Frontlines: Fuel Of War Článek Frontlines: Fuel of War

Frontlines: Fuel of War

Dalibor Franta

Dalibor Franta

15. 3. 2007 23:54 2
Reklama

První informace o multiplayerové FPS Frontlines: Fuel of War pro PC, PS3 a Xbox 360 se na našich stránkách objevily už v červenci loňského roku. Už tehdy k sobě tento premiérový počin z dílny doposud ne příliš známých vývojářů z Kaos Studios (původně modařů série Batlefield) přitahoval zaslouženou pozornost – a zdaleka to nebylo jenom díky mrazivému příběhu. Svět 20. let 21. století není utěšené místo. Civilizace poprvé narazila na strop svých možností a nebylo to setkání věru příjemné. Zásoby ropy dosáhly kritické hranice dvaceti procent, energie se stává privilegiem, strategickou komoditou a sakra dobrým důvodem rozpoutat největší válku v dějinách. Evropská Unie spolu se Spojenými státy zaměřuje svou pozornost na Sibiř, kde se snad ukrývá poslední zbytek světových energetických zásob. Rusko a Čína však nehodlají tuto strategickou výhodu jen tak pustit k vodě. Noční můra všech pumpařů ožívá, obávaný Oil Peak nás konečně dostihl a milovníci epických bojových simulací á la Battlefield mají pré.

Na ropné frontě klid

Frontlines, ač na první pohled nese všechny klasické znaky masových multiplayerových FPS, se od svých tématicky podobně laděných souputníků poměrně dost liší. Dobře známé checkpointy, alfu a omegu každé podobně zaměřené hry, totiž nahrazuje souvislou frontovou linií. Každá mapa bude rozdělena do dvou znepřátelenými stranami kontrolovaných oblastí, přičemž platí poměrně jednoduchý předpoklad – kdo drží pod kontrolou větší území, disponujeme snadnějším přísunem posil a materiálu. Jakmile se jedné bojující straně podaří zatlačit protivníka tak, že již není dále schopen přijímat posily a munici, vítězí. Jak ale takové posouvání fronty vlastně funguje? Nahodile – to je to správné slovo. V sérii Battlefield obstarává veškerý územní postup dobývání pevně fixovaných checkpointů - je tedy poměrně jednoduché předpovídat plány a pohyb protivníka. Frontlines však zvolil jiný přístup – postup na mapě probíhá formou plnění náhodně generovaných úkolů v daných sektorech bojiště. Ocitnete se tak v situaci, kdy je pro další postup třeba infiltrovat nepřátelské stanoviště a zkopírovat citlivá data z počítače, unést vysoce postaveného důstojníka, zabít velitele, nebo zničit strategickou rafinérii. Tento způsob boří zaběhnutá klišé. Obránce už si nevystačí s prostým pokrytím předem určeného prostoru, bude muset reagovat elasticky, operovat na co nejširším prostoru, zkrátka tak, aby byli schopni zabránit narušení v kterékoliv části fronty. Ani útočník už si ale nevystačí s předem natrénovaným postupem – zatímco jedna mise si může vyžádat přítomnost těžkých zbraní a letecké podpory, druhá může být striktně infiltrační a partizánská. Nároky vyvážený a precizně poskládaný tým se tak zvyšují.

Boti mají pod čepicí

Primárně se hra zaměřuje na multiplayer a není nejmenších pochyb o tom, že teprve ve hře s více hráči se naplno projeví všechna specifika jedinečného bojového systému. Přesto ani singleplayer by podle slov vývojářů nemusel být vyloženě ošizený. AI protivníků i souputníků se zdá na vysoké úrovni – někteří se automaticky stylizují do rolí obránců a pozorovatelů, drží dané pozice, či hlídkují v kritické oblasti. Automaticky nahlašují údaje o poloze protivníka, jsou schopni rozpoznat exponované úseky fronty a v případě ohrožení povolávat posily z týla. Ofenzivněji ladění boti zas bez oddychu loví bobříka odvahy, vrhají se po hlavě za každým úkolem, který se jim namane a poskytují hráči palebnou podporu. Náhodně generované mise jsou navíc zárukou toho, že i multiplayer poskytne dostatek zajímavých a variabilních bitev, které se jen tak neohrají.

