Battlefield Bad Company 2 - první dojmy

Doménou Battlefieldu, jedné z nejprestižnějších značek Electronics Arts, byl vždy spíš multiplayer. To tvůrci změnili až s Bad Company z června roku 2008. Taktická akce samozřejmě multiplayer také měla, u této série až neobvykle výrazný dojem ale zanechala hra pro jednoho hráče, kterou šikulové ze švédského studia DICE prošpikovali štiplavě černým humorem a propracovanou dějovou linií. Vynikající dojem ze singleplayeru chtějí autoři zachovat i u druhého dílu, avšak pořádné grády má tentokrát dostat i multiplayer. Ten jsme si díky klíčům k uzavřené betě, jež je zatím exkluzivní na PlayStation 3 (hra vyjde i na Xbox 360 a konečně také na PC), mohli v redakci vyzkoušet i my. A stálo to za to.

Pouštní městečko otevírá své brány válce

Tvůrci pro betatest uvolnili mapu Arica Harbour, která svou rozlehlostí a mnoha možnostmi dobře naznačuje, co vše by plná verze nakonec mohla nabídnout. Malé městečko je obklopené z jedné strany vyschlou pouští a prohřátými skalisky, z té druhé ji zase omývá moře. Lokace nabízí spoustu zajímavých míst, kde ostře pálí nejen spalující sluneční žár. Cesty lemují polorozpadlá auta, tu roste křoví, onde zase palma, na příhodném místě je připravena barikáda se samopalem, poblíž základny čeká tank. Důraz je kladen na vertikální i horizontální členitost. Prostě vše, jak má být a jak bychom u kvalitní multiplayerové mapy čekali. Snad to bude podobné i u dalších sedmi lokací (tvůrci zatím slibují celkem osmero map) ve finální verzi.

K otestování je v betaverzi přístupný pouze mód Rush (Gold Rush známý z jedničky). Hráči jsou rozděleni na dva týmy – Amíci útočí, Rusové brání. Cílem je v každé fázi odpálit dvojici zařízení. Útočníci k tomu mají omezený počet respawnů. Pokud se jim včas podaří cíle zneškodnit, posunuje se hra na další dva cíle na mapě. Různých sad k odpálení je celkem pět, což standardně vede ke klidně půlhodinovým bitvám. Postupně se přesunujete od otevřenějších lokací spíše pro tanky a další stroje k těm uzavřenějším, kde se mezi různými domky odehrávají kruté řežby jednotlivých pěšáků. Právě v nich se nejvíce hodí spolupráce v čtyrčlenných četách. Jako vždy u podobných her vždy hodně záleží na tom, na koho zrovna narazíte. Srážka s blbcem bolí a co teprve srážka s třemi “inteligenty“ najednou v jedné četě...

Celkem až 24 hráčů si může vybrat ze čtyř povolání (střelec, inženýr, průzkumník, zdravotník), lze je střídat před každým respawnem. Na narození čekáte vždy pár vteřinek a místo si můžete určit podle pohybu svých parťáků. Postavám jde brzy dát do zásoby různé zbraně. Jejich výběr se s rostoucími zkušenostními body (získáváte je za fragy i „asistence“) rozšíří až na 46. Vybere si tak každý. Navíc je lze ještě dále upravovat pomocí různých kitů. Jinak jsou schopnosti jednotlivých povolání vesměs klasické battlefieldovské - útočník má samopal, granáty a spojeneckým jednotkám může doplnit střelivo, technik umí opravit vozidla, průzkumník disponuje odstřelovací puškou a krycím převlekem, medik může uzdravovat spoluhráče, a to i několik chvil po jejich smrti, pomocí defibrilátoru. Oproti prvnímu dílu tedy ubyla třída Specialisty. Její schopnosti byly přerozděleny právě mezi průzkumníka a inženýra.

