Tenká hranice mezi hitem a propadákem
i Zdroj: Hrej.cz
The Order: 1886 Článek Tenká hranice mezi hitem a propadákem

Tenká hranice mezi hitem a propadákem

Redakce Hrej.cz

Redakce Hrej.cz

20. 2. 2015 15:30 95
Reklama
JIRKA BIGAS: LAUNCHOVÁ HRA O ROK POZDĚJI

Tohle byl jeden z nejzvláštnějších týdnů, které v herním průmyslu pamatuji. The Order: 1886 byl ve vývoji od roku 2010 a od jeho odhalení na E3 2013 se k němu upíraly dychtivé zraky mnoha fanoušků. Většina recenzentů se shoduje, že výsledkem je jedno z největších zklamání posledních let a žhavý kandidát na propadák letošního roku. Kdo by se byl nadál, že takovou nelichotivou nálepku si vyslouží hýčkaná exkluzivita a jedna z prvních velkých her tohoto roku.

OSMIČKÁM PRO PRŮMĚRNOU HRU NEROZUMÍM

The Order: 1886 jsem dohrál jen s velkým sebezapřením. Není to žádná póza, je to upřímné konstatování. Nudil jsem se. Propastný rozdíl mezi verdikty u nás a průměrem ve světě si nedokážu při nejlepší vůli rozumně vysvětlit a odůvodnit. Jen těžko hledám pozitiva, která mohla tak očividně průměrný titul v očích mnoha kolegů povýšit na nějaký mimořádný zážitek. Znovu přitom musím trvat na tom, že coby majitele konzole PlayStation 4 a nadšence do historie by mě nic neudělalo větší radost, než kdyby vývojáři z Ready at Dawn uspěli.

Tenká hranice mezi hitem a propadákem
i Zdroj: Hrej.cz

Dlouhé měsíce i bezprostředně před vydáním hry jsme si lámali hlavu otázkou, proč jsme z ní toho viděli tak málo a z jakého důvodu nám její autoři ukazují něco, co vypadá tak krásně, ale současně nudně. Teď už odpověď známe. Neměli nic jiného, co by nám mohli ukázat. The Order: 1886 je nenápaditá a neinspirativní průměrná střílečka, která špatně dávkuje akční a filmové pasáže, nemá konzistentní tempo a ničím se nevymyká z šedivého průměru. Na současné generaci konzolí možná zatím moc krycích akcí nenajdeme, ale během uplynulých let jsme podobných titulů hráli tucty.

HRA NEUMÍ DÁVKOVAT AKCI

Délka hry sama o sobě není problém. A to přesto, jak ostudně se ji autoři snažili svými prohlášeními a fantazírováním o dvanácti a více hodinách nafukovat. Problém je, že během těch šesti sedmi hodin hra nepřijde s ničím, co by vás oslovilo. Tuctová akce by mi možná tolik nevadila, pokud bych měl možnost si ji vychnutnat. Ale neustálé přerušování hry zdlouhavými a špatně načasovanými filmovými scénami není výrazem filmovosti, nýbrž neschopnosti odhadnout správně poměr mezi interaktivní a pasivní zábavou. Když si k tomu navíc připočtu skutečnost, že příběh není nic moc, nevidím důvod hře odpouštět a hledat polehčující okolnosti.

Nedokážu pochopit, jak někdo může The Order: 1886 dohrát a odcházet s blaženým pocitem.

The Order: 1886 nemá otevřený konec, on totiž nemá vůbec žádný. Postrádá pocit naplnění a dobře stráveného času. Je to zlatá klec, která zeje prázdnotou. Můžete si myslet, že hře křivdíme a dáváme ji zabrat, protože je to laciný terč. Protože po bitvě je každý generál. Pokud si poslechnete naše vyprávění v podcastu, které jsme natočili ještě předtím, než se po celém světě vyrojili zklamané verdikty, uvidíte, že Jarda byl z nás zdaleka nejshovívavější. A já se proto musím znovu podivit tomu, jak je možné, že to ostatní necítili stejně.

JE TO OSLNIVÉ NIC

Drobné rozdíly ve vnímání kvalit hry jsou samozřejmě dané vkusem. Tohle je ale tak očividně obyčejná a veskrze průměrná hra, kterou vytahuje z propasti jen výjimečné grafické zpracování. Nedokážu pochopit, jak někdo může The Order: 1886 dohrát a odcházet s blaženým pocitem. Já bych si přál, aby mi vývojáři těch šest hodin času vrátili. Mají pro mě větší cenu než výsledek jejich snažení. Se vší úctou k nim, kontrast mezi technicky dokonalou podobou hry a jejím fádním až nezajímavým obsahem je pro mě příliš velký.

ZDENĚK PRINC: MÍRNÝ POVZDECH V MEZÍCH ZÁKONA

Nebudu zlý a prozradím vám ten největší problém The Order: 1886 hned na začátku. Ne, nejedná se o to, že jsem hrou v poklidu a s několikerým opakováním akčních pasáží prošel za šest hodin, historie zná i kratší tituly. Nejde ani o to, že by byla hra rozbitá a nedala se hrát. Ten největší problém tkví jednoduše v tom, že je od začátku do konce nudná. A to se odpouští těžko.

OTÁZKY, SAMÉ OTÁZKY!

Spoustu z vás může - a někdy i právem - namítat cosi o tom, že lidé, kteří recenzují hry, už mají vybudovaný profesní odstup a nedokážou se na hru podívat očima obyčejných hráčů, fajn. Mnohem častěji se ale setkávám s tím, že jsou to právě hráči, kdo se staví do role nekompromisních kritiků, protože si vzhledem ke svým investicím musí zákonitě pokládat například tyto otázky. Je mým přáním strávit pár hodin v příběhu, který možná neprohlédnu dopředu, ale rozhodně mi každá ze scén bude připadat jako to nejkřečovitější a už od začátku plánované klišé? Bylo záměrem vývojářů z Ready At Dawn nabídnout tři (!) střílecí pasáže s vlkodlaky, vzbuzující nulové emoce, protože se všechny tři odehrávají ve stejně vypadající místnosti a nekladou na mě sebemenší nároky? Je správné, když finále hry není ve skutečnosti žádným finále a zcela bez přehánění čekám na závěrečnou scénu, která nikdy nepřijde? Líbí se mi pocit, že jsem po jednom dohrání a několikerém vrácení se do vybraných pasáží pro zapomenuté trofeje vyčerpal kompletní obsah hry? A hned v zápětí - je příjemné čekat na to, zda se vývojáři smilují a po nějaké době vydají DLC, které do hry přidá alespoň kooperační multiplayer čtyř hráčů, což se fakticky nabízelo od prvního teaseru? A bude takové DLC zdarma?!

Tenká hranice mezi hitem a propadákem
i Zdroj: Hrej.cz

Myslím, že není nutné pokračovat, o The Order: 1886 toho bylo napsáno spoustu a každý z vás si už umí na základě dostupných informací odpovědět. Za sebe jen dodávám, že pod přenádhernou grafickou skořápkou, která i přes občasné přehánění skutečně bere dech, se nachází nic. Modrošedé, bezduché a neuzavřené nic, které bude brzy pokračovat...

VOJTA DŘEVÍKOVSKÝ: POŘÁDNĚ PITOMÝ PROTO-PULP

K největším hrám každý přistupujeme s přáními a očekáváními. Když se začaly objevovat informace o překvapivě krátké hrací době The Order, pořád se dalo čekat, že se lidé mýlí a bude to povedená 3rd person střílečka nebo že nás hra alepoň překvapí po příběhové stránce. A jelikož se na různých místech mluví snad o všem kromě příběhu, využiji pár odstavců k vyjádření zklamání právě nad mizernou prací scénáristy.

PROMARNĚNÝ POTENCIÁL

Tragédie The Order spočívá v promarněném potenciálu, které jeho unikátní prostředí nabízelo. Místo války mezi rytíři kulatého stolu a vlkodlaky hra servíruje tisíckrát viděný příběh o zradě v organizaci, jež má udržovat pořádek, a jejím boji s rebely, kteří to vlastně myslí dobře, ale hlavní hrdina to musí teprve zjistit sám... A nesmím zapomenout zmínit, že příběh The Order není pouze špatný v rámci jiných vysokorozpočtových titulů, ale ve hrách obecně.

Tenká hranice mezi hitem a propadákem
i Zdroj: Hrej.cz

Archetypy postavy nikdy ničím nepřekvapí a hra ve svém spěchu nám ani nedá důvod, proč bychom se o ně měli zajímat nebo něco cítit, pokud se jim něco stane. Rytíři mluví o cti a ochraně lidí, ale zjevně jim nečiní problémy postřílet členy skutečné ochranky Lorda Hastingse, do které v utajení pronikli rebelové. Tu a tam se objeví tajemná postava v kápi, která z příběhu zmízí dříve, než se její role v celé situaci objasní. Neprávem odsouzený rytíř se ani nesnaží obhájit své činy, tím že by třeba vysvětlil své počínání. A nakonec hlavní záporák, který rozhodně není ten hlavní záporák příběhu, si dovolí utrousit, že on a Grayson vlastně nejsou zas tak odlišní. K čemu to? Klišé nad klišé, prázdné fráze a nelogické chování postav neomlouváme filmům a není důvod proč bychom ho měli omlouvat hrám.

NIC SE NEZMĚNILO

Když na den přesně před rokem Jirka spílal hrám, že potřebují lepší příběh než porno, nikdo jsme nečekali, že se objeví takhle velká hra, která to znovu potvrdí. Přitom i takový proto-pulp lze pojmout lépe, podívejte se třeba na miniseriál Penny Dreadful. Nadměrné množství nedořešených příběhových linek nabádá k očekávání sequelu, ale to by hra nesměla skončit naprosto neuspokojivým finále.

O The Order mě už ani nebaví mluvit. Silný hype a zklamání z výsledku už unavily nejen vás, ale i mě. Pojďme se konečně bavit o jiných hrách.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama