Max Payne 3

Dobře se na starého, osudem zničeného Maxe Paynea podívejte. Vývojáři z Remedy Interactive velice dobře importovali doménu Johna Woo, tedy zpomalenou a nesmírně efektní střelbu, i do počítačových her a první Max se stal unikátním příkladem jednoduché, přesto ikonické akce, která dala život další etapě čistokrevných stříleček. Je to už více jak 11 let, co jsme se s ním poprvé setkali. Jedenáct let, během nichž hlavnímu protagonistovi naskočilo několik vrásek a během kterých se dal, alespoň na první pohled, psychicky trošku dohromady. Jak jsme již předesílali, dobře se na něj podívejte, tohle je totiž nový Max Payne, který bude příštích pár měsíců terčem pozornosti.

Hledání cesty...

Max Payne 3 byl oficiálně oznámen v březnu roku 2009 jen proto, aby byl zanedlouho poté odložen. Vývojáři v Rockstar Games to nikdy veřejně nepřiznali, ale z velké části za to může prozíravost veřejnosti, která první návrhy očividně správně odhadla a patřičně je zkritizovala, což poslalo tým zpět k rýsovacím prknům. Nyní tu máme nové informace, nového Maxe, který se ovšem v lecčem podobá své původní, sedativy pojídající předloze. Věc se má tak, že je Max zkrátka starší, vrásky rýsující se na jeho čele jen podtrhují jeho zbědovanou existenci, která se díky temné minulosti potácí od problému k problému. Jeho psychotická nátura jej donutila opustit policii a ponořit se ještě hlouběji do tajů lihovarného průmyslu.

Pakliže jste viděli fenomenální film Muž v ohni / Man in fire s Denzelem Washingtonem v hlavní roli, máte velice pevný odrazový můstek k ději nového Maxe Paynea, který také čeká na novou životní šanci. Na šanci očistit svou mysl a posunout se v životě dále. Proto scéna začíná přímo u Maxe doma, v New Jersey. Když se podíváte kolem sebe, vidíte prakticky první dvě hry v nové, mnohem hezčí grafice. Za oknem je tma, sněží a Max má stále ještě vlasy a oblíbený plášť. Dvojici berett berte jako každodenní nutnost. Pakliže si tyto fragmenty spojíte dohromady, do očí vás praští atmosféra "noir" filmů, z nichž si i předchozí tvorba tolik brala. Za Maxem ovšem přichází dávný přítel, který mu nabízí práci tělesného strážce v Brazílii, kde spousta čtvrtí, zejména těch chudších, připomíná spíše válečnou zónu, než obytný blok.

Po příjezdu do Sao Paula si Max kompletně oholí hlavu a v mžiku tak vypadá jako nový mužík, který je nám dobře známý z raných ukázek hry. Pokud se ovšem řadíte mezi skalní fandy, nemáte důvod odcházet. Akce jako taková byla totiž od základu konstruována jako přímý klon prvních dvou her, což znamená, že ukazatel života reprezentuje silueta postavy, uprostřed obrazovky ladně leží jednoduchý kříž, coby zaměřovač a ještě lépe, své zdraví doplňujete všude se povalujícími analgetiky. Fajn, několik opěrných sloupů jsme našli, jakmile dojde na rychlou akci, vaše synapse spojující vzpomínky minulosti se znovu obnoví. Veškeré pohyby vypadají dokonale rychle, flexibilně, a když si ke všemu připočtete i zničitelné prostředí, vznikne vám nová a svěží kombinace, která těží z poznatků nasbíraných při vývoji předešlých her, aplikovaných na moderní technologie.

...pálení mostů...

Animace postav jsou nově ovládány pomocí Natural Motion technologie enginu Euphoria, díky čemuž vypadají velice přirozeně, zároveň ovšem představují vztyčený prostředník směrem k vývojářům. Na záběrech vše sedí, jakmile ovšem dojde na ovládání, věci jako neohrabanost a zmatek nejsou v případě Max Payne 3 žádoucí, přesto představují značnou hrozbu. Ačkoli se valnou část hry budete promenádovat po krásném, byť krutém Sao Paulu, garde vám budou dělat i časté flashbacky z minulosti, kdy se vrátíte do šedých dob Maxova života a to i v rámci hratelných vsuvek. Tyto výlety do uplynulých časů jsou ale často také realizovány kombinací animovaných komiksových stripů – samozřejmě černobílých – a střihových sekvencí, které navíc slouží i jako přechody mezi příběhovými událostmi.

I přes jistou přitažlivost drsného prostředí slumů a prosluněného města to mají hráči s přijetím hry těžké. Filozofie vývojářů zůstává na stejném místě jako kdysi, jen technologie a nové pojetí nejen herního prostředí, ale také Maxovo osobnosti, představuje překážku, přes kterou musíme všichni vyšplhat. V prvních náčrtech hry se nepočítalo ani s Jamesem McCaffreym, který Maxovi daroval hlas, což se, díky bohu, v průběhu vývoje změnilo a James se skutečně vrací, nejen jako dabér, ale také jako motion capture předloha k animaci pohybů hlavního hrdiny.

...umlčení hlasů minulosti

V centru všeho dění se tak Max nachází na značně nelichotivém rozcestí. Stále jej děsí hrůzy minulosti, na což se navíc nabalují problémy s jeho přítelem Raulem Passosem, který jej donutil přijmout novou práci v Sao Paulu. Ten naopak spadá pod vlivného Rodriga Branca, jehož bohatství a moc významným způsobem formuje místní kulturu a životní styl obyčejných lidí. V roli hlavního hrdiny tak stojíte na pomezí války drogových kartelů, menších kriminálníků a soukromých armád, do čehož vás trápí temné myšlenky a s nimi související živé vzpomínky. Celá situace se posléze zkomplikuje, když je Rodrigova manželka unesena a držena jako rukojmí. Max se posléze nachází na cestě, která v jeho případě vede pouze jedním směrem. Původní vývojáři Alana Wakea slibují, že se Maxovo podvědomí nijak výrazně neliší od jeho dřívější štace, stále jde o zdeptaného a vzteklého agenta, který je tentokrát vázán pouhým zákonem ulice. Nezná řeč, nemá nikoho, pouze svou práci a víru v klidnou budoucnost.

Na jedné straně máme tradiční "pejnovskou" akci, během které se většinu času nacházíte ve zpomaleném režimu a kosíte veškeré životní formy, schopné udržet bouchačku, na straně druhé jsme obklíčeni radikálními změnami v rámci hlavního hrdiny a herního prostředí. Remedy nelze upřít snaha o zachování původního nádechu série, může to být ale přirozený vývoj, který bude nové hře značně komplikovat situaci na trhu. Můžete na ni pohlédnout jako na láhev s vodou, která je buďto z poloviny plná, nebo z poloviny prázdná. Nic to ovšem nemění na tom, že na ni zkrátka musíte civět střízliví.