Call of Duty: Modern Warfare - dojmy z Gamescomu
i Zdroj: Hrej.cz
Call of Duty: Modern Warfare Článek Call of Duty: Modern Warfare - dojmy z Gamescomu

Call of Duty: Modern Warfare - dojmy z Gamescomu

Tadeáš Pepř

Tadeáš Pepř

20. 8. 2019 18:15 1
Reklama

Už jen dva roky chybí značce Call of Duty do plnoletosti. V Německu si dokonce může legálně objednat pivo už dnes. Během těch dlouhých šestnácti let se jen jednou stalo, že by nevyšlo žádné pokračování, kromě roku 2004 volala povinnost s železnou pravidelností každý podzim. A čas od času volala tak úspěšně, že na blockbusterovou kampaň a divoký multiplayer vzpomínají hráči dodnes. To je bezesporu případ série Modern Warfare, která v roce 2007 vymanila značku z vyčpělého prostředí druhé světové války a z Call of Duty udělala skutečný fenomén multiplayerového hraní. Pokračování v letech 2009 a 2011 na čtyřku navázala, po letech kvalitativní amplitudy však muselo studio Infinity Ward zařadit zpátečku a… znovuzrodit Modern Warfare. 

STARÉHO PSA…

V rámci Sony koutku (no, spíše pořádného kouta) jedné z hal kolínského výstaviště se nám představil tradiční režim Domination a společně s jedenácti dalšími hráči jsem vyzkoušel, zač je toho v omlazeném Modern Warfare loket. V prvé řadě je třeba poznamenat, že letošní díl není žádným radikálním krokem vpřed (či nedejbože vzad nebo do strany). Z každé minuty zápasu čiší, že tohle je pořád Call of Duty, kde se na taktiku příliš zřetel nebere, kde se zabíjí a umírá jako na běžícím páse a kde dostanou méně zkušení hráči od mazáků pěkně nabančeno. 

Co se naopak vyplnilo do puntíku je odlišné tempo hry

Představovaná kombinace herního režimu a mapy sestávala z dobývání tří vlajek rozházených po v zásadě tuctovém industriálním objektu, kterému nechyběla rozsáhlejší nádvoříčka i úzké chodby. Zkazky o rozsáhlejších mapách, kde využijeme bojovou techniku, jsme si tedy na vlastní kůži vyzkoušet nemohli, obecně hratelná ukázka naznačovala, že tvůrci rozhodně v Kolíně nevyložili všechny karty. Co se naopak vyplnilo do puntíku, je odlišné tempo hry. Ano, stále to není Red Orchestra, kde se pečlivě zvažuje každý krok a hráči vystrašeně dřepí v zákopech, typický nabuzený chaos ale výrazně ochladil pomalejší pohyb postav, o něco pomalejší odezva v ovládání a střízlivější nabídka zbraní. Set tradičních loadoutů nabízel obvyklé součásti arzenálu, od obyčejných útočných pušek, přes speciální výzbroj zásahových jednotek až po brokovnice a rotační kulomety. Zároveň nebyla k dispozici žádná typicky “gamebreaking” zbraň (granátomet v Modern Warfare 2 nebo akimbo FMG9 v Modern Warfare 3), souboje byly tedy příjemně vyvážené a spravedlivé.

KILLSTREAKY TVRDÍ MUZIKU

Naprosto typickým prvkem multiplayeru série Modern Warfare byly killstreaky. Ve své době žhavá novinka, která v dalších letech poznamenala i ostatní série a po Modern Warfare 3 opět upadla do zapomnění, dělila hráče na dva tábory. Ty, kteří je považovali za vítané zpestření hry, a ty, kteří v nich viděli další klín vražený mezi lepší a horší hráče. Jak moc fér je, když vám nepřítel párkrát prožene kulku hlavou a za odměnu vám může na hlavu shodit ručně naváděnou bombu? Později se začalo experimentovat s “nakopávacími” deathstreaky a v druhoválečné epizodě WWII se killstreaky vrátily v poupraveném formátu, skutečný návrat do akce nicméně slaví až teď.

Přímo na bojišti jsem se setkal s osobním sonarem, který poodhalí pozice nepřátel - v kombinaci se zmíněným nižším tempem zápasů šikovná hračka, která do boje vnáší špetku taktizování. Nechyběla možnost shození hodnotného balíčku výzbroje, jehož obsah jsem sám pořádně neprozkoumal, neb jsem ihned zahynul. I díky tomu náš tým sledoval, jak se nebe plní bojovou technikou, před kterou není úniku, holt, Modern Warfare se nezapře. A pokud v duchu na otravné spolubydlící otevíráte notebooky raket Predator, co chvíli vám v uších rezonuje typická hláška ohlašující přítomnost UAV a ze spánku vás budí zvuk bojové helikoptéry, budete si připadat jako doma. 

LETOS JE NÁŠ ROK

Infinity Ward se vyhli zbytečným experimentům. Novinky typu otevírání dveří spíše rozšiřují možnosti pohybu a skrývání po mapách, než aby výrazně měnily ráz hry. Absence nových režimů, systémů Gunsmith nebo bojové techniky navíc neumožnila ukázat jinou tvář Call of Duty, než tu kterou tak důvěrně známe. Graficky tradičně neurazí, ani nenadchne. Rozhodně nemá ambice konkurovat fantastickým scenériím konkurenčního Battlefieldu. Ale o to Call of Duty nikdy nešlo. Na moderních bojištích vždycky vyžadoval skill, přesnou mušku a nervy z oceli. A téhle kuchařky se dle prvních desítek minut, i přes drobná vylepšení, stále drží.

Call of Duty: Modern Warfare - dojmy z Gamescomu
i Zdroj: Hrej.cz

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama