Stáhnout hru (13 MB)
Hodnocení5

Flywrench

Datum vydání: 20. 12. 2007
Autor: Mark Essen (messhof)
Žánr: Arkáda
Multiplayer: Ne
Ovládání: klávesnice: směrové šipky (pohyb).
Jazyk: angličtina

Info o hře

6802, odpovězte. 6802, slyšíte mě? 6802, pokud chytáte frekvenci, ozvěte se. 6802, … 6802, … 6802, čekáme na váš signál. Až budete na příjmu, hlaste se.
Po odkliknutí kouzelného tlačítka [Enter] to začne být ještě zajímavější. Plánovali jste někdy výlet na Pluto? Třeba když jste byli malými dětmi? S Flywrenchem už plánovat nemusíte, na Pluto vás vykopne jako nic. A to je teprve začátek.
Tajemný hlas, který k vám bez ustání promlouvá, může být hlasem mentora. Hlasem schopného rádce, jenž je vám bez pochyby nadřízeným. Ne nutně typicky protivným, ale kamarádským a svým způsobem i velice blízkým nadřízeným. Váš šéf mluví vždy k vám, zato vy k němu nemluvíte vůbec. Dostáváte stručně znějící úkoly, leckdy i s vysvětlivkami „co a jak“. O co jde? Představte si neukojitelnou chuť nabourat Slunce. V cestě vám stojí mezi-planetární brány Galaxie. Aby jste se mohli dostat k nejjasnější z hvězd, je třeba nejprve prolomit bariéru každé z bran. Novodobé hackování? Možná. Určitě ale jedna z nejzajímavějších obdob, jakou jsem měl kdy tu čest poznat.
Jste čárka. Krátká rovná úsečka, která se mění podle potřeby. Chcete penetrovat rudé lasery? Žádný problém. Stačí se jen narovnat, o polovic zmenšit, nahodit červenou kamufláž a padat volným pádem. Po laserech následují bílé pramínky neonu. Co teď? Určitě nezmatkovat, tak se tu nikam nedostanete. Roztáhněte se do výchozí podoby, jako racek vyrovnávejte let a proleťte. Úspěšný průnik máte za sebou ale co to? Strmá stráz zelených tyčí. Nedá se svítit jinak než zeleně. A taky se to chce pořádně roztočit. Transformujete během vteřiny a už už se kutálíte dlouhým tunelem. Bylo by příliš bláhové se domnívat, že co jsem na předchozích řádcích nastínil, funguje bezchybně i v praxi. Pochopitelně, popsané postupy fungují vždy, ledaže by selhal lidský faktor. A věřte mi, ten selhává často.
Flywrench (můj překlad zní: „lámu si prsty, ale lítám!“) je opět tou hrou, co k nám přiletěla strojem času. Z věků, kdy svět ovládaly automatové arkády. Úžasně hardcore ale také úžasně zábavné. Hratelné věci, jež se vám nedařilo prostě pokořit, ale ke kterým jste se stále vraceli. Chuť vítězství u nich byla natolik sladká, že překonala hořkost nekonečných proher. K tomu všemu je Flywrench nádherně minimalistická, co se výtvarného pojetí týče, až se chce člověku zatleskat. On ten člověk zatleská. A až uslyší ten přepálenej oscilátor, padne mu k tomu i čelist. Že přeháním?
Nemyslím si.

Tady něco pro nerozhodné.