Kolik zbraní máš, tolikrát jsi člověkem

Ostatně široká variabilita je vlastní i ostatním aspektům hry, arzenálem počínaje, mapami konče. K dispozici má být 60 druhů zbraní nové generace, obvykle založených na současných, lehce vylepšených modelech. Rozeznáte tak nezaměnitelné kontury Kalašnikovů i amerických útočných pušek M4. Zajímavě si tvůrci pohráli s myšlenkou průzkumných, dálkově ovládaných bojových prostředků – tzv. dronů. Ty hrají v taktice boje velmi podstatnou roli, jelikož dokáží jak ze vzduchu, tak ze země monitorovat pohyb nepřítele, případně také díky trhavým náložím plnit roli dálkově ovládaných kamikadze. Chybět by samozřejmě neměly futuristické tanky, helikoptéry, ani letadla. Co se map týče, k dispozici budou tři rozdílně rozlehlé typy, zasazené vesměs do prostředí východní Evropy a Ruska. Nejmenší, většinou městské, budou určeny pro pěchotní boj a téměř se v nich nesetkáte s dopravními prostředky (při velikost cca 1 km2 to ani nebude potřeba). Největší, s rozlohou až 6 km2 (!!), už zapojí do akce všechny armádní složky, včetně 64 lidí v multiplayeru (pro Xbox 360 a PS3 by to měla být polovina... zatím). Dodejme ještě, že bojový terén bude kompletně zničitelný – tudíž narazíte-li v úzké uličce na dobře připravenou palebnou linii, není nic lehčího, než si probourat alternativní průchod přilehlou zástavbou.

Tři stupně destrukce

Klasicky se dočkáme také různých armádních složek – Assault, Heavy Assault, Sniper, Anti-Vehicle, Special Operations a Close Combat. Kromě tohoto konvenčního a dobře známého rozdělení však bude možné přidělit svému vojákovi jednu ze čtyř specializací navíc. K mání bude pozemní podpora, letecká podpora, dron operátor a jednotka tzv. protinasazení. Každá specializace disponuje třemi stupni vývoje a unikátní zbraní navíc, přičemž každá strana konfliktu se v pojetí těchto specializací drobně liší. Coby spojenecká pozemní podpora začíná hráč s opravárenským vybavením, schopným opravit jakýkoliv poškozený stroj na bojišti. Na druhé úrovni už ale získává schopnost postavit si vlastní minomet a dle libovůle zasypávat nepřátelské pozice palbou z bezpečné vzdálenosti. Na třetím, nejvyšší stupeň, nahradí minomet stacionární velkorážní kulomet, schopný ošklivě pocuchat kterýkoliv stroj nablízku. Velmi lákavá je také kariéra drone operátora, který pěkně z bezpečí a tepla vlastního zázemí získává schopnost ovládat dálkově řízené stroje. Na první úrovni disponuje jednoduchým létajícím dronem, který umí pouze monitorovat situaci na bojišti, případně za cenu sebedestrukce explodovat v blízkosti nepřítele. Na druhé úrovni už je dron vybaven kulometem, aby se z něj na úrovni třetí stala ultimativní vraždící mašina se čtveřicí minometů.

Tak bychom mohli pokračovat donekonečna, protože každá specializace disponuje specifickými možnostmi, každá strana konfliktu s nimi navíc nakládá podle svého. Frontlines: Fuel of War si zkrátka získal naši pozornost – nejenom tísnivým a depresivním příběhem, ale zejména nevídanou mírou variability, která se žánru multiplayerových FPS vyhýbala snad od dob Battlefield 1942. Fakt, že majitelé PS3 a ovladače Sixaxis se dočkají širokých možností pro využití na pohyb citlivého ovladače už snad nelze brát jinak, než jako třešničku na neuvěřitelně šťavnatém dortu. Teď už jenom zfouknout svíčky a přát si, aby už byl říjen 2007.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama