Versus: Remasterovat hry, nebo ne?
i Zdroj: Hrej.cz
Článek Versus: Remasterovat hry, nebo ne?

Versus: Remasterovat hry, nebo ne?

Redakce Hrej.cz

Redakce Hrej.cz

26. 1. 2015 12:20 15
Reklama
JIRKA BIGAS: HD MŮŽE BÝT I „HODNĚ DOBRÉ“

HD port, konverze, remaster, remake. Část hráčů se už při pohledu na tato slova otřese hnusem a z představy, že by měli znovu zaplatit za stejnou hru, jim naskáče v lepším případě husí kůže, v horším pak rovnou vyrážka. Ale já si říkám: „Proč ne?“ Nabídka je v tomto případě absolutně podřízena poptávce. Ačkoli se kdekdo bije v prsa, že tímto trendem opovrhuje a nikdy by se na něm nepodílel, tvrdá data tvrdí opak. A trh se v tomto případě řídí výhradně čísly. Pokud by se staronové hry neprodávaly, vydavatelé by je bezesporu operativně zavrhli a začali se soustředit pro změnu na něco jiného.

NECHTE TRH, ABY SÁM ROZHODL

Uplynulý týden byl obzvlášť bohatý na oznámení týkající se reedic her, které vyšly před dlouhými lety i relativně nedávno. Nebouřím se proti žádné skupině. Remaky těch skutečně starých a léty prověřených her dávají mladým hráčům neopakovatelnou možnost osahat si historii, o které by si za normálních okolností přinejlepším něco přečetli. Nedělám si velké iluze o tom, že by běžný mladý člověk nějak zvlášť toužil po tom zahloubat se do tajů emulátorů ve snaze ocenit autentickou podobu té či oné klasiky.

Pokud se podívám na první Resident Evil z roku 1996 optikou teenagera, stěží bych v sobě našel tolik sebezapření, abych se do něčeho tak archaického pustil. Stejné je to i s filmy a seriály. Star Trek s Picardem pro mě nikdy nezestárne, protože jsem ho viděl v době, kdy se seriál natáčel a byl u nás stále žhavou novinkou. Pro dnešního diváka jde o diskutabilní podívanou, která je jen vybledlou vzpomínkou na osmdesátá léta. Capcom vrátil survival horor Šindži Mikamiho do hry už v roce 2002 famózní reedicí pro GameCube. Jenže od té doby uplynulo 13 let a kolik lidí má dnes asi pod televizí Nintendo Wii?

Versus: Remasterovat hry, nebo ne?
i Zdroj: Hrej.cz

NIKDO Z NÁS NEHRÁL VŠECHNO

Nevidím žádný problém v tom dát s malým týmem dohromady vyleštěnou verzi, jíž si můžu zahrát na každé aktuálně relevantní platformě, a která je věrná původnímu duchu, i když stále přísně staromódní. Současně už ale neodradí mladší ročníky svou muzejní podobou. A to přesto, že osobně preferuji možnost zahrát si originál a nebo alespoň mít možnost plynule přepínat mezi moderní a původní grafikou. Domnívat se, že díky omlazené verzi nevyjde nějaké plnohodnotné pokračování, je podle mého názoru zbytečná obava.

Vždycky se najde hra, která vám utekla. Pod každou oznámenou HD klasikou se najdou příspěvky lidí, kteří ji z toho či onoho důvodu nehráli - neměli předchozí generaci konzole, na kterou vyšla hra exkluzivně, neměli dost času, peněz nebo trpělivosti. Stává se to všem. I nám v redakci. Remastery, které si nechci koupit, mě nechávají chladným a nikdy mě nedopálí. Na druhou stranu se s chutí znovu pustím do Another World, protože si ho chci užít na moderní konzoli, nebo si koupím Borderlands, které jsem jednoduše v minulé generaci nestihl.

ZDENĚK PRINC: UŽ ASI STAČILO...

Ačkoliv stojím názorově na opačné straně barikády nežli Jirka, chtěl bych hned v úvodu podtrhnout, že HD předělávky jsou fajn. V zásadě mi nevadí a vidím v nich šanci, jak některou ze starších a často i trochu zapomenutých sérií představit hráčům, kteří s nimi neměli tu šanci vyrůstat. Jenže pak přichází náraz do skla a rychlé vystřízlivění - těchhle HD věcí je už příliš a hlavně, vývojáři k nim sahají jako k berličce na úkor snahy posunout své portfolio dál.

NA DVĚ ČÁSTI

Svoji nelibost vůči rozplizlému trendu HD remaků rozděluji na dvě části - předělávky prachem zavátých klasik a předělávky her, které ještě ani nestihly vychladnout, ale měly tu smůlu, že vyšly v pitomém předělu mezi předchozí a aktuální generací konzolí.

První skupina je na první pohled bezproblémová a opodstatněná - stařičké hry už třeba neběží na aktuálních verzích operačních systémů, anebo pro svůj chod vyžadují konzole, které se už dávno odporoučely do křemíkového nebe. V celém tomhle procesu nicméně hraje obrovskou roli nostalgie a neznám příliš mladých hráčů, kteří by s chutí sáhli po aktuálním remaku Resident Evil nebo Heroes III. Cílovou skupinou jsou veteráni-nostalgici, právě ti, kdo s těmito tituly vyrůstali a mají pro ně osobní kouzlo, jsou ale dostatečně silnou kupní silou? Na miskách vah samozřejmě stojí relativní lehkost, se kterou je možné takový HD remake připravit, ale celková snaha je jen medvědí službou hráčům, kteří by si pravděpodobně bez HD remaku na danou hru ani nevzpomněli.

Versus: Remasterovat hry, nebo ne?
i Zdroj: Hrej.cz

VŠEHO MOC ŠKODÍ

A druhý případ? Ten rozhodně bolí a chápu nevoli i sarkastické poznámky na účet vývojářů. Když Nintendo před lety sypalo jeden remake z N64 za druhým, bralo se to jako podraz, jak ale chápat podobnou situaci nyní? Loupež za bílého dne? Stagnace? Tápání ve tmě? Nevím, ale pokud budou předělávky ani ne rok starých her brzdit vývoj možných pokračování, pak se vývojáři nesmí divit. Čest všem, kdo se snaží HD remaky (a máme je tak vůbec nazývyat?) alespoň něčím ozvláštnit, většina z nich je ale pouze PC portem s kvalitnějšími texturami a sbírkou všech vydaných DLC, aby se neřeklo.

Navíc je všechno tohle tancování kolem předělávek živnou půdou pro stížnosti typu, že vůbec žádná nová generace konzolí nemusela nastat, když jsme se za první rok a půl dočkali jen hrstky skutečně nových her a dál hráli to, co už jsme ve větší či menší míře odehráli na PS3, resp. X360. Až by snad té zbytečnosti bytí začal člověk věřit, nebo co...

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama