Civilization Revolution

Reklama

Konzole a strategie – spojení, jež se za léta nelítostných verbálních přestřelek mezi majiteli PC a konzolisty stalo synonymem zbraně posledního soudu. Nehledě na váhu přednesených argumentů, nehledě na silná slova, záchvaty zuřivosti, podplácení, vyhrožování a naříkání, na tento neblahý argument nenašel konzolový advokát odpověď nikdy. A co strategie, saláti? Máte na těch svých krabicích strategie? Říká PCčkář s vítězoslavným úšklebkem. Nemáte! A když máte, přejete si abyste raději neměli. Tak špatné totiž jsou. Konzolista se kouše do rtu a zatíná pěsti. Ale mlčí, ví že svou argumentační bitvu právě prohrál. Změní tento neblahý stav Sid Meier a jeho Revoluce?

Proč se těšit

Na jednu stranu je zde prostor pro nezřízený optimismus. Nápad na civilizační Revoluci vzešel z hlavy samotného Sida Meiera a vývoje se neujal nikdo jiný, než jeho mateřská společnost Firaxis Games. Základy jsou stále stejné, tak jsme na ně zvyklí a jak je máme rádi: vypiplat si svou civilizaci od doby bronzové, až po mezihvězdné cestování, navazovat kontakty se sousedními národy, uzavírat smlouvy, obchody, ničit a plundrovat, objevovat a vynalézat – to vše s cílem dovést svůj národ k vítězství, ať už silou vojenskou, ekonomickou, kulturní či snad vědeckou. Revolution je plné rozkošných novinek, je údajně „dávným snem Sida Meiera“, je to Civilizace, jak si ji vždy přál, je to mokrý sen nezarytějších fandů série. Má to však i svá ale…

Proč se bát

Konzolová Civilizace má být značně zjednodušená a přístupnější širšímu hernímu publiku. Barevnější, vtipnější, plná nadsázky, bez zbytečných menu s větší důrazem na akci a přímočaré jednání. Doba potřebná pro dohrání se má výrazně zkrátit (až na tři hodiny) a - teď se chytněte něčeho dobře uzemněného – po dohrání kampaně čeká na hráče sekvence s hromadným tanečkem všech zúčastněných vůdců na oslavu ukončení bojů. Údajně se jedná o výslovné přání samotného Sida Meiera. Ostatně tančit a zpívat se prý bude ve hře hojně…

Proč si počkat

Úplnou novinkou by měl být přepracovaný systém upgradování jednotek. S dobře známým postupem na další zkušenostní úroveň bude totiž nově spojena možnost výběru z několika bonusů. Vojáky bude možné upgradovat po úspěšné bitvě na skauty, přeměnit v neviditelnou jednotku ninjů se stoprocentním bonusem při dobývání měst, vybavit schopností automatického doléčení po boji nebo možností táhnout v jednom kole dvakrát. Novinkou je také možnost sloučit tři jednotky do jedné velké, přičemž dojde ke kumulaci všech již dosažených upgradů. Vzniká tak ohromná destruktivní síla, která před hráčem otevírá široké možnosti mixování bonusů a vytváření na míru šitých bojových skupin. Přestože už i tento prvek se hardcore povaze klasických Civilizací podstatně vymyká, působí na nás svěžím a originálním dojmem. Do hry, která se pro zkušeného hráče často mění spíše v rutinu, může vnést tolik potřebný prvek nepředvídatelnosti a improvizace.

Ostatní novinky už nás spíše děsí, přestože nepochybujeme, že mají v plánu Sida Meiera své nezastupitelné místo. Jsou to zejména živí a rozverní ministři, kteří se každou chvilku vynoří na obrazovce a zasvěcují hráče do tajů, výhod a potřeb svého rezortu. Často mezi nimi dojde k ostré výměně názorů a šťouchanicím, to když se například uprostřed vyjednávání s Napoleon vyřítí na obrazovku ministr obrany, odstrčí tělnatého Francouze stranou a začne plamenným přednesem obhajovat nutnost války s tímto proradným žabožroutem. Rovněž vůdci ostatních národů výrazně ožijí. Podle řeči těla, výrazu a jiných vedlejších projevů bude možné během vyjednávání odhadovat jejich postoj k právě projednávané otázce. Grafika nabude výrazně cartoonového stylu, jednotky na mapě se dočkají spousty legračních animací, dojde také na oživení tradičního korunního sálu – nově se v něm budou kumulovat trofeje a dary, jako například břišní tanečnice nebo sbory potulných zpěváků a kejklířů. Zmizí znečištění, zmizí nutnost prokousávat se složitým vývojovým stromem, sledovat lodě při cestách za objevováním nových kontinentů. Zkrátka odlehčení na každém kroku. Jen abychom vůbec tu starou Civilizaci ještě poznali.

Proč si hrát

Jestliže v nás některé Meierovy kroky vyvolávají obavy, rozsáhlé multiplayerové možnosti konzolové Civilizace rozhodně patří k těm spíše očekávaným novinkám. Do hry by se měly, ať už v bodovaných nebo čistě odpočinkových zápasech, dostat vždy čtyři hráči, a to ve volném souboji čtyř národů, ve hře jeden na jednoho nebo koalici dvou proti dvěma. Tříhodinovou hru bude možné kdykoliv v jejím průběhu uložit, podporována má být jak hlasová, tak i obrazová komunikace. Na každý pád, svižnější a přímočařejší hratelnost může multiplayeru jenom pomoct.

Obavy s námi cloumají jako hurikán Kyril, přesto se na novou Civilizaci nemůžeme netěšit. Jak celý ten posun směrem k masovějšímu publiku dopadne se dozvíme až v polovině příštího roku, a to na konzolích Xbox 360, PS3, Wii a Nintendo DS. PSP bylo pro nedostatek pracovních kapacit vyloučeno, stejný důvod stojí také za předčasně avizovaným zpožděním projektu pro konzoli Wii.

Reklama