Brm brrrrmmmmm

Doménou Battlefieldu a hlavním rozdílem třeba od Modern Warfare bylo vždy výrazné zakomponování vozidel a jiných technických vymožeností do bitvy. Nejinak je tomu i v případě druhého dílu Bad Company. Hned v první fázi mapy se střetávají zejména hráči v různých vozidlech. Později vás Arica Harbour zase nutí k rychlému přesunu do míst, kde se aktuálně odehrávají líté boje. Procházka v klapajících bagančatech bývá vzhledem k množství sniperů velmi riskantní, takže je záhodno sehnat nějaké to vozítko. Využít můžete různé džípy, tanky, ale i bleskurychlé skútry. V plné verzi má být dostupných až 15 vozidel. Dovádění s nimi je opravdu zábavné a ovládání intuitivní. Milovníci letectví v Arica Harbour s vrtulníkem létat sami nemohou, alespoň je ale připraven přístroj k přivolání letecké podpory. Bohužel na moři nebyly ani stopy po očekávaných skútrech, ve vodě tak zůstalo u pouhého plavání.

Jednoznačná je sázka tvůrců na realističnost. Nebojte se tak, že by se vývojáři inspirovali u Battlefield Heroes, kde střela do hlavy nemusí znamenat vůbec nic. Tady stačí opravdu malinko a jste kdesi pod drnem. A pokud ne rovnou pod drnem, tak vám alespoň obrazovku pořádně zahaluje krev. Úplné automatické uzdravení trvá o chvilku déle, než je u jiných onlinovek obvyklé. Zpočátku jsem se proti záplavě ostřílenějších hráčů vůbec nechytal. Setkání se soupeřem na vyšším levelu není příjemné, různá vylepšování postav jsou dost znát. Nejvíce mě ale vytáčeli snipeři, kteří mě často odkrouhli neznámo odkud pár vteřinek po návratu do hry. Odstřelovači se stále nemohou plazit po zemi, kleknou maximálně na koleno. I přesto jich bylo při mém testování nejvíce, naopak téměř jsem nenarazil na doktory. Doufejme, že do plné verze všechna specifika povolání autoři vyladí, aby byla opravdu vyvážená.

Demolition 2.0 aneb sestřel si třeba palmu

Velkou devizou autorů je engine Frostbite, který neváhají zmínit snad v každém z promo textů jako "Demolici 2.0“. Ničení je opravdu dobrým prvkem, oproti prvnímu dílu dostává ještě vyšší grády. V taktice jde využít zase o stupeň lépe a působí celkově inteligentněji. Rozhodně se tak nestává, že je za chvíli celé město srovnané se zemí a hráči se nemají kde schovat. Daleko více záleží na síle jednotlivých zbraní a úderů a na celkové statice domu. Snipera schovávajícího se za zídkou na střeše budovy tak na první ránu nepošlete do sutin s celou stavbou, onu zídku ale můžete sestřelit poměrně jednoduše a střelec se tak už nemá kde ukrývat. U domů bylo vše bez výhrad, některé menší předměty ale zničit nešly, což mi ve výsledku komplexní dojem ze zničitelného prostředí v betaverzi trochu kazilo.

Klasicky fantastickým dojmem působí ozvučení, vřava boje se na vás valí ze všech stran. I hlášky Rusů či Američanů dodávají bitvám pořádnou šťávu. Na současné špičce je i grafika, prostředí třeba skvěle dotváří hořící domy a sutiny, které mnohokrát znamenají neprostupnou mlhu prachu. Avšak obecně vše dohromady v Arica Harbour působilo možná až příliš světle. Pravděpodobně to byl záměr daný hlavně rozehřátým prostředím pouštní mapy, na kterou neustále září slunce, srovnání s jinými prostředími zde chybí. Pár nedostatků jsem našel i u textur, času na jejich vychytání je ale ještě dost.

Betaverze běžela technicky bez problémů, přihlašování do hry bylo bleskurychlé, menu přehledná. Snad se tato pozitiva podaří přenést i do plné verze a start nepoznamenají problémy s kapacitou serverů jako u jiných onlinovek. Byla by to velká škoda. Betaverze multiplayeru Battlefield Bad Company 2 v jedné velké mapě dobře naznačila potenciál celé hry, který je vskutku velký. Pokud tvůrci dotáhnou i další lokace a přinesou i jiné zábavné módy, kde vychytají všechny drobné mušky, mají zaděláno na velký úspěch. Připravte se na 5. březen 2010.