Genji: Days of the Blade

Navazujíce na předchozí dobrodružství, odehrávající se v zejména pro Evropany velmi atraktivním Japonsku třináctého století, připravuje developerská společnost Game Republic v čele se znalým tvůrcem videoherní zábavy Yoshiki Okamotou pokračování, které by údajně mělo přinést hráčům tuplované množství hratelné videoherní relaxace. Navíc, díky objemovému potenciálu formátu BD-ROM, bude hra volitelně spustitelná nejen v japonské, ale také v anglické zvukové verzi.

Na stejném místě, o pár let později

Stejně jako loňský The Legend Begins (také jako Dawn of the Samurai), i druhý díl ságy rodu Genji se prozatím tváří jako propracovaná akční adventura, využívající naplno zavedené principy uvedené videoherní kategorie a doplňující je pouze několika novými elementy. V žádném případě tedy nepůjde o průlomový okamžik v historii žánru, ale spíše o další, nutno však podotknout kvalitní, titul jdoucí v dávno zaběhlé stopě. Hra nás zavede do již známé oblasti středověkého Japonska, jen o pár let později než předešlá část rodící se série. Díky tomu se znovu setkáme se známými hrdiny, samurajem Yoshitsune a jeho bratrem ve zbrani, mnichem Benkeiem, podstupujícími nesčetná dobrodružství v zájmu zachování cti rodu Genji. Kromě těchto staronových postav se ve hře plné porcování nepřátel objeví dvojice zcela nových hrdinů, a to jmenovitě bojovnice Shizuka, která by měla oživit hru svou ženskostí a válečník Buson, jenž by měl zaujmout zejména zručností při zacházení s dvoubřitými čepelemi. V prvním Genji osvědčený herní systém, preferující dynamickou akci obohacenou o RPG prvky před řešením hádanek či hledáním ztracených vzpomínek, se promítne i do druhého dílu. Upuštěno nebylo ani od propojení obsahové stránky hry s událostmi, majícími původ v prastaré mytologii Země vycházejícího slunce.

Levá páčka, pravá páčka

Mrkneme-li na ovládání, svého hrdinu povedete hrou klasickým způsobem – pomocí analogových páček. Veškeré další činnosti, tzn. útok, obranu či specialitky, by měly zaobstarat vždy konkrétní tlačítka gamepadu. Pár slov k útokům – použít budete moci rychle za sebou jdoucí série slabších ran anebo své zbraně nabijete a za cenu ztráty času provedete následovně silnější údery. Jednoduché výpady budou dále modifikovatelné současným použitím podružných tlačítek. Vzhledem k existujícímu počtu kombinací budete moci v boji „vykouzlit“ řadu zajímavých útočných sekvencí, mezi nimiž se objeví i velmi efektní vzdušná komba.

Souboje jsou neoddiskutovatelnou složkou akční adventury a neexistovaly by bez nepřátel. Jejich model zůstává prakticky stejný jako doposavad – kromě skupinek obyčejných pěšáků se ve hře vyskytne spousta dalších oponentů, jejichž nebezpečnost bude vzrůstat úměrně odehrané době. Ať už se ale bude jednat o dalekonosné lučištníky, fantastické potvory jako třeba monstrózní kraby či nejtvrdošíjnější odpůrce v hávech bossů, všichni patrně nakonec skončí jako sekaná k večeři Benkeie a jeho druhů. Možná s tím rozdílem, že zatímco jedni se odporoučí v intervalu několika vteřin, porážka jiných zabere i několik minut. Nicméně, v akčních adventurách žádná novinka, viďte?

Amahagane a Kamui

Když už je řeč o boji, s ním jsou již od minula spojeny tzv. kameny Amahagane, mající schopnost obdařit své nositele magickou silou Kamui, umožňující provádět občas mimořádně účinné útoky. Přítomnost i charakteristika kamenů Amahagane jsou v Genji: Days of the Blade stejně vděčnými jako v předchozí části série, takže pokud jste si užívali zpomalování času a kontrování v soubojích s přesilou v Dawn of the Samurai, můžete se nyní těšit na příjemné repete. Při starém zůstává rovněž omezení v kontextu se zásobou energie, získanou z poražených protivníků.

Rychleji a lépe

V úvodu jsme se zmínili o jistém procentu novinek. Pomineme-li nevyhnutelné vylepšení grafické stránky hry, pravděpodobně těmi nejvýznamnějšími inovacemi budou možnost okamžité volby zbraně (každá z postav bude disponovat několika zbraněmi, určenými pro boj na dálku nebo zblízka) a možnost okamžité volby ovládaného hrdiny (v Dawn of the Samurai byla volba hrdiny dostupná pouze v určitých momentech hry). Jednoduchým a bleskově rychlým způsobem, pomocí směrového kříže, si budete moci vybrat jednu ze čtyř postav, lišících se navzájem charakterem a životními osudy, hlavně však originálními speciálními technikami a arzenálem. Volba postavy i zbraně v jakémkoliv herním okamžiku výrazně zlepší hratelnost a dá hráči prostor pro objevování nejoptimálnějšího způsobu boje. Zvláště při střetech s bossy úrovní se střídavé zapojení jednotlivých postav do akce a jejich vzájemná kooperace významně projeví na časové náročnosti duelů. Zda zvládnete svého oponenta za pár sekund anebo vám jeho porážka potrvá několik minut, bude záležet na tom, jestli naleznete správnou cestu k jeho slabinám. Důležitou roli však zde nesehraje pouze korektní přepínání mezi jednotlivými charaktery, ale také volba odpovídajícího druhu útoku.

Déle a hezčeji

S ohledem na kritiku hráčů z hlediska nízké časové potence původního titulu by mělo být pokračování ságy rodu Genji přibližně dvakrát rozsáhlejší. To však neznamená, že byste se měli obávat nudných zdlouhavých přesunů mezi cílovými oblastmi. Putování hrdinů v Days of the Blade je stejně minoritním prvkem jako v předchozí části série, přece jen ale prvkem potřebným. Aby byl tento element patřičně zpestřujícím, dali si grafici záležet na rozmanitém a působivém provedení herních oblastí. Na řadu přijdou i pocity nebezpečí a stísněnosti v rámci přesunů skrze ne zrovna přátelské zóny, kupříkladu při průchodu bortícími se chrámovými chodbami. Ztvárnění herních oblastí by mělo vtáhnout hráče úchvatným grafickým koncertem, v němž prim hraje v popředí se odehrávající situace, dokreslovaná v pozadí se odvíjející kulisou ve formě houfů bojujících nepřátel a podobně.

U japonských akčních adventur není ničím zvláštním propracovaný příběh a jeho podání v co možná nejemotivnějším provedení. Z tohoto hlediska nebude Days of the Blade rozhodně žádnou výjimkou. Důkladnému propojení hráčova nitra s virtuálním herním světem by měly dopomoci nejen precizně ztvárněné herní oblasti s reálně vypadajícími lesy, vodními toky či interiéry budov, ale také četné CG sekvence, jejichž kvalita se jeví – s odkazem na v současnosti dostupné vzorky – jako velmi perspektivní. Detailní mimika tváří aktérů promo videí i jejich vyšperkované kostýmy jsou jen náznakem kompletu, jenž by měl s lehkostí východního vánku navodit pocit reálného splynutí hráče s in-game atmosférou. Pokud vše vyjde podle představ Yoshiki Okamoty a domyslíte-li si ke všemu uvedenému barvitou a fascinující příchuť východoasijských kultur, nelze jinak, než polknout slinu a začít pořádně šetřit.