Ghost Recon: Future Soldier

Pro člověka, který je zvyklý na to, že mu vývojáři tlučou o své chystané hře od prvního okamžiku prezentace do hlavy superlativy, bylo setkání s chlapíky z francouzského Ubisoftu příjemným překvapením. Předpokládaný hlavní trumf londýnské představovačky hry Ghost Recon: Future Soldier – zneviditelňovací technologie – byl odstaven na druhou kolej v prvních několika vteřinách. Namísto toho jsme se dočkali velmi civilního představení všech zatím dostupných úrovní (celkem jich bylo pět) plus kooperativního multiplayeru. Civilního ve smyslu samotného hraní, nikoliv co do počtu zajímavých věcí. Žabožrout s ovladačem v ruce se po bitevním poli proháněl úplně stejně jako já nebo vy, tedy bez nuceného využívání speciálních schopností, bez pomalého, táhlého rozhlížení při vstupu do nové lokace a dokonce při tom dvakrát umřel. To přítomné novináře trochu vytrhlo z letargie. Upřímně řečeno, valná většina zahraničních kolegů byla spíše zvědava na bohatý raut a chlebíčky zadarmo než na samotnou hru, od které nečekala nic jiného než „standardní sedmičkovou střílečku.“

CHYBA LÁVKY

Stejně jako GRAW znamenal evoluci v žánru taktických stříleček, tak i GRFS se bude snažit o malý pokrok v mezích zákona. Velkou konkurencí bude překvapivě série Gears of War. Pochopitelně mínus kobylky a mínus motorová pila na bouchačce. Většina misí se odehrává v poměrně velkorysých úrovních, které vám ale při bližším prozkoumání nedovolí výlety mimo vyhraničené území. Vaším úkolem v nich bude většinou postřílet všechny nepřátele a postupovat stále dopředu. To vše pochopitelně za použití nejmodernějších technologií, jež vám například umožní vidět protivníky skrz zdi či se na ně připravit za použití sonického granátu. Ovšem pozor – záleží pouze na vás, zda si budete chtít skutečně špinit ruce a vyvolávat poplach na každém kroku. Kromě předem naskriptovaných situací totiž nebude žádná střelba vyloženě nutná. Veškeré patálie se dají překonat minimálně dvěma způsoby, tichým a hlasitým, což vám dává alespoň částečnou volnost v rozhodování. Pokud se rozhodnete pro kariéru tichošlápka (oceněnou hodnotnějšími achievementy, tudíž je jasné, který přístup preferují vývojáři), tak se připravte na zážitek, srovnatelný například s posledním dílem série Splinter Cell. Podobnost zachází dokonce tak daleko, že i úkoly jsou vám zobrazovány pohyblivým textem přímo na herní prostředí. Hráči multiplayeru skvělého Conviction si jistě také vzpomenou na chvíle, kdy bylo nutné v jednu chvíli synchronizovat výstřel obou hráčů. Něčeho podobného se dočkáme i zde. Do mise jdete totiž pokaždé ve čtyřech. A je zcela jedno, zda některé z míst obsadí umělá inteligence, či si na to pozvete kamaráda – postup je vždy stejný. Pokud totiž v dálce uvidíte nepřátelskou hlídku, podpořenou navíc ještě zahloubaným generálem a vojákem, který opodál vykonává potřebu, tak není nic jednoduššího, než se jich zbavit za použití odstřelovacích pušek.

„To je snad jasný, ty blboune,“ přemítáte si teď asi v hlavě. Ale vězte, že mechanika samotného výstřelu je zde dost komplikovaná na to, aby si zasloužila trochu toho vysvětlování. Dejme tomu, že vaše komando stojí sto metrů od situace, popsané výše. Všichni muži tahají ze zad sniperku a vy jim určujete jeden cíl po druhém. Může se rovněž stát, že vy sice máte ze svého místa dokonalý přehled, ale vaši muži se musí nejprve chvíli přemísťovat, aby měli ničím nerušený výhled. Ve chvíli, kdy zmodrá ikona nad cílem, jsou všichni připraveni a čekají na váš pokyn. Vy nemusíte už nic potvrzovat a stačí jednoduše vystřelit. Všichni ostatní začnou pálit také a nepřátelé bez možnosti vykřiknout byť jen „zatrsakrfix“ padají spolu s krvavým obláčkem k zemi. Trochu jiná situace nastává, když je cílů více, než vás. Okamžitě po výstřelu totiž máte k dispozici časové okno zhruba jedné až dvou vteřin, během kterých se extrémně zpomalí čas a vy tak můžete zamířit na někoho jiného a stále s výhodou překvapení ho poslat k zemi. Jeden voják tak může teoreticky „sejmout“ až tři cíle, přičemž jednoduchým počtem se dostaneme k počtu dvanácti mrtvol, které lze vyrobit během dvou vteřin. To je fajn!

PIKANTNÍ SITUACE

Ghost Recon: Future Soldier sice vyjde i na PC, ale pokud se vám dostane do tlapek jenom verze pro konzole a vy zkrátka nebudete schopni s těmi zatracenými analogovými klobouky nikoho zaměřit, stačí doběhnout do úkrytu a začít si hrát na digitální válku. Devadesát procent misí lze totiž splnit pouze tak, že se někde za bukem schováte, využijete všechny své gadgety a velitelské schopnosti ke komandování ostatních a po vyčištění nejbližšího prostoru se přesunete zase kousek dál. Technických udělátek budete mít k dispozici spoustu. Od již zmíněného (částečného) zneviditelnění, přes několik typů granátů, sonické pušky, sonarové brýle, až po ultimátního létajícího drona. Právě obrněná poletucha dovede pořádně zacloumat s nepřátelskými stavy, protože může v klidu poletovat nad bojištěm a se zlověstným cvaknutím označovat jednoho nepřítele za druhým. Jakmile na něm ulpí vaše senzory, je jenom otázkou času, než se o něj postarají hlavně vašich kolegů. Jednoduché, efektní, efektivní.

Na závěr jsme si nechali čistě technické aspekty. Určitě vás totiž zajímá, jak to vlastně celé vypadá, zvučí a jestli se na to teda máte těšit. Hodnotit kvality grafiky je nyní ještě dost předčasné, protože ta verze, kterou jsme si mohli zahrát přímo v Londýně, byla hotova přibližně ze sedmdesáti procent, přičemž těch zbylých třicet připadlo z valné většiny právě na grafiku. Už teď to ale nevypadá špatně. Animace vojáků jsou doslova famózní a je „vidět,“ že řeči o digitalizovaných pohybech skutečných příslušníků speciálních jednotek nebyly hozeny jen tak do větru. Ještě o trochu lépe jsou na tom zvuky. Každý výstřel nám pořádně vyčistil sluchovody a stěžovat si lze snad jen na tu část, kdy jsme měli za úkol zastavit projíždějící konvoj z paluby rotačním kulometem osedlaného vrtulníku. Namísto symfonie pro tisíc hlavní jsme se dočkali jenom jakési podivné chrčící parodie na holicí strojek. Každopádně to není nic, za co bychom hru už teď museli kritizovat. Potenciál, který v ní vězí, je vpravdě obrovský. Možná to nebude prodejní hit, srovnatelný s posledním Call of Duty, ale pokud jste příznivci žánru takticky orientovaných stříleček, tak s předobjednávkou rozhodně nešlápnete vedle.