Alpha Protocol

Obsidian Entertainment je zvláštní společnost. Její řady se hemží slavnými jmény herního průmyslu, z nichž mnozí se v minulosti podíleli na takových peckách jako Baldur's Gate, Icewind Dale či Fallout - zmiňme třeba Fearguse Urquharta, Chrise Parkera, Chrise Avellona či Chrise Jonese. A přesto jako by se dobrovolně rozhodli kráčet ve stínu svého o něco dříve založeného bratříčka, společnosti BioWare. Knights of the Old Republic 2 a Neverwinter Nighs 2, oba velmi kvalitní tituly, ale "pouhá" pokračování trháků od této firmy. Když proto Obsidian v březnu minulého roku odkryli svůj Alpha Protocol, mnozí se domnívali, že se autoři konečně chtějí postavit na vlastní nohy. Když se však na hru podíváte dnes, nelze se ubránit dojmu, že jde jen o jakýsi klon Mass Effect...To ovšem rozhodně neznamená, že se nejedná o velmi ambiciózní a originálně pojatý klon.

Alpha Protocol přináší narozdíl od většiny RPG současnosti svěží koncept hry na speciálního agenta. Jeho jméno je Michael Thorton, je nově jmenovaným členem CIA a hned na své první misi pozná, co je to zrada ve vlastních řadách. Nevědomky totiž přijde na stopu mezinárodního spiknutí - a než se naděje, je z něj uprchlík, kterého honí INTERPOL po všech kontinentech světa. Stejně jako pes zahnaný do kouta, i on se však své pány rozhodne pokousat. Alpha Protocol je pak krycí označení pro agenta, který zběhl a rozhodl se pátrat na vlastní pěst.

Mass Effect o něco přítomnější

Ačkoliv se zde na akční notu hraje mnohem více než u jiných her od Obsidianu, těžko bychom si mohli odmyslet RPG prvky. Alpha Protocol skutečně je takový Mass Effect v hávu 21. století - bezpečné základny, rozdílné přístupy k hraní, odlišné orientace vašeho charakteru, větvení speciálních schopností, interaktivní rozhovory atd. atd., to vše je zde. Jen těžko se však dá na autory zlobit, zvláště když se zdá, že některé RPG systémy posouvají mnohém dál než konkurence.

Dvě věci budou naprosto rozhodující pro zdárný výsledek Thortonova pátrání - skrýše a základny. Nepůjde jen tak dorazit na lokaci a vrhnout se do akce - neprve bude třeba zřídit si bezpečnou základnu. Teprve z ní budete moci kontaktovat své spojky, které vám poskytnou cenné informace, výpomoc, či s vámi dokonce pošlou vlastní lidi do akce. V základnách budete moci měnit své převleky, upravovat vizáž, nakupovat výbavu a vylepšovat zbraně – v mnoha případech detailněji, než jste zvyklí z jiných her.

Většina věcí, které si přibalíte do batůžku, bude mít alespoň pár slotů na vylepšení vlastností, v čele se zbraněmi a obleky, které pomohou dotvořit vaši agentskou osobnost. Hlavní složkou RPG systému ale samozřejmě zůstanou skilly a perky, v jádru velmi podobně těm z KOTORu. Čím více budete vylepšovat určitou dovednost (od ovládání rozličných typů zbraní, po plížení se či hackování), tím více se vám otevře speciálních schopností s ní souvisejících. Ty pak budou nahrazovat magii z jiných her – např. neomezená kapacita zásobníků, bullet time či dočasná nezranitelnost.

Zadavatelé v šedé zóně

Thorton sice pracuje sám pro sebe a jeho hlavním cílem je odhalit podstatu spiknutí, musí však nějak vydělávat peníze a plnění zakázek je zdaleka nejlepší cestou. Jednotliví zadavatelé budou důležitá herní NPC a příběhové postavy, jež vás buď budou milovat či nenávidět - nebo cokoliv mezi tím. Před každou misí si budete moci vybrat, pro jakou z dostupných postav ji budete chtít plnit, a tato vaše volba následně ovlivní celý herní styl a možnosti, jež se vám po jejím splnění otevřou.

Jedním ze zadavatelů je např. Albatros, tajemný muž v čele ještě tajemnější organizace G23. Pakliže přijmete kontrakt z jeho rukou, můžete si být jisti, že bude vyžadován diskrétní přístup a stealth metoda. Naproti tomu DCI bere věci pěkně zpříma, nejlépe ve skupině, předním vchodem a po zuby ozbrojeni. Mezi oběma přístupy pak existuje množství dalších kombinací, z nichž každá se odvíjí od příběhových postav, které vám zakázku nabídnou.

Ovšem pozor, pakliže jednou přijmete kontrakt od jednoho zadavatele, musíte počítat s tím, že tím pěkně popudíte jiného. Nejednou se oblast bude hemžit agenty nepřátelské organizace, kteří budou mít stejný úkol jako vy - a pak se hra změní v boj o čas. S každou vaší odlišnou volbou pak docílíte jiného výsledku mise. Je přitom na vás, zdali poctivě splníte zadavatelovy podmínky, či rozhodnete-li se ho v průběhu mise podrazit. "Neexistuje dobrá nebo špatná volba. Vše je v odstínech šedé a vy rozhodujete, co se vám nejvíc hodí do krámu," tvrdí o gameplay autoři. Stejně tak neexistuje jednosměrné přiklánění se k temné nebo světlé straně, jako např. v KOTORu. Zde se vám pouze budou přičítat a odčítat sympatie u jednotlivých NPC a z nich se bude vyhodnocovat vaše celkové postavení ve světě. Nikdy přitom nebudete moci být kamarád se všemi.

Volba je vaše zbraň

Podobností s Mass Effect je mnoho - ať už je to akční systém krytí, který byl již BioWarem převzat z Gears of War, či interaktivní dialogy. I zde vaše odpovědí plynou ve stylu :-), :-| nebo :-(, přičemž občas se k nim přidá čtvrtá možnost, tzv. ukončovací (tzn. násilné přerušení rozhovoru, ať už formou zavěšení, napadení či zastřelení dané osoby). Každá postava přitom preferuje jiný styl jednání, některé budou potěšeny vaší agresivitou a přímostí, s jinými si budete muset pohrát, než vám vyklopí, co potřebujete. Nic vám navíc nebrání měnit přístupy v průběhu rozhovoru - na začátku můžete být třeba pevně rozhodnuti, že osobu odstraníte, pečlivě volenými odpověďmi ji však klidně na konci můžete přetáhnout na svoji stranu. "Volba je vaší zbraní" zní motto hry a již z uvolněných videí to vypadá, že možností bude až až.

(O tom, jak moc se od sebe jednotlivé přístupy pro plnění misí budou lišit, se můžete přesvědčit třeba v této E3 ukázce.)

Grafika bez pozlátka

Co bohužel nevypadá tak ideálně, je grafika. Zlepšení oproti prvním obrázkům přišlo, ovšem pouze v podobě kosmetických efektů. Modely postav a zvláště jejich obličejů vypadají ve většině případů velmi dobře, celková animace však znatelně zaostává. Herní prostředí pak postrádá detail a za některé scény by se autoři měli vyloženě stydět (např. zasněžené ulice Moskvy). AP se samozřejmě soustředí spíše na hratelnost, to ale nemění nic na faktu, že nadprůměrné grafické zpracování vždy zvedne zážitek o několik tříd výš - je tedy škoda, že hra zatím vyhlíží nevalně. A to radši ani nemluvím o umělé inteligenci, která se v herních ukázkách blíží bodu mrazu.

O tom, jak dopadne pokus Obsidian konkurovat hrám od BioWare, se přesvědčíme již na konci října. Alpha Protocol je ne-li černý kůň, tak alespoň titul, který by měl bedlivě sledovat každý RPG fanda.