hrani-neni-jen-o-hrach
Článek Hraní není jen o hrách

Hraní není jen o hrách

Luke

Luke

1. 12. 2008 23:00 4
Reklama

Každý den po zapnutí počítače se ozve velké zívnutí od RSS čtečky, která si protáhne virtuální svaly a začne snídat: břicho se jí rychle plní informacemi, jejichž počet naskakuje vedle adresářů Gamez Offworld a Gamez Earthly. Bývají to desítky až stovky nových zpráv a jejich počet zaručuje, že se každý den minimálně hodinu nepohnu od jejich čtení. Někdy na zprávy není čas a celý týden se proto břicho RSS čtečky plní informacemi až k puknutí, abych v neděli strávil dvě až tři hodiny pročítáním toho, co se nám v tom herní světě stalo. Nejsou to zprávy, které zpracovává kolega Poláček a jeho chlapci do novinkové sekce na Hrej.cz, jsou to zprávy, které při pravidelném užívání mají na organismus stejně blahodárný vliv, jako ranní čaj nebo kafe. Jsou to zprávy, které říkají, že hrát je prima, ale využívat hry ve jménu jiných aktivit je ještě lepší. Ukazují, kam a jak daleko herní kultura dosáhla, a jak s ní mohou pracovat lidé, kteří v běžném životě nehrají tak často.

Robbie Cooper začal vytvářet sbírku videí zachycující děti v okamžicích hraní. Jde o projekt podobný tomu, který před mnoha měsíci vytvořil profesionální fotograf Phillip Toledano, který portrétoval hráče uprostřed hry – v tom okamžiku, kterému Angličané říkají „zoning,“ tedy v té krátké chvíli, kdy se do hraní ponoříte natolik, že hrou doslova dýcháte. V tu chvíli přestáváte registrovat okolí a jediné, co je pravdivé, je herní prostředí a události. Jde o krátkodobě navozený stav podobný tomu, kterého dosahují hudebníci nebo sportovci. Neviděl jsem Cooperova videa, zato Toledanovy fotky ano. Připlavaly RSS kanálem a měly jasný výklad: tohle jsou lidé, kteří prožívají hluboké pocity, jsou přirození, každý z nich vyjadřuje jinou náladu a o každou fotografii můžeme brát jako podnět k zamyšlení. Podobných portrétních sérií existuje řada: tibetští mnichové, politici, babičky na Ukrajině, přírodní kmeny v Africe, hráči. Nebýt her, nikdy by Toledano nedokázal vytvořit tak poutavé pásmo s potenciálem oslovit i nehráče. Pro něj hráči byli předmětem fotografie, pro nás jsou „kolegy“ a veřejnosti sdělují hloubku zážitku, kterého hrami lze dosáhnout.

Blog Wonderland patří Alici Taylorové, která již několik let s nesmrtelnou fascinací vyhledává bižuterii a trendy předměty, které vznikají na základě videoher. Náušnice, kabelky, tapety, koberce, dorty (samozřejmě), trička, panenky, odznáčky, divadelní hry, instalace – to vše a mnohem více. Společným jmenovatelem produkce je domácí výroba. Odkázané předměty vznikají z lásky ke hrám v rukách hráčů. Svojí vášeň pro hraní nebo oblíbené postavy transformují do pevných solidních předmětů, které se stávají sběratelskými artikly a zásadně se liší od komerční produkce merchandisingu. Hraní tak motivuje ke kreativní práci, vyvolává podněty, které se od něj nečekají a má silný dopad na společenské úrovni. Jen si sami vzpomeňte, kolikrát jste viděli na náhodném kolemjdoucím neobvyklé (nekomerční) tričko a úplně spontánně jste se za tím člověkem otočili – a třeba se s ním začali bavit.

Známou kapitolou, kterou se i v Levelu a občas na Hrej.cz snažíme propagovat jsou filmy vytvořené ve hrách. Machinimy. Hry jsou opět využívány k vytváření nových kulturních hodnot a machinimy jako takové mají své vlastní festivaly, skvělé režiséry, kameramany a střihače. Na stejné úrovni jsou výtvarné práce, které berou motivy z her a zasazují je do neobvyklých spojení, snaží se vyprovokovat úvahy kontrastováním herních postav nebo událostí k reálnému světu a kolikrát se dočkají vlastní výstavy v rámci větší akce. A nejde jen o amatérské umělce, virtuální světy oslovují i profesionální výtvarníky – profesionální ve smyslu, že za svojí práci dostávají peníze. Anebo divadelní kusy a hudba. Známá je inscenace Monkey Island anebo nejrůznější hudební motivy z her, které se vynořují v hudbě kapel z jiné, než videoherní branže.

Mohli bychom pokračovat do alelujá, ale prostor pro komentář je tak dlouhý, abyste udrželi pozornost až do jeho konce a nepřeklikli uprostřed čtení. Předešlé tři odstavce mají jasný význam: hraní není jen o hrách a hráčích. Hraní je o moderním světě kolem nás. Mnozí ho ještě od hraní oddělují a mají na to svým způsobem nárok, ale počkejme pár let a uvidíte, jak se kulturní hodnoty, ať už vytvářené jednotlivci nebo společnostmi, začnou o hry opírat, čerpat z nich inspiraci, odkazovat na ně, umělecky je deformovat a stavět do nečekaného světla. Možná je to jeden z nalezitelných svatých Grálů všech, co hledají dospělost her nebo jejich umělecký význam. Nehledejte tedy jen ve hrách, hledejte i mimo ně. Music is outside. A když to uděláte, tak se vám RSS čtečky začnou každé ráno sytit skvělou informační snídaní.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama