Deus Ex: Mankind Divided

Sérii Deus Ex jistě není třeba nijak obšírně představovat. Letitá first person akce s prvky stealth a především s hlubokým příběhem plným iluminátů a intrik slavila v létě 2011 pompézní návrat a vytřela zrak všem nevěřícím Tomášům – Deus Ex: Human Revolution byl po všech stránkách skvělou hrou a až na drobné výtky týkající se například boss fightů se jednalo o důstojného nástupce snad již legendárního prvního dílu. Příběhový prequel však skončil nedokončený – mechanicky augmentovaní lidé stojí na okraji společnosti a do nanoaugmentací prvního dílu ještě zbývá ujít velký kus cesty. Těžko však od nadcházejícího Mankind Divided očekávat nějakou revoluci technickou či herní – E3 a následující dny přinesly příslib hry, která dopoví příběh svého předchůdce, povypráví o xenofobii a lidské nenávisti, a přinese pokrok spíše v mezích zákona. Očekávat tedy lze opět first person akci, ve které hraje prim příběh, morální dilemata a především svět, kde i ta sebemenší volba může mít fatální následky. Zkrátka Deus Ex takový, jaký jej máme rádi.

VÝLET DO SLUNCEM ROZPÁLENÉ DUBAJE

Ukázka, kterou si Eidos Montreal přivezli na E3, vzala hráče do sluncem zalité Dubaje. Atmosféra tepla však byla snad jediným pozitivem. Adam se musí vrhnout do práce a zamezit nekalému obchodu se zbraněmi. Na ukázce tvůrci prezentovali možnost voleb a jejich (v tomto případě pouze krátkodobých) následků. Adamův parťák se v jeden moment ocitne v přestřelce a je třeba mu pomoci, rychlý postup ale samozřejmě znamená upoutání pozornosti, jenže stealth přístup může znamenat prodlevu a smrt blízké osoby. Jak se rozhodnete?

Hráči se dočkají otevřeného sandboxu, ve kterém je největší zbraní jejich vlastní důvtip.

Právo volby k otevřené hratelnosti Deus Ex od nepaměti patří a důležité bude samozřejmě i tentokrát. Způsob, jakým hráči Adama dovedou do konce, je jen na nich samotných a cest bude vždy k dispozici více. Příslušnost Adama k represivním složkám státu sice něco nalinkovat může, kolem a kolem se však hráči dočkají otevřeného sandboxu, ve kterém je největší zbraní jejich vlastní důvtip.

SEGREGACE MĚSTA PRAŽSKÉHO

Policejní práce je tedy hlavní náplní Adamova zaměstnání. V novém díle se stává členem speciálních jednotek Interpolu a zaměřuje se na boj s terorismem. Jenže nic není černobílé a hráči se tak brzy ocitnou na velmi tenké hraně mezi terorismem a prostým bojem za vlastní lidskou důstojnost ve světě, kde jsou segregace a xenofobie na denním pořádku. Po incidentu z konce předešlého dílu (autoři z možných zakončení vybrali pro kánon cestu chaosu, tedy situaci, kdy byla mořská základna zničena a do světa se nedostaly podrobnosti o násilném chování vylepšených lidí) se uzákonil apartheid a například pražské metro tak oddělí lidi „zdravé“ a ty vylepšené.

Technologický pokrok jde v univerzu hry překotně kupředu a jeho vlivem se část populace ocitá na hraně. Vylepšeným lidem nikdo nevěří a odsouvají je na okraj společnosti. Segregací to začalo, uzavřenými tábory to pokračuje, a podnítit v takové atmosféře nenávist je až trestuhodně jednoduché. Původní význam slova terorismus v takovém světě ztrácí význam – tito lidé se přeci jen snaží získat nazpět své místo na slunci a vyjít z kanálů, lze jim tak něco zazlívat? Účel přeci světí prostředky, je ale třeba někoho pro vyšší dobro zabíjet? A jak se s takovým údělem popasují sami hráči?

VOLBA JAKO NÁSTROJ

Scenáristka Mary DeMarle popisuje tvorbu příběhu hry skrze systém zvaný „The Tree of Life“ – větvené schéma voleb hráče a jejich následků, které si vývojáři vytvořili v Excelu. To prý sice nebyla nejlepší volba nástroje, ale budiž. Tvůrci se každopádně při tvorbě vyprávění museli vypořádat například s tím, že emotivní scéna by měla být emotivní pro všechny hráče, tedy i napříč jejich styly hraní. Prostá tříminutová pasáž se tak kupříkladu protáhla na rovných 30 stránek scénáře. V souvislosti s tím také Mary DeMarle opakovaně zmiňuje tajemnou poslední misi hry – jak se k ní hráči dostanou a jaké možnosti voleb k ní mohou vést, to prý ani není možné dopočítat. Finále se zkrátka může odehrát mnoha různými způsoby, počet konců však zatím ještě neznáme.

Příběhové pozadí doplňují i povalující se materiály a velkou porci vyprávění tak zprostředkovává samotné interaktivní prostředí.

Obrovskou porci příběhu přitom vyprávějí i postranní mise – ty lze sice zcela vynechat, hráči tak ale mohou přijít o důležité detaily a o barvité příběhové pozadí. To doplňují i všude možně se povalující materiály a samotné interaktivní prostředí, jeho průzkum a například dostupné počítačové terminály s emaily.

TITULKY TO NEKONČÍ

Jen příběhem ale není hráč živ a oproti původním dílům se autoři zaměřili i na otázku replayability. Dohrání hry ještě nemusí znamenat absolutní konec a tvůrci tak do hry přidali odjinud známý new game + režim. V tom si budou moci hráči rozehrát příběh odznova s již vypiplanou postavou Adama Jensena a vyzkoušet si tak jiné volby a trochu odlišný průchod hrou.

i Zdroj: Hrej.cz

Rovněž úplnou novinkou je režim výzev skrývající se pod názvem Breach. Jedná se o soubor zhruba 75 od zbytku hry zcela oddělených misí, které se odehrávají ve virtuální realitě. Hráč vtělí do role hackera jménem Ripper. Ryze arkádová akce má jediný úkol – ve stylu Trona infiltrovat ostrými polygony vytvořenou základnu (ztělesnění firewallu), ukrást data a uniknout. Nepřítel se přitom brání drony, sentinely i obrannými věžemi. RPG prvky v tomto režimu zprostředkovávají upravitelné zbraně a postavy s virtuálními agumentacemi. Hráče by přitom měly kupředu hnát online žebříčky a možnost okamžitě svůj výkon porovnat se zbytkem světa i se svými kamarády.

Pokud jste u posledního odstavce pozvedli obočí a kroutíte hlavou, tak se nebojte. I přes takovéto pokusy o originalitu navzdory odkazu série nás v srpnu čeká pravděpodobně jedna z největších událostí herního léta, ne-li rovnou celého roku. Deus Ex: Mankind Divided možná nezbortí svět revolučním pojetím, funkční prvky minulého dílu ale nadále rozvíjí a vylepšuje. A co se týče například na začátku zmíněných soubojů s bossy, tak i ty půjde projít bez jediného výstřelu. Ostatně jako celý zbytek hry. A je to právě ta možnost volby, kterou Deus Ex v dnešní produkci vyniká.