Článek Anthem - dojmy z VIP dema

Anthem - dojmy z VIP dema

Redakce Hrej.cz

Redakce Hrej.cz

28. 1. 2019 16:30 3
Reklama

VIP demo představovalo unikátní možnost, jak si Anthem vyzkoušet v předstihu. Tak unikátní, že na ní možná jen tak nezapomeneme: kvůli technickým problémům, repetitivní hratelnosti, ale pro někoho možná díky zážitku, který mu změnil pohled na celý žánr. Anthem herní společnost polarizuje, a ani my nejsme jednotní v tom, jaké zážitky si z něj odnášíme. Převládá nadšení, nebo spíše skepse?

DAVID PLECHÁČEK - MOJE MASS EFFECTY

Můj vztah k Anthemu zřejmě znáte, a pokud ne, rád vám jej v rychlosti zrekapituluji. Z počátku mě představená novinka nijak zvlášť netáhla, stále častěji jsem ale přemýšlel nad tím, že za ní pořád stojí lidé ze studia BioWare a že by na ní něco mohlo být. Znám naše čtenáře a je mi jasné, že bývalé BioWare není to dnešní, ale pořád jsem si říkal, že když v jejich repertoáru mají mnou milované Dragon Age a Mass Effect, kterému bych byl býval určitě propadl, kdybych se prokousal prvním dílem, může něco být i na Anthemu. Třeba to bude ten můj Mass Effect. Možná čekáte, že si rovnou i odpovím, že demo/beta ukázala, že nebude. Tak rezolutní nebudu, zatím. Demo, o němž bude na následujících řádcích řeč, toho totiž z vypravěčské stránky příliš neukázalo. Přesto si myslím, že o svět mít strach nemusím, věřím, že bude mít bohaté pozadí a že bude dostatečně propletený, aby mě zajímal. Třeba je ale osudem mých Mass Effectů, že se nimi kvůli tomu ostatnímu neprokoušu. A třeba to je i případ Anthemu.

HANEBNÝ PANCHARTI

Chápu, že pro někoho může být překážkou i to, o jakou hru se v samém základu jedná. Důvod, proč je Anthem zrovna Anthem a ne nic jiného, je zřejmý, a myslím, že jej minimálně z části můžeme připisovat chamtivosti EA, o níž bylo v minulých dnech napsáno mnohé především v souvislosti s nakládáním s Hvězdnými válkami. Upřímně? Nevadilo by mi to. Je těžké ve světle Fortnite a jiných jemu podobných her nepřemýšlet nad tím, jak nevytěžit z už tak nákladných projektů ještě víc. Jenže právě Fortnite a další hry, do nichž hráči rádi investují, ukazuje, že investují do titulů, které jsou v první řadě zábavné. Je bláhové myslet, že stačí velká vysokorozpočtová hra, hromada kosmetických věcí, protože fashion táhne a nemění vyváženost hry, a je zaděláno na úspěch. Nechci tím říct, že takhle EA/BioWare uvažují, jen hovoříme o žánru, který má velice často problémy s obsahem. Podívejte se na Destiny, Bungie mělo dva pokusy a dvakrát při vydání pohořelo a problémy hasilo až s datadisky.

Jestliže demo mělo ukázat už ze své podstaty to nejlepší, tak se obávám, že stejné obtíže bude mít i Anthem. Ve svém nitru se totiž neukrývalo vůbec nic zázračného. Doufal bych, že světobrazectví, pro které hry těchto autorů máme tak rádi, se projeví právě v nápaditosti herních aktivit, které se ale omezily na to nejelementárnější, co si člověk-hráč dokáže přestavit. Naneštěstí mě příliš nenadchl ani svět jako takový. Dovolím si použít slova mého redakčního jmenovce, ale svět Anthemu vypadá vážně přesně jako prostředí herního Avatara. Jenže stejně jako v prvním filmu, i zdejší planeta vypadá pro Anthem až příliš romantizovaně. Na to, že poslední lidská výspa je Fort Tarsis, a tam za zdí je to zlo, proti kterému je potřeba speciální oblek Javelin, zase tak nebezpečně nevypadá. Škoda. Je ale pravda, že pokud si půjdete ulovit svého sólokapra, narazíte. Sami tam venku neznamenáte prakticky nic a velice rychle vás něco rozmetá na cucky.

Možná je taktikou vydavatele strhnout pozornost jiným směrem. Ne, po VIP víkendu se nebude mluvit o zábavnosti, ale spíše o dodělanosti.

Možností, jak se bránit, je hned několik. Ta akce tam venku představuje zřejmě největší devízu hry. Až překvapivě solidní gunplay, totiž pocit ze střelby a z akce, je doplňován až překvapivě zábavným pohybem díky zmíněnému exoskeletu. Dejte mi dobrý důvod jít tam ven a střílet, co se pohne, a já rád půjdu. Těch „logických“ důvodů nám ale bylo prezentováno velice málo. A na to, že EA chce započít desetiletou éru Anthemu, bude rádo, když se o hře nebude šuškat jako o promarněném potenciálu. Na druhou stranu, možná je taktikou vydavatele strhnout pozornost jiným směrem. Ne, po VIP víkendu se nebude mluvit o zábavnosti, ale spíše o dodělanosti. Problémy se servery se podařilo napravit po několika hodinách, ale některé přetrvaly a podle vývojářů nebude úplně snadné se jich zbavit.

Telegraficky mohu adresovat pozdrav nekonečnému loadingu, s nímž jsem si užil své po čas celého víkendu, paradoxně ale věřím, že jsou snad ještě palčivější problémy, které jen tak opravit nepůjde, ale které může kde kdo přejít jako relikt dosluhující generace. Na PlayStationu 4 jsem opět na přelomu ledna a února po roce zažil efekt „Kingdom Come“. Pamatuji si, jak jsem téměř přesně před rokem vstupoval do středověkých Čech z pohledu první osoby a hned po několika krocích si říkal, že tady něco nesedí. Anthem ve first-personu (tak se hra ovládá v hubu Fort Tarsis) taktéž působí neuvěřitelně nejistě a těžkopádně. Třešničkou jsou neustále doskakující objekty a případné framedropy. Jenže zatímco nejistota s odchodem z Fort Tarsis zmizí, doskakování a propady snímkovací frekvence (byť v menší míře) přetrvávají. Holt základní PlayStation 4 je na pokraji svých sil a Anthem ukazuje, že nebude trval dlouho a bude nahrazena novým výkonnějším modelem. Není pochyb o tom, že tam hra graficky ještě více rozkvete. Jen bychom teď měli počítat vrabčáky a nechat holuby trůnit ještě nějaký čas na střeše.

JAROSLAV BURDA - ANTHEM POHLEDEM MMO PANICE

Anthem jsem ze zřetele pustil ihned, co jsem po zhlédnutí fantastického traileru na E3 (2017) zjistil, že nová akvizice do portfolia BioWare spadá do žánru, kde se pohybují hráči kousků jako Destiny, Titanfall či svého času Hawken. Druhým ne nepodstatným důvodem bylo systémové omezení mého domácího PC, v němž tepe dnes již vousatý procesor s Windows 7, který tak nějak ze dne na den zapadl mezi současné minimální požadavky. Jako vytížený člověk a zarytý odpůrce všeho, co souvisí s hraním online (mít kamarády na profilu, být v přesný čas u PC, náhodná směsice kvičících youtuberů na serveru a další neduhy) bych se obyčejně žádného MMO titulu nedotkl ani třímetrovým klackem přimontovným na selfie tyči. Co tedy nakonec obměkčilo hráčské srdce, které od 80. let bije pro neposkvrněný singleplayer?

FROM ZERO TO HERO

Čas se nachýlil a ani za uplynuvší rok jsem nedokázal vzpomínku na dechberoucí prostředí vypudit z hlavy. Členitá herní mapa pokrytá hustými džunglemi, vodopády, řekami, jezery a zabydlená prapodivnými tvory a fantastickou faunou, ve které se zcela plynule pohybujete ladným letem v mechanizovaném exosuitu - javelinu, nakonec vybudila mou zvědavost na maximum. S několika neuveřejnitelnými poznámkami jsem se nakonec uvolil 45GB macka stáhnout a přes nekonečné restarty, problémy s platformou Origin a peripetiemi se servery EA se dostal do hry. I přes vývojáři deklarovanou podporou zahrnující pouze Windows 10 jsem ke svému úžasu naskočil do centrálního hubu - orientálně laděnou Fort Tarsis.

V baru jsem pohovořil s barmanem - bývalou hereckou hvězdou, s mechaničkou Zoe jsem si ihned padl do oka, nahlédl jsem do stránek Cortexu, což není nic jiného než místí encyklopedie, zahrnující historii, místa, faunu a flóru apod. Na lokálním bazaru bude v budoucnu možné nakupovat, ale také spravovat nalezené materiály nebo vyrábět zbraně podle plánků. Třífázový úkol, který byl v demu obsažen, představil taktéž sběratele Matthiase, jehož vášeň pro relikty a artefakty může být vážně nebezpečná. VIP demo představilo ale především obleky, jejich permanentní vylepšování, odemykání nových kousků arsenálu a honbu za těmi ještě lepšími, nejlépe unikátními, s hromadou testosteronem přetékajících efektů. Samostatnou kapitolou je létání v javelinu. Osobně jsem si k obrazu svému vyladil oblek třídy ranger (ačkoliv demo nabízelo k vyzkoušení i ostatní kousky) a po slabé půlhodince hraní jsem se v něm proháněl jako letitý hráč - veterán MMO titulů.

Létání, skákání, akrobatické kousky, manévry či taktické visení ve vzduchu, je zcela plynulá a čiročirá radost. Ovšem radost na steroidech, což pochopíte v momentě, kdy prosvištíte mezi prazvláštními živočichy v hlubinách jezera, vylétnete nad hladinu až někam k vrcholkům ostrých hor, jen proto, abyste se vzápětí snesli jako deus ex machina a rozsekali nepřítele na krvavou žoužel. Tu pohodili zápalný granát, vyděsili roztomilou skupinku místních králíků křížených surikatami, támhle naváděnými raketami sestřelili turret chrlící oheň a vzápětí elektrickým mečem poškádlili své okolí. To vše, s bohorovným klidem, sleduje mírumilovné stádo "bizonů", zatímco na nebi se objevují první hvězdy a kontury přilehlých planet. V rámci co-opu vše vynásobte třikrát. Ve čtyřčlenné partě slušně sehraných lidí (nejlépe s rozdílnými javeliny) potom Anthem připomíná tu nejdivočejší horečku sobotní noci, o které víte, že se o ní bude mluvit ještě řadu let poté. Tolik světlených, laserových a pyro efektů neměl ani Michal David v dobách své největší slávy. Anthem si mě získalo a otevřelo mi cestu do multi žánrových vod. Na viděnou 22. února!

PAVEL MAKAL - TOHLE VÁM S DOVOLENÍM PŘENECHÁM

VIP demo Anthem určitě nemělo takový start, jaký by si EA, BioWare a ostatně ani samotní natěšení hráči přáli. Technické problémy, díky nimž jsme se zpočátku kvůli nedostatečné kapacitě serverů nemohli dostat do hry, abychom po hodinách čekání zjistili, že dalším klackem pod nohy bude nekonečný loading při pokusu o spuštění mise, trvaly s přestávkami celý víkend. A ačkoli jsem v minulosti opakovaně uváděl, že Anthem patrně nebude tak úplně hrou pro mě, nedalo mi to a celý páteční večer jsem strávil dlouhými pokusy o spuštění hry střídavě na dvou platformách, a rozhodně jsem se přitom necítil jako VIP. Doufám, že čtenáři, kteří si VIP demo mohli vyzkoušet také, na tom byli lépe.

PROMARNĚNÝ ČAS

Nakonec jsem se do hry pořádně dostal až v sobotu odpoledne, a to na PC. Pár chvil chození po městě mi dalo několik prvních indicií - grafika na první pohled není nijak zvlášť zázračná, pohyb po exotickém tržišti je extrémně pomalý a frustruje podobně jako pohyb po táboře v Red Dead Redemption 2. Přiznám se, že mi moc nevyhovuje situace, kdy mě demo/beta hodí do světa bez toho, aby mi vysvětlila, kde jsem, kdo jsem, co se děje a co je mou motivací. Právě ten poslední aspekt mi potom při samotném hraní poměrně dost chyběl.

Nechci být na Anthem příliš příkrý, protože jsem přesvědčený o tom, že si najde miliony spokojených fanoušků, stejně jako se to povedlo The Division, Destiny a řadě jiných her. Já jsem si bohužel v prvních minutách ověřil to, co jsem si dlouho myslel - tahle hra prostě není nic pro mě.

Po několika (desítkách) pokusů jsem se konečně dostal mimo bezpečné zdi města a prvně spatřil divočinu. Samozřejmě se nedalo odolat a ihned nevyzkoušet létání v obrněném Javelinu, v němž si člověk připadá tak trochu jako Iron Man. Během chvilky mi bylo jasné, že ovládnout plynulé manévrování na klávesnici a myši bude patrně nad moje hráčské schopnosti, pro pohyb ve vzduchu zdá se být mnohem vhodnější volbou gamepad. Gunplay zvládli pánové v BioWare velmi dobře, kosení nepřátel a využívání skillů s cooldownem (granát, raketa a ultimátní “raketová smršť) je zábavné. Nebo aspoň na chvíli. 

Nechci být na Anthem příliš příkrý, protože jsem přesvědčený o tom, že si najde miliony spokojených fanoušků, stejně jako se to povedlo The Division, Destiny a řadě jiných her. Já jsem si bohužel v prvních minutách ověřil to, co jsem si dlouho myslel - tahle hra prostě není nic pro mě. Už nechci znovu ve čtyřčlenné skupince stát požadovaný časový limit na jednom místě, kosit vlny nepřátel a pak se přesunout jinam a tam dělat v zásadě totéž. Už nechci čekat na loudajícího se člena týmu, případně se snažit stačit elitnímu pro-pařanovi na jeho cestě za dokonalostí. A minimálně hratelná ukázka mi nedala moc naděje, že bych si celý obsah hry mohl pohodlně užít sám - v privátním režimu jsem při plnění mise narazil na tábor elitních nepřátel, které prostě samotinký jen těžko mohu udolat. Nechci hře křivdit, na vině je dost možná právě fakt, že demo mě nedokáže motivovat k větší časové investici, když pořádně nevím, co se ve světě děje a co je v sázce, proč a za co bouji. Plné verzi dám určitě šanci, do cílové skupiny hráčů se ale jistojistě neřadím.

Ještě pár slov k technickému stavu hry, respektive k její náročnosti - na sestavě s i7-8700 3,7 GHz, 16 GB RAM a GeForce RTX 2080Ti se ve 4K a ultra nastavení framerate propadal až k 45 snímkům za vteřinu, v průměru hra běžela v 55 FPS. Nutno podotknout, že i v nejnižší poloze působila akce, dost možná díky G-syncu, poměrně plynule a bezproblémově. Zajímavé je, že snížení z ultra na high se na výkonu prakticky neprojevilo. Při snížení rozlišení na 1440p a zachování ultra nastavení se ukazatel nehnul pod magickou šedesátku. Jsem zvědav, jak na tom s optimalizací bude finální build. Překvapilo mě, do jaké míry drží s PC verzí krok ta pro Xbox One X. Jen ten framerate je o poznání línější, navíc docela nepříjemně kolísá a ve městě je hra subjektivně snad ještě pomalejší než na PC. Grafika obecně je pro mě jistým zklamáním, hra rozhodně nabízí působivé konkrétní detaily a efekty, v globálu se ale nejedná o nic, co by mě nějak zvlášť zaujalo.

Přeji Anthem štěstí a úspěch už jen kvůli jejím rodičům z BioWare, kteří si nutně potřebují upravit pošramocenou pověst. A přeji i jejím potenciálním hráčům, aby s ní zažili spoustu zábavy při hraní s kamarády. Já už nyní vím, že mám v únoru jiná želízka v ohni.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama