Dishonored

Kdybyste Samu Fisherovi dali za úkol někoho zlikvidovat, nejspíš by si vystačil s obyčejným nožem a docela diskrétně svůj cíl zbavil života. V očekávané stealth akci Dishonored by se hlavní hrdina Corvo Attan vypořádal s tímtéž úkolem asi jiným způsobem. Jemu totiž nedělá problém vytáhnout pořádnou dýku, zavrtat ji hluboko do krku protivníka a nechat ho ležet v řečišti krve.

Další muž se železnou maskou

Možná za radikálnějším přístupem k problému stojí samotná podstata, která má vzhledem k předcházejícím příběhovým událostem pro hlavního hrdinu mnohem ráznější dopad. Kdyby vás totiž někdo neprávem poslal do vězení s čekáním na trest smrti za vraždu císařovny, jejímž krveprolitím si ušpinil ruce někdo zcela jiný, také byste si v cestě za odplatou nebrali servítky. Avšak nebýt záhadného muže jménem Outsider, nikdy by už Corvo mříže neopustil, neboť jenom díky speciálním schopnostem, jimiž byl z nějakého dosud neznámého důvodu obdarován skrze fajnové tetování na ruce provedené právě tímto podivínem, se mu dostalo vysvobození.

Autoři z Arkane Studios nejprve chtěli situovat děj do ulic Londýna, ale protože zjistili, že jim pro své účely nepostačuje, rozhodli se jím pouze inspirovat a vytvořili si vlastní fiktivní město zvané Dunwall, které si steampunkovým způsobem přizpůsobili. Poskytnout hráči více cestiček, jakými se může dopravit na místo určení, je totiž pro Dishonored podstatné, protože vám chce ve všech směrech dát volnou ruku v rozhodování. Nedočkáme se sice otevřeného světa, příběh se bude odvíjet postupným plněním úkolů a vše na sebe bude plynule navazovat, avšak o nějaké linearitě tu nemůže padnout ani slovo. Když jsme totiž v úvodu mluvili o brutální formě zabití, neznamená to, že jejich provádění bude nevyhnutelné, ale jen ve výčtu možností.

Král krysa

Stejně tak jako můžete každého chladnokrevně poslat k zemi s hlubokou smrtelnou ránou, nabízí se zároveň možnost tichého plíživého postupu s třeba jen minimálními a decentně provedenými usmrceními klasickým udušením. Tvůrci dokonce tvrdí, že lze celou hru dokončit, aniž byste někoho odpravili ze světa (logicky kromě vynucených dějových momentů). Vše tak nasvědčuje velké flexibilitě, díky níž si můžete vybrat ten způsob postupu, který je vám nejbližší. Široká paleta možností se řadí ostatně mezi něco, na co se hra velmi soustřeďuje a dá vám to znát i skrze nadlidské schopnosti, jimiž se můžete volně ohánět. Teleport poslouží k rychlému přesunu třeba z balkónu na ulici a dosažení kýžených míst. Zastavit čas se pak může uplatnit v bitvě, kdy vyšlete náboje proti čtyřnásobné přesile, a po zpětném přepnutí samozřejmě všichni hezky popadají k zemi. Specialitou je pak schopnost převtělit se do krysy, zvenku vlézt do šachty, bez povšimnutí se prosmýknout kolem kuchařek a převtělit se zpátky už v útrobách objektu. Dostupná budou samo sebou i jiná zvířata, ovšem krysy najdou další využití i v tom, že jimi můžete nechat v rychlém časovém sledu spořádat klidně i člověka (samozřejmě početnější smečkou) a použít je tak jako působivou zbraň.

Ovládat můžeme ale i protivníka, kterého v zastaveném čase půjde postavit před vlastní kulku – následující scénář si můžete domyslet. To je jen stručný výčet toho, co všechno nám hra v tomto směru nabídne. Nezapomíná se ale zároveň na ty, kteří nadpřirozeným věcem příliš neholdují a preferují standardnější způsoby. Pro ně jsou krom ručních zbraní (samostříl či dýka) připraveny takové vychytávky jako vyhazování hlídkujících stráží z balkónu, efektní napadnutí svrchu a jiné praktické způsoby, k jejichž odhalení určitě ještě dojde. V jednom z trailerů jsme se pak mohli přesvědčit, že běhání po střechách nebude asi ojedinělou záležitostí, a jestliže se podobná vcelku unikátní prostranství stanou běžnou praxí, určitě bychom neměli nic proti tomu.

Kuk!

Přestože se o Dishonored leckdy tvrdí, že je žánrovým mixem, nejblíže má určitě ke stealth podobě a tomu se jistým způsobem podřizuje. Proto ačkoliv hlavní hrdina disponuje skutečně nevídanými schopnostmi, asi si neporadí s tuctem naběhnutých protivníků a v tom případě by volil raději kvapný úprk. Záměrem autorů ale je, abyste se vyhroceným nepřehledným situacím vyhýbali jako čert kříži a postupovali potichu, aniž by si vás kdokoliv zpozoroval. O určení pozic nepřátel vám přitom může pomoci nejenom vizuální kontakt, nýbrž i autory avizovaný hlasový projev nepřátel, podle něhož dobře poznáte, zda je za rohem v dostatečné vzdálenosti od vás nebo stojí jen pár metrů od vašeho působiště. Líbivým prvkem je i pozorování pokoje skrz klíčovou dírku, díky čemuž se můžeme na nejbližší útok co nejlépe připravit či si vyhledat následující úkryt.

Spolehlivý úkryt před nepřáteli bude hrát roli totiž prakticky neustále, neboť jak jsme mohli vypozorovat ze zveřejněných trailerů (otitulkovaná videa od Tomáše Nadrchala naleznete na HrejTV), po exteriérech se budeme pohybovat i za denního světla, čímž se nám mnohé situace podstatně ztíží. Přeci jenom noční hodiny nám zajistí lepší podmínky pro plíživý přesun, přičemž se sluší dodat informaci o přítomném indikátoru viditelnosti, díky němuž si budeme moci náš status nepřetržitě kontrolovat. Sympaticky se také jeví tvrzení vývojářů o tom, že se snaží vyvarovat cut-scénám, které by zbytečně připravovali hráče o možnost ovládání, a proto k nim bude docházet v těch nejnutnějších případech. Tím dobře naznačují, jak moc jim záleží na intenzivním ničím nerušeném zážitku, jemuž by značnou měrou měla přispět i pohlcující atmosféra, díky níž se skutečně oprostíme od reálného světa a více se vžijeme do role nekompromisního, ale přesto opatrného vraha na slovo vzatého.

Hra Dishonored zkouší něco nového, vypůjčuje si myšlenky z jiných her, trochu experimentuje s vlastními a slepuje vše dohromady tak, aby působila kompaktním dojmem. Kreativita a široké spektrum možností nás pak přesvědčují, že má titul našlápnuto dobře. Studio Arkane nám potom tu jistotu dodává.