Proč nejsou všechny PS1 hry na PSN?
Spousta z vás, kteří máte doma PS3, se už minimálně podíval na PlayStation Network do kolonky PS Classics, kde se objevují staré dobré tituly z prvního PlayStationu, stažitelné v digitální verzi za nějaký ten drobný poplatek. A jestliže jste tuto zlatou éru hraní rovněž zažili, tak se určitě ptáte, proč Sony není schopna na PSN nacpat naprosto všechny klasiky z vašeho dětství/mládí/stáří. Vždyť to přeci musí být tak jednoduché - sežene se hra, nacpe se do digitalizačního programu a výsledek se šoupne na internet, no ni? Ni. Věc je totiž daleko složitější, než by se mohlo na první pohled zdát a nejde vůbec o to, že by v Sony nechtěli vydávat PS1 hry na PSN. Naopak.
Problém první: hra samotná
Občas se zkrátka nepovede sehnat kopii samotné hry v takovém stavu, aby bylo možné ji umístit na PSN. Řeč je hlavně o těch hrách, které vyšly v omezeném počtu kusů, či obsahují nadměrné množství reklamy na produkty, které již neexistují, či k nim nelze dohledat aktuálního vlastníka. To platí jak například u značek oblečení, tak třeba u soundtracku. V této první fázi se také kontrolují některé bugy, které by mohly zamezit funkčnosti hry v digitální podobě. Tato fáze se může zdát nejjednodušší, ale také trvá zaručeně nejdelší dobu, neboť vyjednat všechna práva je mnohdy náročný a komplikovaný proces. Pokud se ale vše podaří, následuje fáze číslo dvě.
Problém druhý: bugy
Poté, co je hra neprůstřelně právně ošetřena, se začínají kontrolovat technické chybky. List doposud odhalených chyb je skutečně pestrý - například menu vzhůru nohama, náhodné exploze různě poschovávané po úrovních, postupné zpomalování hry, zvuk jako z kýblu a takto bychom mohli pokračovat donekonečna. Pokud je chyba natolik závažná, že zabraňuje dalšímu hraní, tak hru zkrátka není možné vydat. Je rovněž třeba si uvědomit, že se jedná většinou o tituly deset a více let staré, tudíž není možné jednoduše jít za jejich tvůrci, aby pro Sony tohle a támhleto dopracovali. Leccos se sice dá vyřešit neustálým zlepšováním samotného emulátoru, který pohání PS1 hry na PS3, ale ani ten není vždy stoprocentní.
Problém třetí: regiony
Velmi častou otázkou v souvislosti s PS1 hrami na PSN je to, proč je ta která hra k dispozici pouze v americkém obchodu a ne v evropském. Odpověď je jednoduchá. Není totiž možné vzít jednu jedinou kopii pro všechny regiony a vydat ji současně. Musí se vzít americká a japonská NTSC verze a evropská PAL verze, což jsou tři různé produkty. Problém může navíc nastat i ve chvíli, kdy jedna hra byla vydána v různých teritoriích různými vydavateli. Ne všichni totiž stále existují a ne všichni mají chuť vynaložit poměrně velké prostředky na emulaci starých her, které by si stejně možná nikdo nekoupil. Co se týče regionů, Sony se snaží konstantně zásobovat všechny tři hlavní trhy, ale není to vždy jednoduché a není to vždy možné.
Řešení?
Leckoho by mohlo napadnout, že by se Sony mohla na celou tuto aktivitu vykašlat a soustředit se pouze na PS3 tituly. Jenže s tímto názorem by jistě nesouhlasili zaměstnanci speciálního oddělení, které nemá na starosti nic jiného, než právě převádění starých klasik do digitální podoby. Některé tituly se snaží získat už od roku 2007 (Wild Arms, Tombi...) a stále není možné dosáhnout shody, byť u některých her jsou tomu již velmi blízko. To, že je na evropském PSN v současnosti jen pár opravdu zajímavých her tak není vina ani tak Sony, jako spíš těch, kdo se nehodlají vzdát práv pro Evropu. Náš kontinent je navíc specifický v tom, že je ve většině případů nemožné získat práva pouze pro jednu zemi (většinou Anglii), ale musí se počítat s tím, že si hru koupí lidé ze Španělska, Irska, či České republiky, tudíž i tato klauzule musí být zahrnuta ve smlouvě. A abychom to na závěr odlehčili i něčím jednoduchým na pochopení - jen tak mimochodem, už příští středu se na PSN objeví druhý díl Crashe Bandicoota!
