D4

Název této hry indikující dálniční cestu nechává hráče v naprostém nevědomí. Teprve rozpis této zkratky - Dark Dreams Don‘t Die - dává tušit, že půjde o cosi temného. A navíc divného. Za projektem nestojí nikdo jiný než nadějný zástupce nové japonské herní vlny Hidetaka Suehiro. Ten naposledy spáchal titul Deadly Premonition - ryzí ukázku kontroverze ne nepodobnou seriálu Twin Peaks, na kterou měli i ostřílení kritici radikálně odlišné názory. Navzdory nijak oslnivému průměrnému hodnocení hra dodnes v intelektuálních kruzích platí za kultovní.

Vsedě, ale pohyblivě

D4 má podobné ambice a už proto ho nebude snadné zaškatulkovat. Kromě neortodoxního příběhu vystavěného na schématu mysteriózní detektivky, což by po zkušenostech s Deadly Premonition na vyvolání zájmu stačilo, bude se třeba vypořádat s dosud neviděnými herními prvky. Ty bazírují na propojení hry s pohybovým ovládáním přicházející konzole Xbox One. A přestože Suehiro, zřejmě z komerčních důvodů, ujišťuje, že si zahrajete i s klasickým ovladačem, je na něm vidět, že se nemůže dočkat, až své nápady předvede v podobě, v jaké je zamýšlel – tedy s využitím Kinectu. Ten stejnak bude standardní součástí konzole, takže stačí překonat vrozenou lenost a nedůvěru k pohybovému ovládání, které se za těch pár let na trhu ještě nedokázalo plně etablovat v obsahově dospělých hrách. Ostatně D4 by ráda přispěla ke změně tohoto stavu.

Dá se říct, že D4 prohloubených možností nového Kinectu využívá do mrtě. Nemusíte se bát, že byste museli pantomimicky působit vstoje před televizí. Můžete se pohodlně usadit do křesla a hra vás rychle seznámí s překvapivě snadným a intuitivním ovládáním. Například s otevřenou dlaní a pohyby prstů se budete pohybovat, zaťatou pěstí použijete předměty a poklepáním si na hlavu aktivujete speciální pohled, který vám naznačí, jaké předměty a části prostředí je třeba v dalším postupu zohlednit. Vzhledem k tomu, že se budete věnovat tomu, co bychom postaru nazvali adventurní činností, nevyhnete se ani rozhovorům. V nich autoři počítají s ovládáním prostřednictvím hlasu, kterým budete volit jednotlivé konverzační možnosti. Prezentace na japonské Tokyo Game Show ujistila nerodilé mluvčí v tom, že na ně hra bude reagovat i s jejich přízvukem.

Příběh na pokračování

D4 bude epizodicky vydávanou hrou se silným příběhem, která by v tomto ohledu mohla navázat na nedávný megaúspěch The Walking Dead. Potenciál příběhu je nicméně těžké posoudit. Známo je jen tolik, že se hlavní hrdina David snaží vypátrat vraha své manželky a jedinou stopou, kterou na začátku disponuje, je písmeno D. Na hře je znát lehká inspirace filmy Christophera Nolana Memento a Počátek. Jakmile hrdina najde některý ze speciálních předmětů, takzvané memento, přesune se určitým způsobem zpět v čase.

Přestože bude D4 zejména o důvtipné interakci s prostředím a rozhovorech, dojde také na souboje, které mají opět ambici být zcela odlišné, než jaké jsme je dosud v adventurách i napříč jinými žánry mohli vidět. Pravděpodobně se celá jedna epizoda bude odehrávat na palubě cestovního letadla, které je vytvořeno s obrovským důrazem na detail a možnost interakce s téměř čímkoliv. Prakticky na každém kroku uličkou budete mít co dělat, na co se podívat, čeho se dotknout, a to třeba i na záchodě.

V letadle s feťákem

David se na palubu dostane kvůli jistému člověku, který podle všeho něco ví o smrti jeho ženy. Jenže spolu s ním je v letadle také sjetý drogový dealer, kterému ve stísněném prostoru definitivně rupne v hlavě, ukope dotyčnou osobu a v amoku se vrhne i na hráče. Souboj začíná tím, že se vyhýbáte vrhaným předmětům pohyby rukou podle naznačených tras, jež se objevují na obrazovce, a přitom se snažíte k dealerovi propracovat skrz panikařící cestující. Jakmile se do ovládání dostanete, budete si připadat tak trochu jako v taneční hře. Mělo by to být ale zábavné a řešené nikoliv jako prosté quicktimovky, nýbrž jako sofistikovanější reakce na činnost protivníka.

Na předem daných místech se spustí takzvané "Synchro Stunts", momenty vyžadující zaujmutí jisté pozice. V jednom z nich se drogový dealer zmocní baseballového míčku, na což hrdina reaguje uchopením povalující se nohy figuríny a zaujetím odpalového postoje. Napraný dealer pochopitelně hodí, David dobře odpálí, a to přímo feťákovi do obličeje. Vše si vychutnáte v detailu se zpomalenou kamerou. Snad ještě zábavnější, a to i pro hráčovo okolí, je další stunt, ve kterém David vezme palubní megafon a na hráči je, aby co nejhlasitějším reálným křikem zasáhl dealerovy uši a usadil ho tak do křesla.

Možná, že D4 nastaví směr adventurnímu žánru tak, aby přežil nejen na konzolích nové generace (případně rovnou obživl), ale navíc se stal jedním z těch, kdo moderních technologických vymožeností dokáže využívat na maximum.