Company of Heroes 2 Článek Company of Heroes 2 - dojmy z bety

Company of Heroes 2 - dojmy z bety

Dan Kremser

Dan Kremser

24. 4. 2013 22:36 10
Reklama

Beta testy, zátěžové zkoušky a Bůh ví co ještě jsou dnes tím nejjednodušším způsobem, jak namlsat hráče a zároveň zjistit, kolik že serverů máte při startu hry zapojit. Někdy se to podaří a jindy to dopadne jako v případě Sim City, ale to už je vedlejší. Druhé Company of Heroes totiž startují až v červnu a do té doby zbývá ještě moře času.

Mnohem důležitější nyní přece je, že jsme si konečně mohli zahrát echtovní AAA strategii a to rovnou z druhé světové války, což je období, které je hrám momentálně zapovězené pod pohrůžkou neúspěchu. A je to škoda, hráči totiž přicházejí o ikonické T-34 hrdě čelící Tigerům na pláních ruské tajgy, poklidný venkov zažívající nervy drásající souboje rudé armády s německými minometčíky a extrémně účinné plamenomety nelítostně tlačící vojáky Wehrmachtu zpět do teplých krajin. Tohle všechno a ještě mnohem více vás totiž během tohohle výletu do historie čeká.

Menší nostalgie

Nemá cenu chodit okolo horké kaše a rovnou přiznáme, že se nám návrat do dětských let, kdy jsme si ještě měli čas hrát na tankisty nebo obyčejné pěšáky líbil. Po opravdu dlouhé době se nám totiž vrací královský žánr RTS a to rovnou od mistrů ze studia Relic. Tvůrci pecek jako první Company of Heroes nebo Warhammer 40k: Dawn of War zkrátka umějí a tak trošku znají recept na úspěch, který ne a ne opustit. Ne jinak je tomu i v případě druhého dílu legendární druhoválečné strategie a kdo čekal razantní změny a novátorský přístup, ten může jít rovnou o dům dál. Tedy minimálně v případě multiplayeru, který byl jako jediný v betě přítomen.

Company of Heroes jsou jednoduše pořád tou stejnou hrou. Minimálně to tak vypadá na první pohled. Základní principy totiž zůstaly naprosto totožné a vy tudíž stavíte budovy, snažíte se obsazovat body, ze kterých plynou suroviny a pak rekrutovat a vyrábět menší skupinky jednotek, s nimiž v ideálním případě přejedete protivníka. V Relicu se ale rozhodně neflákali a jestliže změny neobjevíte ihned, po pár hodinách je najdete zcela určitě. Většina vylepšení se totiž odehrála někde za oponou a nutno dodat, že jsou to změny nakonec docela patrné!

Vzhůru na ně!

Jednou z hlavních novinek je daleko větší důraz na plynulejší a akčnější bitvy. K nelibosti skalních fanoušků tak ubylo výzkumu a ani vylepšování jednotek na vás už povětšinou nečeká. Někomu to může vadit, my co jsme odchovaní na StarCraftu to však kvitujeme s povděkem. Hra totiž má spád hned od prvních minut a i obsazování prvního strategické bodu se může rychle zvrtnout v menší Stalingrad.

Příklon k akci však nemusí nutně znamenat rezignaci na taktické možnosti. V případě Company of Heroes 2 je to spíše naopak a naplánovat si postup a pak ho také s pečlivostí provést je životně důležitým detailem, na který však často budete zapomínat. Pořád je totiž dost věcí, o které je potřeba se starat. Zároveň mnohdy musíte bojovat na dvou frontách, starat se o stavbu budov a do toho ještě přemýšlet nad skladbou vlastní Rudé armády, nebo Wehrmachtu. I přes lehkou redukci je totiž jednotek stále požehnaně a určitě vám nebude chybět žádný známý kousek. Všechny jednotky jsou navíc stále stejně propracované a disponují alespoň jednou speciální schopností, která může nejednou zvrátit úplně prohranou bitvu. Je toho zkrátka hodně a vy tak s největší pravděpodobností budete zautomatizované specializace a místy trošku méně bohaté možnosti ještě přijímat s radostí.

Krutá zima

Aby také ne, když do hry oproti předchozímu dílu daleko více promlouvá samotné okolní prostředí. Obzvláště počasí nyní hraje velmi důležitou roli a když přijde sněhová vánice, pečlivě naplánovaná letní ofenziva je ta tam. Ruská zima totiž umí být opravdu krutá a neušetří ani techniku ani vojáky. Obzvláště ti druzí pak na mrazu vyloženě trpí a pokud neudržíte armádu v teple, velmi rychle můžete prohrát. Škoda jen, že autoři nešli ještě dále a neaplikovali stejně zkázonosné počasí i na vozidla, se kterými toho zima moc nenadělá. Tedy pokud je náhodou nepostavíte na zamrzlou řeku a po jednom dobře trefeném minometném granátu nepřijdete o polovinu tankového praporu.

Takovéhle momenty jsou příjemným zpestřením a pěkně se odrážejí i na grafice. Ta je však víceméně totožná s první hrou a i přes pěkné detaily povětšinou spojené s nově se objevujícím sněhem se nejedná o žádné terno. Nedá se však mluvit ani o zklamání. Prostě standard, který už je ale u strategií tak nějak pravidlem. Co však pravidlem není a doufáme, že u finální hry ani nebude, je balanc jednotlivých jednotek. Jestli se něco v Relicu opravdu nepovedlo, jsou to přehnaně účinné minomety, zcela ultimátní plamenomety a sílu tanků až moc převyšující protitankové zbraně. Všechno jsou to ale problémky, které se dají vyřešit naprosto jednoduše.

Zajímavý návrat

Mnohem důležitější je, že po pár hodinách multiplayerového řádění vypadají druhé Company of Heroes stále stejně lákavě. Pravdou sice je, že se stále jedná o téměř totožnou hru a většina změn jsou detaily. Jsou to ale detaily velice příjemné a my pevně věříme, že značce zařídí místo na výsluní ještě na dlouhou dobu. Podobně kvalitních strategií je ostatně jako šafránu, a tak si těch pár zaslouží opravdu speciální zacházení.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama