Podmínky v Blizzardu se mění. Musí se šetřit
Jason Schreier je jeden z nejuznávanějších herních novinářů. Zároveň se jedná o osobu, která je známá svými kontakty napříč (především severoamerickými) studii. Odhalení nového projektu Immortal ze série Diablo rozpoutalo otázky, co se to vlastně v Blizzardu děje, a právě Schreier, dlouholetý spolupracovník serveru Kotaku, vnáší trochu světla do jedné z největších herních společností. A líbit se vám to nejspíš nebude.
Jedna dnešní zpráva už z článku The Past, Present, And Future of Diablo vyplynula – Diablo 4 původně mělo být Souls-like hrou. Není to ale jediná věc, která se v článku řeší, ani zdaleka. Na pozadí celého příběhu totiž stojí jednoduché poselství. Blizzard, tak, jak jej známe, se mění. Schreier a spolu s ním jedenáct minulých i současných zaměstnanců navíc přidává i důvod, proč tomu tak je.
Do hry totiž čím dál více vstupuje Activision. Blizzard nelze brát samostatně už od roku 2008, v němž vznikl díky společnosti Vivendi konglomerát Activision Blizzard. Je tomu už deset let od spojení dvou gigantů videoherního průmyslu, ale celou dekádu se Blizzardu dařilo držet si od své druhé části určitý odstup a vystupovat jako samostatná jednotka. Až dosud.
Jak Kotaku připomíná, s tím se pojí prakticky vše. Blizzard měl svou vlastní strukturu, své vlastní sídlo v kalifornském Irvine, zatímco Activision si žil svým vlastním životem v Santa Monice. A samozřejmě s tím souvisí i to, jakým způsobem vycházely hry, takže zatímco Activision dření Call of Duty rok co rok, Blizzard měl vždy volnější, možná až moc volné, tempo.
Jenže situace se začala letos měnit, a jak už to tak bývá, za vším stojí peníze. Lidé, kteří v Blizzardu pracují, se obávají, že se mění celá kultura společnosti. Celá změna je dokládána právě na tom, jak se v průběhu let nákladalo se sérií Diablo, a jak se s ní bude nakládat dále. Současným projektem je kódově označované Diablo Fenris, ale vedení si stále klade otázku, jak jej dále monetizovat. Poslední hry od Blizzardu to umí, ať už jde o Hearthstone, nebo o Overwatch. Diablo ale ne.
Kromě toho ale nad společností stále visí jako neúprosná připomínka totálního plýtvání projekt Titan. Na něm se pracovalo od roku 2008, a jak se ukázalo, veškeré zdroje a úsilí k tvorbě nového revolučního MMO projektu nakonec přišly vniveč. Malá část se sice později použila pro Overwatch, z nějž se stal komerční úspěch, ale vedení (a akcionáři především) na něj nahlížejí ze širšího pohledu.
Titan byl totiž ve vývoji dlouhých sedm let, Diablo III před ním prakticky deset let, StarCraft II sedm. To je i pro Blizzard až příliš, stejně tak pro akcionáře, pokud hovoříme o vynaložených prostředcích. Letos tak vývojáři poprvé slyšeli: „Musíte šetřit.“ „Bylo to poprvé, co jsme o něčem takovém slyšeli,“ říkají někteří z nich. Tou osobou, která přinesla špatné zprávy, byla nová finanční ředitelka, která si své renomé vypracovala, ne náhodou, v Activisionu. Amrita Ahuja pracovala posledních osm let ve finančním oddělení a oddělení vztahů s investory v Santa Monice.
Faktické oddělení obou společností přestává platit, a nová osoba na jedné z klíčových pozic je toho jedním z důkazů. Přišla totiž s jediným účelem. Ušetřit prostředky a zároveň urychlit celkový proces vydávání her od Blizzardu. Není žádnou novinkou, že Blizzardu věci trvají, a to je možná důvod, proč v novém oddělení vznikají projekty typu Immortal.
A samozřejmě začíná být provázanost viditelná i navenek. Na Battle.net přesídlilo jak Destiny 2, tak Call of Duty: Black Ops 4, Bungie se objevilo i na BlizzConu... To jsou věci dříve nemyslitelné.
Navíc poslední roky jsou pro Acitivision prodejně nemastné, takže „plýtvání Blizzardu“ neutáhnou ani jiné značky. Vždyť Destiny 2 je stále v očích vydavatele zklamáním, a Call of Duty, byť neuvěřitelně silná značka, na všechno nestačí. Je pochopitelné, že majitelé chtějí a možná i musí v Blizzardu zasáhnout. Tyto otřesy tak Blizzard výrazně postupem času mění. A aby toho nebylo málo, dlouholetý šéf a spoluzakladatel Mike Morhaime odstoupil ze své pozice výkonného ředitele. Není toho na jeden rok málo. „Nestaral se o výdělečnost, naopak chtěl, aby byli zaměstnanci šťastní a dělali dobré hry, které je budou těšit stejně jako jejich komunitu,“ řekl jeden ze zpovídaných. Není potřeba vnímat Activision jako ty špatné, vliv druhé polovičky je totiž mnohem komplexnější a komplikovanější, říkají také vývojáři. Nicméně všechny důsledky budeme moci hodnotit až s odstupem.
