Oficiální stránky: http://www.retroremakes.com/wordpress/the-retro-remakes-competition-2008-entries/
Datum vydání: 31. 1. 2009
Autor: Saul Cross
Žánr: Plošinovka
Skupina plných her: The Retro Remakes 2008 Big Competition
Multiplayer: Ne
Ovládání: klávesnice: [směrové šipky] pohyb, [Mezerník] skok, [A / Z] lezení po žebříku.
Jazyk: angličtina

• Screenshoty
  Screenshoty

Předchozí Další

Další

Předchozí

Ve zkratce

Chlapík jde do práce. Šéf: „Konkurence nám tlačí na solar, propouštíme, máte padáka.“ Chlapík se vrací celý otrávený domů a povídá svojí ženě: „Vyhodili mě z práce.“ Žena na to: „V tom případě s tebou končím, opouštím tě, smiř se s tím a děti si beru s sebou. A abys věděl, budu žít s tvým bejvalým šéfem.“ PLUF. Žena pryč i s děckama. Zjevuje se vysmátý, doruda osmahnutý podivín. Satan: „Blbej den, co?“ Chlapík: „Mno, dneska se to moc nevydařilo.“ Satan: „Dlabat na práci, házet bobek na ženský, beztak je s nima kříž. Heleď, nabízim ti vyhlídky na lepší život. Jediný, co po tobě na oplátku chci, je vysbírat stovku mejch ztracenejch duší. Neboj se, vím, kde jsou, takže tě nasměruju. Získat je nebude med, ale tak už to v pekle chodí. Tak co, bereš? Když zklameš, přijdeš o duši, ale jak tě delší dobu pozoruju, beztak jsi už o ní přišel. Pokud se zadaří, věř mi, že si budeš žít jako prase v žitě.“ Chlapík: „Tak jo, já se tedy upíšu. Kde to mám podškrábnout?“ Satan: „Výborně. Tady tady, hezky vlastní krví…“
Saul Cross razí mně oblíbenou filosofii: udělat si ze hry srandu, navrhnout ji v retro šatu (poněvadž, co je staré, to je dobré a co je dobré, to funguje), a napálit brutální obtížnost, ať si každý zjistí, jak je trpělivý. Netřeba se bát: „Pomyslete na chlapíka“ se žánrově blíží spíš k Ikikimu než ke Kayin Nasakiovi. Deset úrovní, sto duší. Na každém kroku past: čerti, kanóny vystřelující gule ještě za tepla, poletující jedovaté vážky, nakřáplé plošinky… Do toho časový limit a sesbírat všechny duše v každé úrovni dřív, než vás místní žár pozmění v kapalné skupenství. Nezapomeňte skákat a tiše kalkulovat trasu, po které poběžíte. Čas je totiž drahocenný a duše se válejí tak daleko od sebe…

Autor příspěvku: Marek Král

Diskuze