintendo 64 a jiné) na platformy Playstation2, Xbox a GameCube, kde své místo na výsluní bojovek sice neobhájila, nicméně s ostudy kabát si neodnesla. Naopak, návrat specifického kultovního trháku po čtyřech letech absence nových přírůstků byl, po objevení se MK: Deadly Alliance, hráči oceněn nebývalou přízní. Možná za to mohla vylepšení herního systému, možná všudypřítomná recese násilí a možná tradiční speciality, které nenaleznete v žádném z konkurenčních titulů. Bez ohledu na důvody, jenž vedly k znovuoživení legendy, patrně tou nejvýraznější devizou série Mortal Kombat je hráči kvitovaný systém fatalit, umožňující efektní doražení soupeře, zpravidla ve spojení s extrémním úbytkem tělních tekutin z útrob zmasakrovaného oponenta. Mimochodem, toto na první poslech drastické finále je obvykle prezentováno tak komickým způsobem, že ve spojení s vyloženě nerealistickým vizuálním ztvárněním se jeví spíše jen jako parodie na násilí než jako násilí samotné, takže kritikové herní brutality: „Děkujeme, odejděte.“

„I shromáždil je na místo, kteréž slove Židovsky Armageddon.“ Zjevení Janovo 16, 16

Nastíněná bitva bitev se bude odehrávat v proslulém Outworldu za účasti všech postav, které se kdy v Mortal Kombat objevily. Vzhledem k tomu, že ne všechny postavy figurující v pilotních dílech řady jsme mohli v novodobém 3D provedení vidět (například Strykera z MK3), je tato informace více než potěšující. Co se týče audiovizuálního projevu hry, neměli bychom se dočkat nijak zásadních změn, takže se zřejmě budeme „muset spokojit“ s grafickým layoutem srovnatelným s loňskou hitovkou MK: Shaolin Monks.

Udělej si sám

Jak již bylo uvedeno, systém fatalit je jedním ze základních identifikačních prvků série. Vzhledem k obřímu časovému odstupu od zrodu MK je opodstatněné, že se od prvotního konceptu znatelně změnil. Z původní jediné se s příchodem MK: Deception rozšířil počet fatalit na dvě. Armageddon nyní přichází s dalším vylepšením v podobě režimu Kreate Fatality, umožňujícího fatalitu si vlastnoručně vyrobit. Tato úchvatná vábnička je navíc podpořena tím, že zručný tvůrce může svůj výtvor vystavit v online přístupné databázi, ze které si jej mohou stáhnout k prohlédnutí či vyzkoušení i ostatní hráči. Tvorbou fatalit však vstřícnost vývojářů nekončí. Kromě nich si totiž budete moci vytvořit zbrusu nového bojovníka v módu Kreate Fighter. Počínaje volbou zevnějšku a konče výběrem některého z přehršle dostupných kostýmů tak budete mít možnost uvést do života jedinečný charakter, disponující vámi vybranými vlastnostmi a zvolenými bojovými dovednostmi.

Není juggling jako juggling

Dá-li se říci o něčem, že je v Armageddonu ojedinělé, je to právě juggling, který zde nabývá zcela nových rozměrů. Zatímco konkurenční žánroví kolegové se snaží své hrdiny držet co nejvíce při zemi, do MK: Armageddon byl vpraven systém útoků „země – vzduch“, kterými budete moci svého protivníka „vystřelit“ k nebesům a v několikametrové výšce nad zemí mu v rámci několikaúderových komb nerušeně nakopat pozadí. Zda-li se tato novinka uchytí nebo ne, to je věc názoru. Srovnám-li si svůj pohled na tzv. „čínské skoky“ figurující v mnoha asijských televizních snímcích osmdesátých let, nejsem si úspěchem této inovace zase tak jistý. Pravdou ale je, že osobně vyznávám spíše realističtější bojovky, takže můj názor na vzdušné souboje v rámci MK: Armageddon můžete klidně brát jen jako subjektivní odchylku od tématu.

Sumárum

Je zřejmé, že v případě Mortal Kombat: Armageddon jde o velmi nadějný projekt. Několik nových režimů, doplňujících slušný základ z předchozího dílu, k lepšímu přepracovaný Konquest mód, zachování oblíbených herních principů, slušná audiovizuální základna a údajně kvalitní on-line nástavba, včetně multiplayeru, jsou dosti hodnotným herním materiálem na to, aby se z něj ukuchtila nadprůměrná hra. Na zjištění, zda se dílo podařilo, si budeme muset ještě chvíli počkat.