Empire: Total War – GC08 dojmy

Nový díl strategické série Total War se přesouvá do osmnáctého století. S tím přichází větší herní mapa (celý svět rozdělený do spousty provincií, padesát různých národů k ovládnutí), rozmanitější a zajímavější možnosti diplomacie a intrik, ale především: obrovské změny v bojových technologiích a taktikách. Nástup střelného prachu doslova převrací umění války, navíc se důležitým bojištěm vedle země stává i voda a hráči si tak mohou vychutnat nádherné lodní bitvy, nichž klíčovou roli hraje vítr, manévrování, počty děl, vhodná volba munice, správné načasování, kdy zahákovat nepřátelskou loď, atd. Přestože se ale lodě objevují na většině screenshotů a bitvy na vodní hladině patří k nejpropagovanějším novinkám, zaměřila se GC 2008 prezentace na něco jiného: na příkladu bitvy o dobytí města Lipska chtěli tvůrci předvést, co nového přinese rozšíření jednotek o mušketýry, sapéry či dělostřelectvo do taktiky "obyčejných" střetů na souši.

Bitva o Lipsko začíná taktickým rozestavením jednotek. Střed pruské armády tvoří pěchota s mušketami, na levém i pravém boku ji mají podpořit děla. Nalevo je chrání sapéři, kteří před artilerii rozmístili cosi na způsob primitivního minového pole, napravo roli ochránce hraje divize kavalerie. Soupeř ale není včerejší a dobře si uvědomuje, že mu děla způsobují značné ztráty. Vylepšená AI dle slov autorů neustále přepočítává situaci na bojišti: jaké má sama k dispozici zbraně, jaké zbraně má k dispozici soupeř; a zvažuje silné a slabé stránky.

Britové se rozhodli zaútočit zboku vlastní kavalerií. Přišel čas na překvapení, které má Prusko v záloze: už už se zdá, že rozjetí jezdci rozmašírují bezbranné kanonýry, když jedno a druhé kliknutí spustí dvě dávky eplozí. Vzduchem létají mrtvá těla lidí i zvířat, šťastnější zbytek britské jízdy ztrácí veškerou morálku a obrací se na zbabělý útěk, zůstává za nimi žíznivá čára a proud koňských koblih.

Polívku míchanou bajonetem nazývaj vojáci bujonetem

Ve středu bitevního pole proti sobě stojí dvě vyrovnané armády mušketýrů. Prusové i Britové se skryli za nízkými zídkami a pálí po sobě jednu dávku za druhou, jen málokterá ale nachází svůj cíl. Systém krytí nyní více odpovídá realitě, a tak hra rozhoduje rovnou o fyzickém poškození, ne jen o nějakém bonusu či postihu k obraně, podle toho, zda jednotka stojí za stromem, nachází se uvnitř domu, nebo se krčí za kamenným přístavkem. Britové získávají v přestřelce mírnou výhodu a AI usuzuje, že nastala vhodná chvíle pro přímou konfrontaci. Vojáci pod červeno-modro-bílou vlajkou nasazují bajonety, přeskakují zídku a vrhají se odvážně čelem směrem k nepříteli. V bajonetovém režimu nemohou střílet, když se ale dostanou dost blízko, nadělají z pruských vojáků dobrý základ na tatarský biftek. Prusové neustupují, ale horečnatě nabíjejí muškety a míří. Hráč čeká. Britové jsou už pár metrů před zídkou, teprve teď hráč kliká na tlačítko "fire" a ničivá salva posílá útočící vojáky k zemi. Dobrá polovina se jich svíjí v křečích, zbytek sice pustoší pruské řady, ale AI si dobře uvědomuje, že nemá šanci způsobit citelnou škodu. Britské velení vydává nové rozkazy a stahuje své jednotky na všech frontách směrem k městu.

U kanónu stál a furt jen ládoval

Že stahují jednotky, neznamená, že mají Britové stažené i zadky. Naopak – získávají tím značnou taktickou výhodu. Boj ve městě omezí sílu pruské kavalerie, která se nebude moci rozjet v úzkých uličkách. A Prusové nebudou chtít ani příliš bombardovat město svými děly: kdyby poničili jeho obranu, stalo by se citlivým místem jejich vlastní říše ve chvíli, kdy by jej úspěšně obsadili. Přesto Prusové děla posouvají a snaží se jimi dorazit ustupující pěchotu, která se skryla do jednoho z domů u cesty. Systém obsazování budov je nový, stejně tak novinkou je významnější vliv počasí. Bitva o Lipsko se odehrává v létě, kdy je půde tvrdá, a tak od ní koule odskakují. Kdyby pršelo, zapadly by do bláta a účinnost střelby by klesla. O tom, že se v silném větru a děšti hůř míří, ani nemluvě. Prezentující vývojáři na to navazují několika objevnými radami pro globální strategii (neútočte na Rusko, když se blíží zima, neútočte na Indii, když se blíží období monzunů), mezitím Prusové vyhánějí Brity z předsunutých pozic a vstupují do ulic města Lipska.

Obsazení města je nyní složitější: vyžaduje po hráči, aby skutečně ovládl celý jeho prostor, nestačí jen v rychlosti jím proběhnout. AI si je toho dobře vědoma. Chytře stahuje své jednotky a když se Prusové shromáždí na náměstí, zaútočí na ně ze dvou a posléze dokonce ze tří stran. Mušketýři se musí bránit a jejich morálka klesá, zatímco posily se zpoza hranic města blíží zoufale pomalu. Už už to vypadá na neúspěch, když z ničeho nic Britové podruhé v jednom střetu zatroubí na ústup. Lipsko opět patří Prusům, jen je otázkou, na jak dlouho: AI se rozhodla, že obětuje město, zachovala ale velmi silnou armádu, která může způsobit velké škody jinde...

Bastila padá, s ní hlavy králů

Prezentace Empire: Total War v Lipsku končí ďábelsky rychlým výčtem "features". Vývojáři deklamují, že v kampani bude roli hrát 50 národů a mapa že je největší ze všech Total War her. V otevřené kampani půjde vyhrát samozřejmě bojem, ale také ekonomickou nebo diplomatickou dominancí. Ve hře vystoupí 385 různých jednotek a najednou v bitvě půjde zobrazit až 10 000 mužů. AI se bude lépe chovat při intrikách a diplomacii: nepodrazí dlouholetého spojence jen tak, ale bude dávat nějaký čas signály (nepřiměřené požadavky, projevy nespokojenosti...). A závěrečná libůstka: u velkých říší může dojít nejen k rebelii, ale i revoluci – a hráč si bude moci po čase dokonce vybrat, jestli chce pokračovat jako stávající vládce, nebo se stát velitelem revolučních sil.

Ať žije revoluce, ať žije svobodné Lipsko!

(jen si tak říkám, nebylo by nám v sousedství s Brity lépe?)