Microsoft - dojmy z Gamescomu

Microsoft jako tradičně na showflooru kolínského výstaviště zaujímal nepřehlédnutelný prostor. Všudypřítomná zelená, oslňující světlomety, kouzlící na podlaze efektní vzory a jakoby jen tak opodál zaparkovaný McLaren Senna, symbol příští Forzy Horizon. Hry, o kterých si na příštích řádkách přečtete, ne vždy do stáje Microsoftu patří a vyjdou i na jiných platformách, nicméně zahrál jsem si je právě na tomto místě a na Xboxu One. Tedy směle do toho.

Mou první zastávkou byla přirozeně Forza Horizon 4. Největší podzimní želízko v ohni, kterého se jedni nemohou dočkat a druzí možná trochu škarohlídsky poukazují na to, že nás v podstatě čeká znovu totéž v jiném prostředí. Prezentované demo sice nebylo nijak dlouhé, šikovným střihem ale skvěle prezentovalo největší devizu chystaného nového dílu - změny ročních období. A nutno podotknout, že se skutečně v mnoha ohledech jedná o gamechanger v tom nejlepším slova smyslu. A zatímco léto s podzimem jsou si co do vlivu na jízdu dost podobné a casual závodník mého střihu si nejvíce všimne spíše vizuální změny v prostředí, ledová zima a rozblácené jaro samozřejmě přímo ovlivňují jízdní podmínky a kladou na hráče úplně nové nároky.

Největší dojem na mě udělalo jaro, kdy jsem na bahnité lesní cestě soupeřil se skupinou motokrosařů.

Na počátku jsem si mohl vybrat z několika supersportů a vydat se do sluncem prosluněného podzimního anglického venkova, jen bych byl po několika kilometrech transportován do těžkotonážního trucku, který se brodí závátou trasou a přejíždí ledové jezero. Největší dojem na mě udělalo jaro, kdy jsem na bahnité lesní cestě soupeřil se skupinou motokrosařů. Právě tady se mimochodem opět potvrdil poznávací znak série, a sice akcentace efektních a adrenalinových okamžiků. Závodníkům z motorek vychází barevný dým a samozřejmě kolem vašeho auta hází jedno salto za druhým a tropí i jiné brikule. Do toho připočítejte kluzké bláto a divoké zatáčky a je vám asi jasné, že o adrenalin tu není nouze. Přechod do léta pak už v podstatě jen symbolizoval závodu, poměnkově modré nebe a atmosféru tepajícího festivalu rychlých kol.

Hru jsem zkoušel na Xboxu One X a musím popravdě říct, že vizuální rozdíly od upgradované verze třetího dílu se mi hledaly velice těžko. Už Horizon 3 je totiž nadmíru krásnou hrou a přidaná podpora posílené konzole jí přidala ještě nějaké ty vnady navíc. Počítejte tedy s tím, že čtvrtý díl v tomto ohledu půjde spíše cestou mírných vylepšení. Anglický venkov se nicméně ukázal jako dobrá volba, ačkoli nízké kamenné zídky lemující silnice se při nárazu rozpadají, jako by byly polystyrenu. Horizon 4 neztrácí nic z hratelnosti svých předchůdců a implementace ročních období je osvěžujícím krokem kupředu. Navíc pořád platí, že tuhle hru si může užít i motorista amatér. Těším se!

Na nové Lařino dobrodružství jsem byl zvědavý a přišlo mi vhod, že jsem ukázku z něj mohl absolvovat na stánku Microsoftu, kde byla o poznání menší fronta než u Square Enix. Narovinu však přiznávám, že jsem odcházel zklamaný a možná i docela naštvaný. Nový Tomb Raider je totiž tak neuvěřitelně zaměnitelný s minulým dílem, že jsem během hraní začal vývojáře podezírat ze sebevykrádání.

Platforming a obecně řešení hádanek je stále totéž a pokud mají vývojáři nějaká nová esa v rukávu, je skutečně škoda, že se jimi v ukázce nepochlubili.

Kdyby mi totiž někdo řekl, že hraju Rise of the Tomb Raider, asi bych chvíli přemýšlel, jestli jsem zrovna v té hře navštívíl nějaké mexické městečko, ale posléze bych mu asi bez problémů uvěřil. Platforming a obecně řešení hádanek je stále totéž a pokud mají vývojáři nějaká nová esa v rukávu, je skutečně škoda, že se jimi v ukázce nepochlubili. Obecně bych řekl, že zvolená pasáž nebyla úplně vhodně zvolená, přeci jen poskakování po visících balvanech nad temnou propastí, kde mě opakovaně vypekl prostý fakt, že na obrazovku svítila světla a já za boha nemohl identifikovat místo, kam následně skočit, není ta vynikající zábava, vůli které bych se na nový Tomb Raider měl začít těšit.

Slovo, které po zahrání dema hru v mých očích vystihuje nejlépe, je “standardní”. Opět dostaneme porci hekající Lary, která skáče, střílí, seká cepínem a dělá všechny tyhle veselice. Nechápejte mě špatně, zcela rozumím tomu, že existuje početná skupina fanoušků, kteří se právě na tohle nesmírně těší. Bohužel mám ale pocit, že v Eidos Montreal a Crystal Dynamics nedokázali nové hře vetknout charisma, kterým oplývá třeba konkurenční Uncharted. Samozřejmě můžete tento povzdech smést ze stolu s tím, že odsuzuji hru podle pár minut hraní, nemohu si ale pomoct. Na výsledek jsem přesto zvědavý a asi jej budu hrát, jen doporučuji, abyste se těšili obezřetně a nečekali převratné změny.

Ashen sdílel frontu s Resident Evil 2 Remake a býval bych v ní stál opravdu dlouho, kdyby se místní hosteska nezeptala, jestli opravdu všichni čekají na vyzkoušení vyleštěného zombie survivalu. Jako jediný jsem pípnul, že já teda chci ten Ashen, čímž jsem si jednak vysloužil udivené pohledy kolemstojících, ale také expresní jízdenku přímo k zapnuté konzoli. Ashen mi učaroval už při prvním odhalení, především svou silnou stylizací.

Ashen ale vzniká už několik let a je možná škoda, že nestihl vyjít v době, kdy ještě trh nebyl podobnými tituly poměrně dostatečně nasycen.

Po vyzkoušení prezentovaného dema se dá říct, že hra je přesně tím, za co se vydává - výrazně stylizovaným Souls klonem se vším, co k tomu patří. Soubojový systém, léčení i stavba úrovní jasně hovoří o silné inspiraci dílem studia FromSoftware. Ashen ale vzniká už několik let a je možná škoda, že nestihl vyjít v době, kdy ještě trh nebyl podobnými tituly poměrně dostatečně nasycen. Obávám se totiž, že pokud pominu zajímavou (ale ne tak působivou) grafiku, nemá hra k dispozici žádné zvláštní prvky, kterými by se od konkurence odlišila a pro mnohé hráče tak zapadne do šedého průměru. Nehledě na to, že pohybu a soubojům chybí švih a plynulost a celý titul zatím působí poněkud kostrbatě. Je vtipné, že zajímavá minimalistická stylizace, která tolik zaujala v trailerech, při zmiňovaných problémech podtrhuje pocit jisté nedodělanosti. 

Jsem zvědavý, zda mě finální podoba přesvědčí o opaku. Rozhodně nad Ashenem nelámu hůl, jen jsem čekal, že v tuhle chvíli už bude projekt mnohem dál a představí sebejistou a přesvědčivou podobu. To se ale zatím nestalo.

Tak tady jsem si vysloveně spravil chuť. Zcela upřímně, ačkoli mám sérii Resident Evil rád (v průběhu historie tu více, tu méně), vznik remaku jsem až dosud sledoval poměrně vlažně. To se ale po vyzkoušení dema změnilo. Přátelé, bude to nářez, bude to brutální a odporné, prostě přesně takové, jak se nám to líbí. V demu jsem si vyzkoušel roli staré známé Claire Redfieldové, která se ve velmi rychlém sledu seznámí s malou Sherry Birkinovou a jejím zmutovaným otcem Williamem. S ním se ostatně následně pustí do křížku a souboj je to docela tuhý. Remake vám velmi rychle připomene zoufalou atmosféru situací, kdy počítáte každý vystřelený náboj a zkonzumovanou rostlinku a jen těžko věříte, že se vám podaří bez potíží vyváznout. 

Syrový, špinavý a naturální předloňský díl působí mnohem realističtějším dojmem než remakovaná dvojka.

Velmi pozitivním aspektem je grafika a celkové technické zpracování. Při hraní jsem si vzpomněl na slova vývojářů v nedávném rozhovoru, kde uvedli, že si na sedmém regulérním dílu série vyzkoušeli práci s novým enginem a v remaku chtějí už tak povedený výsledek ještě překonat. Obě hry jsou svým výtvarným pojetím dost odlišné, syrový, špinavý a naturální předloňský díl působí mnohem realističtějším dojmem než remakovaná dvojka. Tím ale rozhodně nechci říct, že by novinka byla nějakým barevným rozjuchaným dobrodružstvím pro teenagery, hnusu a krve si užijeme zjevně dosytosti. Zmutovaný William Birkin, prakticky viník situace, v níž se nešťastné Racoon City nachází, je chuťovkou sám o sobě, navíc toho docela dost vydrží a ještě se umí schopně ohánět.

Ačkoli bychom možná raději viděli další zbrusu nový díl, působí Resident Evil 2 Remake velice svěže, přitom se ale své původní předloze nezpronevěřuje. Došlo i k úpravám v hratelnosti, přibyl sice autosave, ale drsní pamětníci budou i nadále moci ukládat jen za pomoci typických psacích strojů. A já bych si jen přál, abychom se někdy v budoucnu dočkali toho, že Capcom podobnou péčí zahrne i třetí díl s podtitulem Nemesis, který pro mě před lety byl vstupním bodem do celé kultovní série.