Europa Universalis IV

Europa Universalis je podobně jako Football Manager hrou, kterou novináři obvykle nehodnotí jinak než kladně a kterou vyhlížejí vždy s velkým očekáváním. Ačkoliv nezúčastněnému pozorovateli připadá, že se za léta provozu skoro nezměnily, opak je pravdou. Ve skutečnosti jejich strnulá grafika ukrývá plynulý pokrok, o jakém si jiné herní série mohou nechat jen zdát. A chytře poschovávaná modernizace čeká i čtvrtý díl Europy. Vyjde po záplavě addonů a datadisků k dnes už pět let staré trojce v polovině příštího roku.

Se čtvrtou Europou Universalis se tentokrát podíváme do zhruba třísetletého období od poloviny patnáctého století do začátku Napoleonovy éry ze století osmnáctého. Hra je nyní pokročilém stádiu vývoje, takže se o ní na veletrhu Gamescom mohli švédští vladykové z Paradox Interactive konečně rozpovídat. Tak hej, vy mátohy lambrechtské, pod stolem vyválené a varmuží polité! Jak bude "nová stará" strategie pro nás, milce dějepravy, vypadat?

Na oko pořád stejně, ale...

Graficky se hra opravdu skoro nezmění. Vylepšený engine pouze umožní plynulejší přechod mezi topografickou mapou a detailním pohledem v situacích, kdy už je na mapě hodně jednotek. A ty prý budou oplývat více polygony. Ale nakonec si toho asi stejně nevšimnete. Grafika prostě není to, čemu by Švédi vzdávali hold.

Pozitivních změn však dozná interface. Vývojáři ujišťují, že čtvrtá Europa zůstane velice komplexní strategií, ale to prý nebrání tomu, aby se opět trochu zjednodušilo ovládání. To bylo odjakživa její Achillovou patou. Místo parádních lázní dostávala hra vždy jen provizorní obvazivo a až nyní by se měl interface zahojit o něco víc. Především ubude informačních oken a chlívečků. Přes kontextovou nápovědu totiž své základní statistiky uvidíte vždy a na kterékoliv obrazovce, takže už nebude nutné klikat jinam ve chvíli, kdy tyhle údaje potřebujete znát kvůli nějakému diplomatickému rozhodnutí.

Starší díly hráče také zahlcovaly nekonečnými řádky textů o vzájemných vztazích. Ty nyní budou nahrazeny opět kontextovou nápovědou, která bude k dispozici vždy jen v momentech, kdy jich bude opravdu třeba.

Puškvorec, čerstvý puškvorec!..

Ve hře se také zásadním způsobem změní úloha obchodu. Ten byl dříve provozován tak, že hráč umisťoval své obchodníky do takzvaných obchodních center a snažil se získat monopol tím, že jich tam prostě vecpal v co nejkratším čase co nejvíc. V Paradoxu uznali, že taková hovadinka se do realistické historické hry nehodí a zamysleli se, o čem vlastně reálný obchod vždycky byl. Byl o obchodních cestách. A ty budou ve čtvrté Europě hrát velkou roli, najdete je v mapě jako bílé tenké čáry s šipkami, aby bylo vidět odkud kam zboží "teče".

Na stezkách budou svítit ikonky karavan či lodí, logicky tedy podle toho, zda zrovna jedete přes Středozemní moře do Alžíru, nebo z Pyrenejí do Ruska. Smyslem nové organizace obchodu bude  kontrolování těchto obchodních cest. Důležité bude například to, zda vlastníte území, kudy trasy procházejí. Pakliže Hamburk a Balkán obchodují s dobrým jižanským vínem a severskými kožešinami, mohou na tom víc profitovat ti u Baltu, když budou mít nad stezkou větší územní kontrolu. Je jedno jestli státní, vazalskou nebo ve formě propachtovaných pozemků. Možností bude hodně, ale hlavně už nepůjde o to, kdo má víc panáčků v jakémsi obchodním centru.

Obchod se bude moci dát ovlivnit ještě mnoha dalšími způsoby, protože ne každý stát je samozřejmě schopen rozšiřovat svoje území jenom kvůli trhovcům. Do výdělků tedy promluví i disponování zajímavými surovinami nebo budování důležitých staveb a organizací. Mít v Benátkách námořní flotilu bude jistě způsob, jakým na trase odsud do Řecka vozit  více zlaťáčků.

V inovovaném obchodu zkrátka půjde o vliv a to v mnoha různých ohledech. Připravte se na to, že jakmile nějaký dobrák objeví ten obrovský kus země za velkou louží, stane se z bitvy o ekonomický vliv taková show, jakou Europa Universalis ještě nezažila.

Stát jsem já

Zdatní v obchodě však nemůžete být, aniž byste nehráli sebevědomou roli v politice. A aby ta rovnice nezůstala nevyřešena kvůli jedné neznámé, povíme si také o novinkách z diplomacie. Ta ve čtvrté Europě rovněž posílí. Především se zvýší osobní vliv panovníka. Bude to tak trochu obdoba bolševického prezidenta z Tropica, kterému jsme dávali do vínku určité schopnosti i slabiny, s nimiž měl vliv na státní politiku.

Každý z celkem čtyř tisíc historických (téměř absolutistických) monarchů z 250 zúčastněných zemí v Europě bude mít své kladné i záporné vlastnosti a ty se do diplomacie státu budou promítat.  Poroste-li například následník trůnu v důstojnickém prostředí, můžete pak hrozit světu svými děly podobně jako kdysi císař Vilém. Naopak, jestli vaše dynastie miluje kulturu a umění, oslníte svět druhými Versailles. Stát se však může i  to, že po smrti panovníka s vyřešeným nástupnictvím se jeho synové začnou prát o moc a uvrhnou říši do občanské války.

Zatím nevíme, do jaké míry budeme panovnické vlastnosti a manýry sami korigovat, nebo zda je budeme dokonce určovat. Příliš velká osobní svoboda by asi negativně zasáhla do vyprávění reálných dějin, na němž si Europa Universalis tolik zakládá. Možná snad ale v multiplayeru by se mohla popustit uzda fantazie, ne? Proč by nemohl Napoleon na Korsice pořád jen škrábat brambory a proč by generál Königsmarck nepřivezl z Prahy domů jen sazenice cibule? Na Europu Universalis IV se těšíme jako na ručitelku i jako fabulátorku dějin.