inzerce
Stáhnout hru ()
Hodnocení5

DungeonMinder

Datum vydání: 3. 3. 2010
Autor: Adam Gatt
Žánr: RPG
Multiplayer: Ne
Ovládání: klávesnice: [směrové šipky] pohyb, [tab] vyvolá knihu kouzel.
Jazyk: angličtina

Info o hře

V lese je klid. Stromy stojí, lesní zviřátka ospale cupitají a chladivý vánek se zlehka opírá do korun stromů. „Další pohodový líný den,“ zavzdychala lesní víla a protáhla si svá křidélka, že z nich do mechu napadal magický pel. „Nebo že by ne?“ Z dálky se ozývá burácení…
„Hohohó, kde jsou všici? Snad se nevypařili z té krasy, když mňa uviděli?“ Zpoza kmenů se zjevil jakýsi muž. V nejlepších letech, ozbrojen meči a sekerou a u pasu se mu pohupují malé lahvičky. Komu by připadlo, že je to málo na to, abyste přečetli jednoho člověka v lese, tomu pak stačí pohled na mužovu zbroj. Anebo stačí poslouchat. I víla má jasno: „Další rytířský hňup, který si nevidí na špičku nosu, ale jistojistě má v úmyslu nakráčet do nedaleké jeskyně. Ach jo,“ opět si povzdechla. „Víte, něco vám objasním. Tudy lesem vede cesta, která vede přímo do zlověstné jeskyně. Tu hlídají trpaslíci, skřeti, oživlí kostrouni s luky a šípy a vůbec havěť zlá až hanba. Jeskyni hlídají z jednoho prostého důvodu – mají v ní totiž ukryté zlato a kouzelné předměty, o jakých se každému může jenom zdát. A tak zatímco si mnozí nechávají zdát, těch pár pomatenců se svých snů nechce vzdát, a jednou za čas se sem jeden vypraví a o poklady se bije jako lev a blázen churavý. O jeho smrti se pak krajem dlouho vypráví, což podněcuje další nebojácné duše. Tragédie je však taková, že smrt na nikoho nečeká. A má úloha v tom všem? Zpočátku jsem pouze po očku nechápavě sledovala ony šílence s obřími meči a dvousečnými sekyrami. Poslední dobou mě ale začíná bavit, když můžu nenápadně oněm válečníkům posloužit. Tu odhalím včas past, támhle uspím uchechtaného kobolda. Jindy bijci pomůžu se uzdravit a nebo mu předám část mé síly, která mu dodá odvahy. Už jsem si zvykla, že mi válečníci za mé služby neděkují, ale štve mě fakt, že ti pitomci jsou neponaučitelní. Vůbec, lezou, kam nemají a i polomrtví se ženou dopředu jako blázni. Hlavně, že mají plnou hubu keců, to jim jde. A tenhle? S tím to taky vidím bledě – jen ho poslouchejte…“
„Tož poďte příšery, jdu si pro vás! Kdepak jsi chudomyšku, vidím tě… podříznu tě jako hada! Co ty, veverko? Nepřibližuj se ke mně!“ Řve na lesy jeden válečník a celý rozvášněný zabíhá do jeskyně. Jaký osud ho tam asi čeká?