M.E.R.C. - dojmy z hraní
Lidstvo je na pokraji vyhynutí, korporacemi vlastněné stroje vzaly všem práci a základní nepodmíněný příjem nikde. Blízká budoucnost? Ne, pouze další cyberpunkový titul jménem M.E.R.C. Jako mnoho malých studií se i kanadští vývojáři TinyMob Games snaží s touto taktickou akcí á la XCOM prorazit pomocí steamové služby Early Access. Má však M.E.R.C. na to fanoušky žánru zaujmout, nebo se jedná o pouhou kopii v jiném prostředí?
TU XCOM, TU FULL SPECTRUM WARRIOR
Na první pohled je M.E.R.C. v mnohém dosti podobný proslulé sci-fi sérii XCOM. Většina herního času se tráví na mapě, kde se postupem času objevují nové mise a souboje s tajemnou organizací Manta, jež se ze zlovolně rozhodla zneužít skomírající zbytky Neotopie, posledního města na Zemi. Přestože se s každou misí dozvídáte střípky informací o této hrozbě a jejích cílech, nečekejte od M.E.R.C. hluboký příběh plný konspirací a zvratů. Co tedy od M.E.R.C. vlastně čekat? Jakožto majitel žoldácké organizace se prvně staráte o management svých vojáků a rozpočtu. Na samozvané ochránce posledního města si tu opravdu nehrajete, za každou ze splněných misí dostanete tučně zaplaceno od jedné z několika megakorporací, kterým podivná Manta leze do zelí. Podobně jako v XCOMu, i zde postupně odemykáte nové schopnosti svých žoldáků v bohatém stromu dovedností. Na výzkum se však v M.E.R.C. nehraje, novou výbavu zde kupujete za své těžce vydělané peníze na černém trhu. V těchto základech je tudíž M.E.R.C. v podstatě stejný jako XCOM, změny a nové nápady přicházejí hlavně v samotných výsadcích komanda. Na rozdíl od XCOMu plyne M.E.R.C. zcela v reálném čase, hráč se tudíž musí během každé mise mnohem více soustředit a často improvizovat. Pokud bychom chtěli pokračovat v připodobnění k jiným taktickým akcím, tak M.E.R.C. mnohem více připomíná sérii Full Spectrum Warrior. Podobně jako ve Full Spectrum Warrior i zde hraje prim systém krytí. Na otevřené ploše vaše čtyřčlenné komando nepřežije ani vteřinu, většinu přestřelek tudíž strávíte hledáním vhodného krytu, ze kterého lze zneškodnit své protivníky.
Pokud něco M.E.R.C. už teď zpracovává skvěle, tak to je rozhodně pocit naléhavosti a obav z možné ztráty.
Příjemným překvapením je právě až zrádná umělá inteligence protivníků, kteří se rovněž bedlivě skrývají a za každou cenu se vás snaží obejít či dostat z krytu. Klíčem k vítězství je znalost schopností vaší jednotky. Zajímavé je, že nelze hrát za jednotlivé členy, máte vždy možnost ovládat pouze dvojice – týmy Alpha a Beta. Zatímco tým Alpha je využíván hlavně k útoku, Beta slouží k podpůrným činnostem, jako je třeba léčení. Ve výsledku se v bojích musí hráč nejenom soustředit na volbu vhodného úkrytu, ale i na užití jednotlivých schopností – to vše v reálném čase a proti sokům, kteří se vás rovněž snaží podobně vyšachovat. A že se to pohůnkům organizace Manta povede setsakra často. Pokud něco M.E.R.C. už teď zpracovává skvěle, tak to je rozhodně pocit naléhavosti a obav z možné ztráty. Pokud nestihnete vykonat všechny taktické manévry dostatečně rychle, tak je dosti možné, že někdo z vaší jednotku utrží zranění či rovnou zemře. I pár dnů do uzdravení tu je příliš, mise mizí stejně rychle jako se objevují. S neúspěšnými misemi se dále navyšuje nespokojenost korporátních zaměstnavatelů a vy tak tratíte drahocenné peníze. Nejenom to, síla Manty navíc s každým dnem roste. Líté boje se na vaší jednotce také samozřejmě podepsaly, tak jako ve famozním rogue-like rpg Darkest Dungeon tu funguje systém talentů a vad – někteří žoldnéři se mohou bát ohně, ostatní zase lépe bojují pod tlakem. Ve výsledku se o to více bojíte úmrtí jednotlivých žoldnéřů, ať už to je pyrofob James či přirozená vůdkyně Linda. Všechny jednotlivé faktory tu tudíž musíte neustále hlídat, jinak vítězství v temném městě Neotopia nedosáhnete a lidstvo na tom bude ještě hůř. A to je co říct.
JEDNOTKA FRUSTRÁTŮ?
Jakožto člen programu Steam Early Access má M.E.R.C. nápadů více než dost a většinou je úspěšně využívá k odlišení se od jiných taktických akcí. Problém však nastává v samotném ovládání a drobnostech. Jako hra postavená na systému krytí může být občas nesmírně frustrující, když vám kvůli neintuitivnímu ovládání zůstane medik na otevřené ploše a těžký kulomet zlosyna z něj nadělá fašírku. Podobně frustrující je i kamera, která vám nabídne všemožné roztodivné úhly, jen ne ten potřebný. Stejně jako mnoho dalších early access her, vyvíjených malými studii, trpí i M.E.R.C. celkovou neupraveností. Mnoho prvků tu není dostatečně vysvětlených a tutoriály jsou na skutečně žalostné úrovni. Ovšem, zde se musí počítat s úpravami, které titul ještě čekají, jak tomu ostatně je i v případě kooperativního multiplayeru, který zatím není dostupný. Nepřekvapivě dokáže M.E.R.C. být chvílemi opravdu dosti obtížný, obzvláště v úvodních misích, kdy vás hra vrhne do akce a očekává maximální soustředění, aniž by cokoliv vysvětlila.
Občas předimenzované mapy a časté chyby v pathfindingu jednotek dokáží také notně vytočit, vždy přijdou v tu nejméně vhodnou chvíli. Poslední výtka sice může znít nesmírně hnidopišsky, přesto musí být vyřčena – rozhodnutí TinyMobGames přidělit dva hlavní povely na tlačítka myši, a sice střelba a použití předmětů na levém a pohyb na tom pravém, je trochu nešťastné, vzhledem k tomu, jak často se může hráč splést a jak pomalá je reakce jednotky na změnu pokynu. S rezignovanou masochistickou radostí tudíž vzpomínám na to, jak se můj nejvěrnější vojcl rozhodl kvůli mému překlepnutí oběhnout kryt uprostřed lité vřavy, načež se na můj povel rozhodl vrátit do bezpečí krytu, avšak během svého poklusu jaksi nemohl najít správnou trasu (třeba rovně?!), a tak zpátky na základnu putoval už v zinkové rakvi. Budeš mi chybět, Roberte…
CYBERPUNK A ESTETIKA
Není pochyb o tom, že přechod z malých mobilních her rovnou na cyberpunkovou akci byl pro TinyMob games rozhodně velkou výzvou. Povedlo se však studiu vytvořit dostatečně uhrančivý a temný svět, který se nebojí ostré, a pro cyberpunk typické, společenské satiry? Kultovní cyberpunkové tituly jako Syndicate, Deus Ex či povedený nový Satellite Reign dokázaly, jak tento fascinující žánr lze úspěšně převést i do videoherního světa. Je tomu tak i v případě M.E.R.C.? Inu, ano i ne. Co se křiklavé a výrazné estetiky týče, M.E.R.C. přinejlepším klopýtá a přinejhorším naprosto selhává. Krom občasných čínských znaků a několika lehce „velkobratrovských“ reklam vypadá Neotopia spíše jako šedivá dystopická noční můra, zahalená v oparu věčného deště. Samozřejmě, cyberpunkové světy nikdy nemalují obraz bujaré budoucnosti lidstva, vždy však mají nápad, hravost a velmi působivou estetiku. Šanghaj v Deus Ex: Human Revolution rozhodně byla příšerným místem, ale vypadala zajímavě a uhrančivě. Město Neotopia v M.E.R.C. tak rozhodně působí, je to pouhá nudná šeď.
Lehce detektivní příběh o pátrání po opravdovém majiteli tajuplné organizace Manta s možným napojením na jednoho z vašich korporátních zaměstnavatelů je příjemným mrknutím na konspirace v Deus Ex.
Lehce upatlané grafické zpracování nudnému vzezření rovněž nepomáhá a hra ve výsledku vypadá dosti monotónně a nepřehledně. Cyberpunk však není pouze postavený na vzhledu a estetice, záleží také na vykreslení světa prorostlého korupcí, zvrácenou technologií a korporátní nadvládou. Na rozdíl od nezajímavého vzhledu je naštěstí samotný svět hry M.E.R.C. řádným cyberpunkem, kde lidstvo trpí pod neúprosnou nadvládou několika bezohledných syndykátů. Ne, M.E.R.C. si nezakládá na komplexních postavách a zvratech, přesto však obsahuje několik hravých odkazů na cyberpunkovou literaturu a hry. Lehce detektivní příběh o pátrání po opravdovém majiteli tajuplné organizace Manta a možném napojením na jednoho z vašich korporátních zaměstnavatelů je příjemným mrknutím na konspirace v Deus Ex. Pomyslnou třešničkou na cyberpunkovém dortu je samotné jméno celého světa „The Sprawl“, které odkazuje na literární tvorbu otce cyberpunku Williama Gibsona. Jde sice o malé detaily, přesto by bez nich byla atmosféra hry poloviční.
M.E.R.C. je skvělým příkladem toho, jak může mít hra přehršel ambicí a přitom tak vůbec zprvu nevypadat. Není pochyb o tom, že jsou TinyMob Games ambiciozní malé studio, to je zjevné. Bohužel M.E.R.C. upadá, co se technického zpracování týče – časté chyby, nezajímavá grafika a naprosto holý zvuk. V tomto stavu nelze M.E.R.C. zatím doporučit, technických nedostatků tu je zkrátka a dobře příliš. Doufejme však, že si s nimi vývojáři poradí, byla by opravdu škoda, kdyby všechny dobré nápady přišly vniveč.
