Alice: Madness Returns - první dojmy

Před jedenácti lety proměnil American McGee, do té doby prakticky neznámý vývojář studia id Software, v realitu jeden ze svých divokých snů. Stvořil hru podle populární pohádky Alenka v říši divů a navíc jí do názvu vložil i své jméno, čímž se navždy proslavil. Akční skákačka American McGee's Alice se prodávala výtečně, vždyť do dnešního dne si Electronic Arts u původně PC exkluzivní hry odškrtli více než 1,5 milionu prodaných kopií. Úspěchu herního zpracování knih spisovatele Lewise Carolla se pokusili využít i jiní vývojáři, žádný však na práci Americana McGeeho kvalitou nenavázal. Mnozí pařani tak loni v červenci, kdy bylo oficiálně oznámeno pokračování American McGee's Alice, vykřikli radostí. Alice: Madness Returns vyjde v polovině letošního června. My jsme si hratelnou ukázku mohli vyzkoušet už teď.

Bizarní herní prostředí

Pakliže jste viděli alespoň jeden trailer z Alice: Madness Returns, jistě tušíte, že tvůrci opět vsadili na obskurní kombinaci míchající strašidelnou notu s často vtipnými pohádkovými motivy Lewise Carolla. Když jsem hru poprvé spustil, zdála se hororová linka silnější. Začínáte totiž v pochybných čtvrtích viktoriánského Londýna, kde se Alenka, z níž se po deseti letech vyklubala krásná dívka, s psychiatrem zotavuje z děsivých halucinací a pokouší se zapomenout na tragickou smrt svých rodičů. Po chvíli procházení mezi whitechapelskými prostitutkami a ochmelky jsem narazil na bílou kočičku, která mě zavedla do míst, kde Alenku znovu upadla do své děsivé noční můry. Následovalo stylové kreslené video a já už se ocitl v nádherné říši divů.

Po prvotním okouzlení báječným světem tak kontrastujícím se špinavým Londýnem zbývalo jediné – naučit se všechno, co sympatická dívenka umí. Mistrně jí jde třeba skákání. Nejenže lehce povyskočí, dokonce se umí ve vzduchu třikrát odrazit, čímž se dostane i na vzdálená místa. Někdy je ale výhodnější neposkakovat a v klidu letět – pokud tlačítko pro skok držíte, Alenka plachtí a nechá se nadnášet svou sukýnkou. Hlavní hrdinka je neobyčejně mrštná i na zemi, neběhá sice kdovíjak rychle, ovšem pokud dojde na boj, dovede se bleskovými úskoky uhýbat. S pomocí motýlků pak během vteřinky změní pozici a ladně se vyhne hrozícímu útoku.

Meleme meleme pepř

Když lineární postup chytře nadesignovanými levely naruší nepřítel, zintenzivní se atmosférická hudba a vy už se můžete připravovat na akci. K dispozici máte několik zbraní. Tou základní je vorpálový meč, stejně účinný jako dříve. Pár ran ostrou čepelí slabší protivníky spolehlivě odzbrojí. Jestliže raději nepřátele likvidujete hezky zdálky, určitě si oblíbíte pepřový mlýnek, jakousi pohádkovou obdobu rotačního kulometu. Mířit můžete buď sami manuálně, nebo je možné nechat pracovat auto-lock a jen v klidu vypouštět smrtonosný pepř s co nejvyšší kadencí. Další zbraní je čajová konvice s granáty, s níž naděláte paseku hlavně u větších houfů protivníků. V preview verzi se objevila ještě koňská hlava, což je obdoba klasického pomalého, ale účinného palcátu, a roztomilý králíček s náloží, kterou lze ve vhodnou chvíli odpálit a použít jako časovanou bombu. Svým arzenálem jistě nemile překvapíte nejen černé slizounky a oživlou konvici s obřím červeným okem, což jsou jen ty nejnápadnější příklady z plejády bizarních nepřátel.

Práve jejich variabilitou se tvůrcům podařilo docílit toho, že akční scény ani po několika hodinách hraní nepůsobily stereotypně. Studio Spicy Horse totiž vytvořilo roztodivnou škálu protivníků, proti nimž musíte volit různé strategie a různé typy útoku. Třeba bojovník se štítem se svým brněním vhodně kryje, pokud ale vyčkáte, až se pokusí zaútočit, a ve vhodnou chvíli odskočíte, odkryje se vám a máte vyhráno. U jednoho z bossů je zase nutné odrážet ohnivé střely paraplíčkem (deštník Alence slouží jako štít) a mezitím protivníka kropit pepřem. Když se vám nedaří a ukazatel života klesne na kritickou mez, můžete vyvolat speciální hysteria mód a pokusit se z posledních sil zachránit. Grafická stylizace hry se změní na černobílou, kterou naruší jen stříkající červená krev, Alenka po určitou dobu výrazně zesílí a často tak v posledních chvílích odvrátí hrozící smrt.

Vau, vau, vau!

Výčet speciálních vlastností hlavní hrdinky ale stále nekončí. Možná nejcennější schopností je zmenšení – Alenku můžete kdykoli stisknutím tlačítka přetransformovat do trpasličí podoby. V ní se pak dostane do dříve neprostupných prostor, jako je nízká chodba, nebo vleze do speciálního květu, který ji dobije zdraví. Dívenka navíc v tomto režimu vidí také cesty, které jsou obyčejně skryty. Povšimnete si tak třeba dříve neviditelného mostu a přejdete tam, kde obyčejný smrtelník vidí jen vzduch. Při zmenšení se ukáže také nápověda v podobě obrázků na zdech. Jejímu studování se pravděpodobně nevyhnete. První kapitola sice nenabízí žádné složité puzzle, někdy ale není úplně jasné, jak se dostat dál a načmáraná zpráva pak alespoň naznačí, co máte dělat. Občas je nutné zmáčknout nějakou tu páčku, či střílet na tlačítko, aby spustilo určitý mechanismus. Bohužel některá tlačítka jsou dovedně skryta, a tak se v podobných situacích možná na chvíli zdržíte.

Běžnou součástí moderních akčních plošinovek je sbírání předmětů. Mario si oblíbil houbičky, Sonic prsteny a Alenka zuby. Ano, v říši divů budete sbírat části chrupu. Po shromáždění určitého počtu zubů je můžete vyměnit za vylepšení některé zbraně. Tu a tam naleznete také vzpomínky, které vyvolají rozhovory z minulosti a lahvinky, jež vás odmění třeba concept arty. Grafika naštěstí ohromí nejen v obrázcích – vždyť kochat se můžete přímo ve hře. Důraz na detail je zřejmý jak u výzdoby levelů, tak u pozadí, která dotváří komplexní obraz. Herní prostředí jsou různorodá, ovšem drží jednotný styl zkaženého pohádkového světa. Společně s nepřáteli působí skutečně neobyčejně ujetě, jak snadno posoudíte sami z přiložených videí a screenshotů.

S kamerou až pod sukni

Přestože se Alice: Madness Returns zatím jeví velmi dobře, zůstává několik herních prvků, které by ještě potřebovaly doladit. Kupříkladu kamera nespolupracuje tak, jak je v third person akci potřeba a hráč ji občas musí manuálně natáčet, což není při rychlých soubojích zrovna příjemné. Úplně nedomyšlený není ani systém ukládání, který svátečnější hráče možná trochu rozladí. Hru nelze uložit, kdykoli se vám zachce. Pozice se totiž ukládá sama v předem nastavených checkpointech. Bohužel se ale často stává, že před krizovým místem opakujete až příliš dlouhé úseky, jejichž hraní pak dosti omrzí.

Jinak ale zatím není na práci čínského studia Spicy Horse moc co kritizovat. Několikahodinové setkání s Alenkou nás nadchlo grafickým stylem, chytlavými hudebními linkami, nápaditými nepřáteli i klasickou akčně-skákací hratelností, která ani po několika hodinách hraní nepůsobí stereotypně. Snad variabilita prostředí vydrží i do dalších kapitol. Na polovinu června, kdy se znovu podíváme do kouzelného Wonderlandu, se každopádně velmi těšíme!