Homefront – první dojmy

Od uvedení prvních tiskových zpráv o nové first person akci Homefront už uběhlo hodně vody a vývoj se zdárně chýlí ke konci. Respektive, už je prakticky hotový, pouze se dolaďují drobnosti před vydáním finální verze, díky čemuž jsme si ve společnosti Comgad mohli vyzkoušet, jak že chystaná akce bude vypadat. Pokud patříte mezi čtenáře nepolíbené novinkami o střílečce od Kaos Studios, tvůrců například povedených Frontlines: Fuel of War, pak vězte, že nás čeká velice zajímavý pohled na události nejbližších let. Tak hezky od začátku, Korejská lidově demokratická republika začne vystrkovat růžky, a to nejen pouhými mediálními hrozbami, ale reálnými činy. Po smrti diktátora Kim Čong Ila se vlády ujal synátor Kim Čong Un, jehož cílem je expanze moci a následná vláda nad celým světem. Nemožné? Podle scénáristy Johna Miliuse nikoli – KLDR nejprve „spolkne“ mírovou dohodou svoji jižní sestřičku, sjednocování jihovýchodní Asie pokračuje Japonskem, což donutí Spojené státy, aby své vojenské flotily odtáhly hezky zpátky na druhý konec Pacifiku. A aby toho nebylo málo, na západní kapitalismus dolehla krize, takže neměl sílu se rozrůstajícímu trpaslíkovi s jaderným arsenálem preventivně bránit. A pak jednoho krásného slunečného dne vyšle KLDR na oběžnou dráhu satelit, který by měl přinést klid a mír do zbytku světa. Inu…

Energetická krize

Jak už tomu tak u podobných prohlášení bývá, pokud se za ním skrývá nějaký druhý nebo třetí smysl, vždy platí ten nejhorší. A tak se pod pojmem mír skrývá energetická puma, která vyřadí naprosto veškerou elektřinu na území USA, což je znázorněno v efektní animaci, kde se noční krajina posetá světly velkoměst změní v černočernou tmu. Spolu s tím přijde i invaze Korejců na americký kontinent, které však kvůli ochromení prakticky veškeré infrastruktury takřka nic nebrání. Až na občasné útoky partyzánských jednotek, které srocují občany, kteří se nehodlají nechat utlačovat od komunistických jednotek. Odhadujete správně, hlavní hrdina se dostane právě do této skupiny partyzánů, aby mohl se svými spolubojovníky ukázat velkému žlutorudému bratrovi, zač je toho USA. Že z příběhu sálá více vlasteneckého patosu, než by bylo potřeba? Jistě, ale nemyslím si, že by to bylo na škodu, pokud se to nebude dále přehánět. Všemu dění totiž vévodí velmi hutná atmosféra totální zkázy a ještě totálnějšího útlaku všeho svobodného. Kam se podíváte, uvidíte nejen korejské vojáky, ale také ruiny domů, zbídačené obyvatelstvo, tu a tam někoho zastřelí – preventivně, pro výstrahu. To vše vidíme očima hlavního hrdiny, který se snaží žít nenápadný život, moc nevystrkovat hlavu, poslouchat ilegální rádio a doufat, že se mu podaří přežít. Ale i jeho najde banda ozbrojených komančů, čapne jej do klepet a odvede do autobusu, aby jel doživotně vykonávat nucené práce. Jenomže on není jen druhořadý civilista, nýbrž vysloužilý pilot, který by se odboji mohl hodit, takže se partyzánům podaří jej vysvobodit a hurá do boje proti žluťáskům – už není cesty zpět…

Mrtvý komunista – dobrý komunista

Z masivních úvodních misí, které jsme si měli možnost vyzkoušet, lze pobrat mnohé – Homefront si nebude hrát na nějakou nelinearitu nebo volnost, proč taky. Vše je velmi striktně naskriptováno, takže když vás dostane chlapík, který vyskočí z okna, kde jste před vteřinou odpravili kulometčíka, je jisté, že při dalším pokusu vyskočí také a v úplně stejný okamžik. Podobné věci se dají říct o umělé inteligenci celkově, ať už nepřátelskou, nebo přátelskou, protože velmi často se bude bojovat v týmu. Několik prvních misí se také zdálo poměrně obtížných, což ale nemohu tvrdit s jistotou, neboť jsem při testování vyházel sedmero granátů na neurčitý cíl a následně proběhl checkpointem, což znamenalo boj s tuhou přesilou bez explozivní síly. A ač se doplňování zdraví nese v moderním bezlékárníčkovém duchu, absence granátů je někdy problém. Tak či onak, hratelnost Homefrontu se tváří velmi solidně, ve first person módu se toho dvakrát moc vymyslet nedá, ale očekává se spousta řiditelných vehiklů – od tanků až po helikoptéry, které by měly zážitek ozvláštnit. Potěší i zakomponování technologických vychytávek jako malého robotického druida na dálkové ovládání, s nímž se Korejci vraždí jedna báseň. Tvůrci se netají faktem, že se inspirovali například v geniálním Half-Life 2, což je cítit nejen na partyzánském táboře, ale také z některých příběhových sekvencí. Podle oficiálních informací bychom se navíc měli dočkat i velmi solidní herní délky, kampaň by pro nejzkušenější harcovníky neměla být kratší než osm hodin.

USA na kolenou

Největší důraz se bude klást na dějovou linii, která už takto vypadá dosti našlapaně, ba co více, velmi kontroverzně. Směr, kterým se příběh bude ubírat, je jedna velká hádanka a můžeme pouze spekulovat, zda se dočkáme tradičního amerického kýčovitého happyendu, kdy skupina svobodných partyzánů přiměje celý národ k masivnímu povstání a zahnání komančů zpět do nor, ze kterých vylezli, anebo zda bude scénář napsán více seriozně s jakýmkoliv koncem, klidně špatným. Jisté však je, že útok na city začne hned v úvodu, posuďte sami – pohled na zdevastované Spojené státy, kde je z rozbořených baráků cítit všudypřítomný strach a smrt, na obzoru se vznáší temný kouř a když už je chvíle klidu, ozve se temná salva výstřelů kdesi z daleka. Dá se tedy očekávat solidní akce, která bude stát a padat na kvalitách či nekvalitách příběhu. Vydání Homefrontu je naplánováno na 8. března letošního roku jak na PC, kde se dočkáme i české lokalizace v podobě titulků, tak i na HD konzolích. Uvidíme za měsíc, kdy se přihlásíme s recenzí.